Cesta do školy [2k digital]

Snímek Cesta do školy odhaluje nevšední rutinu dětí, jež se díky své nezdolné touze splnit si svůj sen vydávají na cestu za poznáním, kterou známe všichni, avšak z velmi odlišné perspektivy.

Jackson žije v Keni a se svou mladší sestrou musí dvakrát denně zdolat pěšky patnáctikilometrovou cestu savanou obývanou divokými predátory. Carlito urazí se svou mladší sestrou bez ohledu na počasí dvakrát denně osmnáct kilometrů na koni přes argentinské pláně. Zahira žije v pohoří Atlas v Maroku. Každý týden ji a její dvě spolužačky čeká vyčerpávající pěší túra po nelítostných horských stezkách do internátní školy. Samuel žije v Indii. Cesta do školy, kterou musí denně absolvovat, představuje čiré utrpení. Nemůže totiž chodit a jeho dva mladší bratři ho celé čtyři kilometry tlačí na provizorním vozíku…

Dětské protagonisty snímku, žijící ve čtyřech různých koutech světa, spojuje společná touha po poznání. Uvědomují si, že jedině studium jim může otevřít bránu k lepší budoucnosti, a proto se každý den vydávají na dlouhou a strastiplnou cestu za vzděláním.

Ceny: FF Mill Valley 2014: Cena publika; Ceny César 2014: Nejlepší dokumentární film.

Zdroj: Dny evropského filmu 2015

Koprodukční dokument režiséra, scenáristy a kameramana Pascala Plissona ukazuje, co všechno obnáší základní vzdělání pro děti v ekonomicky zaostalejších částech světa. Čtveřice dětských protagonistů a jejich cesta do škamen dokazují, jaké rozdíly panují ve světě 21. století.
Pascal Plisson je znalec afrického prostředí, na které se zaměřil v rámci své přírodopisně dokumentární práce pro televizní kanály National Geografic, BBC či Canal+.
V roce 2004 dokonce uvedl svůj celovečerní hraný debut ve francouzsko-keňské koprodukci s názvem Masajové - bojovníci deště (Massai - Les guerriers de la pluie, 2004).
Není proto náhoda, že své vyprávění započíná v Keni, kde se na svou cestu do školy (15 kilometrů) připravuje jedenáctiletý Jackson, pro něhož několikahodinový výlet divokou savanou znamená dennodenně riskovat holý život. Z nitra černé Afriky se Plisson přesouvá do Maroka, kde dvanáctiletou Zahiru čeká jako každé pondělí cesta (22 kilometrů) přes pohoří Atlas až do internátní školy. Horské scenérie pak Plisson vystřídá netknutou krajinou argentinské Patagonie, kterou na koňském hřbetu míří jedenáctiletý Carlito a jeho mladší sestřička do osmnáct kilometrů vzdáleného ústavu. Posledním hrdinou je tělesně postižený indický chlapec Samuel, jehož dva mladší bratři dennodenně tlačí čtyři kilometry obtížným terénem v improvizovaném kolečkovém křesle.
Plisson pomocí těchto vskutku zajímavých dětských osudů oslovuje západní svět, v němž je vzdělání považováno za něco automatického. Vedle krásných „přírodopisných" záběrů jednotlivých prostředí přináší snímek zprávu o tom, jak se liší vnímání vzdělání jako konceptu v různých částech světa.
Dokumentární (byť pohříchu často stylizované) sledování jednotlivých, téměř životu nebezpečných poutí do školy poukazuje na to, jak velké naděje do vzdělání vkládají samy děti z chudších částí světa; představuje pro ně možnost dovolit si doufat v lepší zítřky. Plisson sice neříká nic o úrovni škol, do kterých jeho protagonisté míří, nepídí se ani po alternativních možnostech transportu, či po reálném stavu školství v dané zemi obecně - zkoumá pouze status quo a jeho vliv na děti, jež jsou nuceny dospět mnohem rychleji než vrstevníci na západě. Primárně jim by se měl dokument promítnout, ovšem doufat v to, že by poněkud změnil náhled na jejich vlastní „luxusní" situaci, je samozřejmě utopie. Divák tak nakonec musí jen věřit, že se hlavním představitelům splní jejich dětské sny a že své vzdělání dokážou zužitkovat.
Kristýna Pleskotová, LFŠ 2014

Dětské protagonisty snímku, žijící ve čtyřech různých koutech světa, spojuje společná touha po poznání. Uvědomují si, že jedině studium jim může otevřít bránu k lepší budoucnosti a proto se každý den vydávají na dlouhou a strastiplnou cestu za vzděláním.

Jackson (11) žije v Keni. Se svou mladší sestrou musí dvakrát denně zdolat pěšky patnáctikilometrovou cestu savanou obývanou divokými predátory…

Carlito (11) urazí se svou mladší sestrou bez ohledu na počasí dvakrát denně osmnáct kilometrů na koni přes argentinské pláně…

Zahira (12) žije v pohoří Atlas v Maroku. Každý týden ji a její dvě spolužačky čeká vyčerpávající pěší túra po nelítostných horských stezkách do internátní školy…

Samuel (13) žije v Indii. Cesta do školy, kterou musí denně absolvovat, představuje čiré utrpení. Nemůže totiž chodit a jeho dva mladší bratři ho celé čtyři kilometry tlačí na provizorním vozíku…

Snímek Cesta do školy odhaluje nevšední rutinu dětí, jež se díky své nezdolné touze splnit si svůj sen vydávají na cestu za poznáním, kterou známe všichni, avšak z velmi odlišné perspektivy.
AČFK

Pozoruhodný dokument Pascala Plissona Cesta do školy sleduje děti z odlišných kultur a z různých částí světa při jejich pravidelném putování za vzděláním; všechny věří, že jim právě to umožní dosáhnout v životě více, než se to podařilo jejich rodičům. - Jedenáctiletý Jackson s mladší sestrou Salome musí denně ujít/uběhnout během školního roku patnáct kilometrů tam a patnáct kilometrů zpátky rozpálenou, nebezpečnou rovníkovou savanou v Keni. - Dvanáctiletá Zahira z odlehlé vísky v marockém Velkém Atlasu chodí do internátní školy, vzdálené od domova dvacet dva kilometrů, což obnáší dvakrát týdně čtyři hodiny cesty tam a zpátky, většinou po horských pěšinách. Cestu podstupuje se dvěma kamarádkami ze sousedních vesnic. - Jedenáctiletý Carlito z pastevecké rodiny v argentinské Patagonii jezdí osmnáct kilometrů do školy na koni, na němž vozí i šestiletou sestru Micaelu. - Třináctiletý Ind Samuel žije se dvěma mladšími bratry a rodiči v rybářské vesnici v Bengálském zálivu. Je ochrnutý na obě nohy, problémy má i s řečí, přesto je to on, kdo v rodině předčítá a vypráví. Dva mladší sourozenci musejí každý den protlačit rozhrkané kolečkové křeslo s bratrem nesjízdnými pískovými cestami do městečka, vzdáleného čtyři kilometry. – Působivý snímek navazuje na obdobné tituly, věnované tradičnímu životu v přírodě, např. na nedávno u nás uvedený dokument Mimina (2009, Bébés; r. Thomas Balmès). Záběry z divoké přírody a z nehostinných krajin podtrhují zaujatost, optimismus a odpovědnost putujících hrdinů. Režisér je s protagonisty stále v kontaktu.
-kk-, Filmový přehled 2014/4