Cesta hlubokým lesem

Hm, jsem zvyklý na hezkou   hudbu od pana Lišky, ovšem   tady se ty pazvuky nedají   poslouchat. Ale agitka je to   jako když střelí. Komunisti   se s tím vůbec nemažou a   jede to natvrdo. Za to by   mělo být hodnocení nulové.   Jenže film jako takový to   vykreslil velmi dobře. Herci   vynikající.

Československá nová vlna   60. let byla plná   odvážných snímků   kritizující dobu a skutky, a   když komunističtí straníci   v 68“ bouchli do stolu a   udělali všemu přítrž,   všechny se rázem ocitly v   takzvaném trezoru. A tento   snímek je jeden z   nejodvážnějších, neboť   temnou dobu 50 let skutečně   vykresluje tak okázale, že   jde z toho až strach. A   použít k tomu v ději dva   přátele, kteří byli v   dětství nejlepší kamarádi   a až v dospělosti se jim   stala osudná politika, bylo   to nejlepší, co mohl   scenárista Jaroslav Dietl   vymyslet. A vlastně je to i   nadčasové, protože i v   dnešní době dokáže   politický pohled a činy   rozdělit. I jinak dobré   kamarády. On se ten námět o   združstevňování vlastně s   porovnáním se snímky z let   padesátých nijak   neodlišuje. Jen je více   zaměřen především na   funkcionáře a jejich   disciplínu a hodně se v tom   tlačí na pilu. Jan Kačer v   roli takového funkcionáře   OV KSČ skutečně exceluje a   v takové pozici ho snad už   jinde k vidět není. Ale   věrohodný je i Mojmír   Fašung, který charakterově   kapánek naivního   milicionáře pojal taktéž   výtečně. Ano, jak je tu   ukázáno, skutečně stačilo   malinko, aby se rázem z   leckoho stal třídní   nepřítel, se kterým bylo   pod záštitou strany   okamžitě vypořádáno.   Straničtí funkcionáři,   odpovědnost komunistů a duch   doby. Tento snímek by se měl   kvůli poučení z   politického fanatismu v   rámci budování a ničení   lidských životů pozlatit.