Ctihodné mrtvoly

Konspirační policejní thriller je metaforickým podobenstvím o fiktivním státním převratu, na jehož přípravách se podílejí tajné služby, extremistická hnutí a organizovaný zločin za spolupráce představitelů politické moci. Vyšetřování vražd vysokých státních činitelů vede k odhalování neviditelného zločinného systému.
Filmem Ctihodné mrtvoly se režisér Francesco Rosi tematicky i formálně nejvíce přiblížil populárnímu žánru poliziesco all´italiana (policejní film po italsku), přičemž ale zároveň záměrně porušil jeho charakteristické žánrové konvence ve smyslu akční spektakulární podívané. Někteří italští filmoví historici proto snímek „o mužích zákona odsouzených mimo zákon" přiřazují spíše ke kategorii giallo all´italiana (detektivní film po italsku). Ten má s policejními filmy úzké tematické i stylistické souvislosti.
Hvězdně obsazený snímek Ctihodné mrtvoly, který byl natočen podle románu Leonarda Sciascii Il contesto (Souvislost, 1971), vychází z formálních i vypravěčských postupů klasického konspiračního thrilleru. Příběh začíná v jednom provinčním italském městě, ve kterém je zavražděn prokurátor. Případ sem přijíždí vyšetřit římský policejní inspektor Rogas, dříve než však jeho pátrání nějak podstatněji pokročí, začnou se objevovat další mrtvoly soudců. Inspektor posléze pochopí, že kdosi hodlá v celé zemi vyprovokovat krizovou situaci a následně ji obrátit ve svůj prospěch…
Francesco Rosi využívá tradiční žánrové atributy k postupnému odhalování (fiktivního) státního převratu, na kterém se podílejí extremistické fašizující skupiny, organizovaný zločin, ale také zkorumpované tajné služby a bezpečnostní složky. Tato dějová linie celému příběhu dodává podobu metaforické úvahy o Itálii ovládané radikálními politickými subjekty.
„Francesco Rosi se silně angažuje v oblasti aktuálních politických i sociálních problémů," napsal italský kritik Giovanni M. Rossi v dobové recenzi na snímek Ctihodné mrtvoly. „Jeho režijní rukopis je přitom velmi vzdálen téměř dokumentární strohosti jeho prvních filmů. Vynikající literární předloha i fantaskní politická rovina filmu jsou ale úzce spojeny se znepokojivou, až apokalyptickou analýzou současné italské reality."

Jan Švábenický
LFŠ 2015

„Když se mne někdo zeptá, kdo na konci filmu zabil komisaře a tajemníka strany, odpovídám mu, že to nevím. Víme snad, kdo zabil Kennedyho, kdo zabil Martina Luthera Kinga? Víme snad, kdo zorganizoval v Itálii ,černé komploty‘? Známe jen vnější aspekty věcí…“ uvedl Francesco Rosi v jednom z rozhovorů o svém filmu, který se odehrává v blíže neurčeném městě blíže neurčeného státu, kde je spáchána série vražd vysokých státních úředníků. Policista, pověřený případem, jde po stopách tak dlouho, až objeví v jeho pozadí nejvlivnější oficiální osobnosti... Namísto očekávaných akčních prvků zde režisér pracuje s neustálým zpochybňováním všech zjištěných fakt, jež přes postupnou proměnu pronásledovatele v pronásledovaného vyústí v nejednoznačný závěr. To vše dává Ctihodným mrtvolám zvláštní, téměř filosofický aspekt a činí z nich „rozpravu o moci“, politický film par excellence.

Zdroj: Kino Ponrepo

Film je o korupcii a sprisahaní na najvyšších vládnych miestach v Taliansku. Inšpektor Rogas (Lino Ventura) pátra po vrahoch neapolského prokurátora. Postupne pribúdajú ďalšie vraždy predstaviteľov justície. Rogas postupne odhaľuje štruktúru sprisahania, ale jeho teóriu odmieta aj predseda Najvyššieho súdu (Max von Sydow), ktorý je nakoniec tiež zavraždený.

cicis - Š.Rencz

V průběhu bouřlivých 70. Let reagovali italští filmaři na situaci v zemi (sílící vliv mafie, politické vraždy a únosy, bombové a jiné atentáty, korupce) sérií akčních politických dramat. Patří k nim i film Ctihodné mrtvoly.

Autor/Zdroj: /Popis


V jižní části smyšlené země začne kdosi vraždit vládní úředníky. Policejní inspektor odhalí, že příští obětí bude předseda nejvyššího soudu. Obraz prorůstání mafie do státních struktur těsně před politickou bouří.

Autor/Zdroj: /Febiofest