Člověk obojživelník

Starší, ve své době hodně   oblíbený snímek,který toho   už mladé generaci asi moc   neříká. Pro pamětníky   jako jsem já ale pořád   krásná vzpomínka - těch   slziček, co vytrysklo pro   umírajícího Ichtiandra...

na vydání filmu člověk   obojživelník ve formátu dvd   jsem se opravdu těšil. už   proto, že se mi v paměti   vybavuje, jak jsme se   základní školou byli na   jeho povinné projekci ve   dnech   československo-sovětského   přátelství a také proto,   že mě jako malého chlapce   dostala scéna, kdy titulního   hrdinu uvězněného v tanku s   vodou pomale a nevědomky   zabíjí. Chtěl jsem si z   paměti vybavit i jiné   sekvence z filu, chtěl jsem   se nechat znovu dojmout, ale   bohužel nepovedlo se.   uplynulo více než dvacet let   a ve filmu mě k dojmutí   dostanou jinak vystavěné a   pojmuté obrazy. stejně je   tomu i s odstupem let od   vzniku snímku na jeho   celkové hodnocení. chápu,   že počátkem 6o. let byla   kinematografie v jiných   technologických procesech,   sovětskou nevyjímaje, než   dnes. i tak je ale mnoho   filmů z těch let, které   nezestárly a fungují stále,   což se o člověku   obojživelníkovi v současné   době, na konci první   desítky počátku 3.   tisíciletí, napsat nedá.

Tenhle film jsem poprvé   viděl před doopravdy mnoha   lety v kině. Tehdy jsem   obdivoval příběh hlavního   hrdiny muže - obojživelníka   a byl napjatý, jak to   dopadne.
Dnes lze u   filmu ocenit především   námět a příběh samotný.   Co je problematické jsou   dialogy filmu. U sovětské   tvorby si zvykám na   těžkopádnější rozhovory.   Jsou takové pomalé.
Negativní hodnocení si   zaslouží výprava. Proč?   Vypadala jako splácáná   dohromady z toho, co měli   filmaři na skladu. Těžko   šlo odhadnout dobu, kdy se   příběh měl odehrávat. Asi   to bylo za "onoho   času". Jezdila tam na   svou dobu moderní auta, děj   se odehrával v jakési   pobřežní zemi   (připomínalo to Latinskou   Ameriku), ale vedle dalších   moderních vymožeností, jako   je telefon se mezi rekvizitami   objevovali věci archaické.   Kapesní hodinky či lodě,   které měly vizáž plavidel   ze 16. století.

Romanticko-dobrodružný   sci-fi snímek ve své době   hojně plnící normalizační   kina. Aby ne. Tehdy to mělo   ohromující kouzlo a parádu.   Dnes z toho zůstala jen   bohapustá agitka s   vizualizací jak ze   zábavného parku. Ichtiander   se v oceánu prohání ve   stříbrném kostýmu jak z   alobalu a po souši chodí jak   zmalovaný transsexuál.   Dříve to možná oslnilo,   ale dnes spíše oslepuje. Je   synem doktora Salvatora,   který mu voperoval žraločí   žábry, aby mu zachránil   život před smrtelnou nemocí   a napadla ho pošetilá   myšlenka. Vytvořit mořskou   republiku, kde si budou   všichni rovni. Ani chudí,   ani bohatí. A jeho syn má   být prvním obyvatelem. Ten   začíná už na souši, kde s   úsměvem rozdává různé   věci a ještě se diví když   mu za to nadávají. Do toho   se ještě zamiluje do Gudie,   která je ženou kapitalisty   Pedra. A rošambo může   začít. Byť je snímek   sovětský, příběh se   odehrává kdesi v Mexiku.   Zábavnost však nikterak   ztracena není a jistá   citovost a romantičnost s   mírným napětím se i   nadále poukazuje. Byť už tu   spousta věcí spíše   vyvolává horečnatý smích,   s vůlí nostalgie se dá   tento podivuhodný počin   ještě shlédnout.

ten to film je docela děs ale   musíme ho skousnout  
je sovětský a podle   toho to vypadá vyděl jsem ho   je to dost dlouho bída

Další z bizarních kousků   sovětské kinematografie,   který kombinuje sci-fi s   romantickým příběhem. Co   se týká triků nebo spíše   kostýmů a vůbec celkové   výpravy filmu tak ta je v   dnešní době na velice   slabé úrovni ale možná   někoho zaujme příběh. Mě   to však nezaujalo a marně   jsem ve filmu hledal nějaké   emoce na které upozorňuje   obal.

moje první setkání.....sci fi
Bylo mi 7 let a tenhle film   mě doslova ohromil.Často   jsem si na něj vzpomněla,na   tu dobu a na můj věk se mi   zdál nádhernej.