Čtrnáctý u stolu

POZOR SPOILER

V jakémsi sklepení se plíží muž. Na jiného vystřelí a vzápětí je napaden velkým psem a v tom… Ach ne, je to jen vyprávění „statečného“ pana Kiliána, kterýžto dlí na návštěvě u pana starosty Bartoše. V tom si jedna z dam povšimne, že je jich třináct u stolu. Začíná panika, kterou přerušuje klepání. Je to nějaký muž, představí se jako Čtrnáctý. Po chvíli pobytu spatří starostovu dceru Emu, jde k ní a dlouze ji políbí. Za toto je ihned z domu vykázán. Tento muž se stává knihovníkem u pana Rudolfa Linharta na zámku v Závodí. I sem se donese řeč o polibku a již se i ví, že má Ema s neznámým stálý poměr, on je ženatý a dokonce podezřelý z dvojženství. Rudolfova manželka je zvědavá a chce vědět více. Proto sezve sešlost k nim i s Emou a jejími rodiči. Opět je jich třináct, a tak Linhart přivádí Čtrnáctého. Ten si zahraje s Emou nějakou skladbu, a pak se setká s cizím mužem. Jejich velmi podezřelý rozhovor vyslechne i Ema. V noci se Čtrnáctý potuluje po sídle a druhý den hlásí Linhart vyloupený trezor a zmizení knihovníkovo. Ten je u party zvláštní skupiny, která jej vyšle jako sluhu k Berseckým. Když se tam dostaví, dá hned najevo, že je pan někdo. Tedy před vtíravou služebnou. Panstvo patřičně obskakuje a stává se velmi oblíbený. Na scéně se objevuje hrabě Quido Alexy. Ema je u babičky a s tou se ocitá v kavárně, kde je ovšem i Berseckých sluha, který si tentokrát říká Hubert Malina. Bohužel ještě nemůže Emě říci, když se zde náhodou setkají, o co jde. Když je pak u Berseckých slavnostní zásnubní večírek (hrabě se zasnubuje s Berseckého dcerou Lýdií) začnou se dít věci. Strýček Kilián, samozvaný detektiv odhaluje dvojakost Malinovu. Ten zde vybere trezor, ale netuší, že je pozorován Emou. Lup ukryje Hubert do svého klobouku, a pak také zjišťuje, že baron, a to baron falešný, je zloděj. Přesto mu dopomáhá k útěku. Vybraný trezor je odhalen a na místo přichází policista. Nic nenajde, jen zví, že Alexy je mezinárodní zločinec a hlásí, že na něj nemá pravomoc. Odchází a na jeho místo přichází Hubertova parta…

Film má prostý, ale působivý veseloherní děj. Malé městečko: U starosty Bartoše se sešlo třináct lidí. Společnost je zneklidněna tímto počtem a proto srdečně přijímá čtrnáctého hosta, kterým je nový knihovník Pavel Čtrnáctý. Pavel se zakoukal do očí starostovy dcerky Emy a v náhlém, nešťastném nápadu ji před celou společností políbil. Pověst o příhodě u starostů kolovala od úst k ústům a jedna z maloměstských klepen pozvala starostovu rodinu, aby se dověděla, jak to opravdu bylo. Opět se sešlo třináct hostů. Opět byli tím zneklidněni. Jeden z nich pozval do společnosti nového knihovníka Pavla Čtrnáctého. Při jeho objevení společnost prostě strnula. Jeho samozřejmé chování však brzy překonalo rozpaky přítomných hostů a zábava byla brzy v nejlepším proudu. Náhle byl Pavel odvolán do dvorany, kde mu záhadný cizinec cosi vzrušeně vykládal a zmizel.

Druhý den nebylo však ani po Pavlovi památky a z knihovny zmizely vzácné výtisky knih a peníze. Byl z toho skandál a starosta se rozhodl poslat dceru do Prahy, dokud se vše neutiší. S Emou odjel do Prahy strýc Kilián, ochotnický detektiv-amatér, který slavnostně slíbil, že zloděje dopadne. Na přání tajemného nočního hosta, Pavlova přítele Viktora, opustil Pavel znenadání městečko a nastoupil místo sluhy v domě průmyslníka Bereseckého, kde si ho všichni oblíbili. Pavel strávil mnoho času v Berseckého knihovně.

V hotelu Metropol se setkal Pavel s VIktrorem a i s Emou. Ema byla zmatena setkáním s ním, nic však neprozradila. Dcera průmyslníka Berceckého Lydie, měla totiž slavit zásnuby s hrabětem Alexym. Vysvětlení na sebe však nedalo dlouho čekat. Pavel sdílel s panem Berseckým podezření, že Alexy je dobrodruh, jdoucí za penězi, což se také potvrdilo. Lydiina matka zapomněla u sejfu klíče, Pavel vnikl do pokoje a odnesl ze sejfu pravé šperky. Jejich napodobeniny však ponechal na místě. Po něm přišel Alexy, který napodobeniny ukradl. Pavel, který se do pokoje vrátil pro ztracený knoflíček z manžety, se tvářil, jako by mu chtěl při krádeži pomoci. Krádež se brzy prozradila a policie nařídila prohlídku.

Skvosty se však v Pavlově pokoji nenašly. Záhadu rozřešil starý Kilián za pomocí Pavlových přátel, s nimiž vytvořil klub kriminálních spisovatelů "Stopa". Tak se šťastně objasnilo podivné chování Pavla Čtrnáctého. Nakonec se oženil s Emou.

Konverzační komedie s detektivní zápletkou z roku 1943 Čtrnáctý u stolu má hned několik zajímavostí. Poprvé a naposledy se stal režisérem herec Oldřich Nový, který film natočil spolu se střihačem Antonínem Zelenkou. Záměrně bylo vybráno naprosto apolitické téma – příběh mladého spisovatele, který se v převleku sluhy vydává z pověření klubu detektivních autorů vyhledat jednu podivnou závěť. Pro tuto roli si Oldřich Nový vybral nadaného mladého herce Karla Högera. Ten si po rolích milovníků a charakterních postav poprvé vyzkoušel komediálně laděnou postavu – a i zde uspěl na výbornou. Ve filmu se objevila řada dalších známých herců – Ludvík Veverka, Raoul Schránil, Ella Nollová, František Filipovský, Nelly Gaierová a ve svém filmovém debutu i Jiřina Petrovická, tehdy členka plzeňského divadla. Oldřich Nový zde sice nehraje, ale nazpíval pro film píseň Kdybych já byl náměsíčník.

(Zdroj: Česká televize)

Mladý člen klubu detektivních spisovatelů Stopa se vydává za sluhu ve vznešeném domě, aby vypátral ukrytou závěť nadšeného čtenáře kriminálních románů. K. Höger si poprvé vyzkoušel komediálně laděnou filmovou roli, O. Nový poprvé a jedinkrát režíroval film (za odborné spolupráce zkušeného střihače Lucernafilmu A. Zelenky). Výsledek vypadá po letech méně zaprášeně než některé divácké trháky oněch let. Nový si ve svém filmu také zazpíval píseň "Kdybych já byl náměsíčník".

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu