Čínský syndrom

Chybělo málo a novodobá noční můra se v tomto napínavém dramatu o “nehodě” v jaderné elektrárně stala skutečností. Příběh se točí kolem ambiciózní televizní reportérky (Jane Fondová), která je svědkem jaderné havárie, jíž vedení elektrárny označilo za “drobnou závadu.” Reportérčin kameraman (Michael Douglas) však nehodu tajně natočí a vyjde najevo, že ona “závada” málem způsobila roztavení reaktoru, k čemuž může dojít prakticky kdykoli. Když dlouholetý zaměstnanec elektrárny (Jack Lemmon) zjistí, kde se stala chyba, a snaží se ji vynést na světlo, někdo se jej pokusí zabít. A tak inženýr v zoufalství násilně převezme nad elektrárnou kontrolu a pozve média, aby vyslechla jeho svědectví. Vedení reaktoru je však rozhodnuto skrýt utajovanou pravdu za každou cenu!

Zdroj: HBO Europe
Vysílání: dabing
Preiéra: 05.11.2014 CX

Otázka bezpečnosti jaderných elektráren byla na sklonku 70. let velmi žhavým tématem, takže není divu, že se k ní vyslovili i hollywoodští filmaři. Režisér James Bridges (1936–1993) natočil podle původního scénáře, na němž sám spolupracoval, drama televizního štábu, který se stane nechtěným svědkem hrozící katastrofy v kalifornské jaderné elektrárně. Producentem filmu byl Michael Douglas, který také vytvořil roli radikálně smýšlejícího kameramana Richarda, a na výrobě snímku se podílela společnost další hlavní představitelky (reportérka Wellsová) Jane Fondové, nazvaná IPC (tj. Indochina Peace Campaign – název, který přímo odkazuje k tehdy levicovému smýšlení známé herečky). Třetí hlavní úlohu, obětavého zaměstnance elektrárny Godella, ztvárnil herec, jehož vídáme častěji v komediích, Jack Lemmon. Film měl premiéru 16. března 1979 a byl celkem nevybíravě napaden odborníky na jadernou energii i filmovými kritiky, že hrubě nerealistickým způsobem zobrazuje potenciálně vážnou věc. Pak ovšem došlo k tomu, co můžeme nazvat „jak život imituje umění“. 28. března ve čtyři hodiny ráno se v jaderné elektrárně na Three Mile Islandu uprostřed řeky Susquehanna poblíž pensylvánského Harrisburgu stalo prakticky totéž, co popisuje tento film. Kombinací technické závady, lidského omylu a trochy smůly nastala zatím nejhorší americká jaderná katastrofa. Reaktor bloku dva se najednou začal přehřívat, došlo k úniku radioaktivních plynů a teplota uvnitř reaktoru se nezadržitelně blížila kritickým hodnotám. Stejně jako v hollywoodském filmu, napadaném za hrubý nerealismus, byla veřejnost po určitou dobu klamána, co jí vlastně hrozí. Pensylvánský guvernér Thornburgh zjistil, že evakuační plány pro podobné ohrožení, které zdědil, jsou k ničemu a vyvolaly by jen nekontrolovatelnou paniku. Ta stejně propukla dva dny po nehodě, kdy vydal příkaz k evakuaci těhotných žen a dětí školou povinných. Své domovy bezhlavě opustilo víc než 140 000 lidí. Za několik hodin na místo dorazil i tehdejší americký prezident Carter, ale to už měli odborníci situaci v elektrárně pod kontrolou, neboť teplota jádra se začala stabilizovat. Pozdější vyšetřování zjistilo, že do tzv. čínského syndromu, kdy přehřáté jádro hrozí propálením zemské masy až na druhou stranu do Číny, scházelo zhruba třicet minut. Druhý blok elektrárny byl bezpečně uzavřen a na věčné časy zakonzervován.

Není divu, že film Čínský syndrom se po této události stal velikým diváckým hitem a posbíral také řadu nejrůznějších ocenění. Byl mimo jiné nominován na čtyři Oscary – za mužský a ženský herecký výkon v hlavní roli (J. Lemmon a J. Fondová), za výpravu a za původní scénář. Žádnou sošku však nezískal (v roce 1979 Oscarům vládlo sentimentální drama Kramerová versus Kramer). Oba hlavní herci dostali za své výkony nakonec Ceny BAFTA (britské Oscary) a Jack Lemmon ještě hereckou cenu na MFF v Cannes. Dramatické vyprávění o hrozící katastrofě, jež vzniklo před více než třiceti lety, dodnes nic neztratilo na své napínavosti a přesvědčivosti. Velkou zásluhu na tom mají vynikající představitelé hlavních rolí i režisér Bridges, který se naprosto obešel bez hudby (kromě písně Somewhere In Between, jež zazní pod úvodními titulky), čímž ještě zvýšil vnitřní dramatičnost filmu.

Zdroj: ČT

Příběh televizního štábu, který při natáčení v jaderné elektrárně zaznamenal průběh poruchy. Když reportérka a kameraman své záběry později nechali k posouzení expertům, dozvěděli se, že mají všichni štěstí, že jsou na živu. Výtečně obsazené napínavé drama se čtyřmi nominacemi na Oscary.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora

Hrozivé nebezpečí jaderné energie
V rámci "Zlatých hitů" se naše videopůj-čovny konečné dočkaly i tohoto klasického dramatu z roku 1978. Tehdy byly obavy z jaderné energie podstatně silnější než dnes a Čínský syndrom je jejich výsled-kem. Je to sice politicky vyhraněný, ale té-měř až dokumentaristicky natočený příběh televizního štábu, který při natáčení v ja-derné elektrárně zaznamenal průběh poru-chy. Když reportérka a kameraman své zá-běry později nechali k posouzení exper-tům, dozvěděli se, že mají všichni štěstí, že jsou ještě naživu. A nebezpečí ještě úplné nezmizelo...
Výtečně obsazené napínavé drama Jamese Bridgese bylo nominováno na čtyři Oscary (scénář, výprava, herec - Jack Lemmon a herečka - Jane Fondová) a i po dvaceti letech od svého vzniku stojí zato!

Autor/Zdroj: /Cinema


Známý snímek Jamese Bridgese Čínský syndrom z roku 1978 patří do nepočetné skupiny kritických a stále aktuálních děl o nebezpečí jaderné energie. (Název je odvozen z odborného termínu - při havárii může protéct roztavené palivo dnem elektrárny, třeba až do Číny, ale když narazí na podzemní vodu dojde k výbuchu a vzniknou radioaktivní mraky.) Televizní reportérka a její kameraman se ve spolupráci se zasvěceným odborníkem atomové elektrárny pokusí ukázat rizika, hrozící neinformované veřejnosti, jak kvůli odbyté práci, tak kvůli zisku pro mocnou firmu. Odborník zaplatí svou přirozenou vzpouru proti vedení životem. Zpočátku nenápadný příběh ze dvou pracovních prostředí (televize a jaderná elektrárna) se postupně mění v napínavé psychologické drama v němž dominuje zejména Jack Lemmon, odměněný Cenou za mužský herecký výkon na 32. MFF v Cannes 1978.

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled


Dvojici televizních pracovníků se podaří natočit překvapivou a zvláštní nehodu. Ta se samozřejmě nesmí vysílat a tak se naši hrdinové rozhodují vypátrat tajemné pozadí na vlastní pěst.
Cinema 1991/4/47

Autor/Zdroj: /Cinema