Červnové dny

Moje vzpomínka na učňovská léta
Tento film je pro mne velice   hezkou vzpomínkou na má   učňovská léta v r.1961,   viděl jsem ho tehdy v   nejrůznějších pražských   kinech nejméně dvacetkrát.   A to, že byl tehdy podle   Václava Březiny (Lexikon   českého filmu 1996) přijat   s "rozpačitým   nezájmem" jsem   nezaznamenal, naopak na ten   film bylo v kinech vyprodáno   a to byl v tehdejší době   stachanovských filmů přímo   průlom. Tenkrát byl   promítán jen dva měsíce a   to jen v okrajových kinech a   vidělo jej 733 096   diváků!!! V učňáku v   Tatrovce jsme měli takovou   hudební skupinu z učňů, a   ta si zařadila do repertoáru   ústřední filmovou melodii   Ivana Řezáče s textem   Josefa Kainara!!

Z části výrobní film,   neboť se příběh odehrává   v prostředí uhelných dolů   a okolí, který vypráví   prostý příběh první   lásky dvou dospívajících   lidí. Milostný příběh   Pavla a Šárky si všímá   především Pavla, který jde   z jednoho průseru do   druhého, čímž se dostává   v nemilost u svého   vychovatele na internátě   Františka Ančara. Ten s ním   v žádném případě nemá   slitování. Ani Šárka v   obci, kde bydlí, to u   dospělých nemá jednoduché.   Dospělí jim zkrátka   nepřejí. Bude láska   silnější? Režisér   Antonín Kachlík, pro   kterého to byl první film,   celou etudu pojal jako   civilní avantýr, takže   mnohý starší divák během   sledování může emotivně   zavzpomínat na své vlastní   zkušenosti s první láskou v   pubertálním věku a   problémů, které se kolem   toho naskytly. Jestli to   dokáže oslovit současnou   mladou generaci těžko   posoudit. Snímek nové vlny   svým obsahem, co se týče   oné první lásky, nestárne   a i dnes dokáže přivést   uspokojivý filmový   zážitek. Vadou na kráse je   jen svá doba, takže občas   zazní oslovení ´Soudruhu´,   či je zmínka o schůzi SSM.   Ale berme to tak, že se   jedná o příběh   odehrávající se v oněch   šedesátých letech, čímž   se ve své podstatě nejedná   o nic proti ničemu. Máme tu   ukázáno krásné   přátelství mezi chlapci,   kteří se dokáží navzájem   podržet, pokud to ovšem jde.   Krásná je i etuda z obce,   kde bydlí Šárka, neb ji   místní kluci nehodlají jen   tak vydat ´cizákovi´. Co si   budeme povídat, každý jsme   zažili svou první lásku v   době, kdy jsme ještě   chodili do školy a nesli si   vlivem nepochopení   dospělých, ať to byl   vychovatel nebo rodič,   nejedny maléry. Příběh   tohoto snímku vede k   závěru, který svým   způsobem vyvolává napětí   a emoce zároveň. Snímek je   bohužel pozapomenutý a i   tentokrát je to škoda. Něco   takového už nikdo   nenatočí.

Když jsem film viděl po   tolika letech, opět se mi   líbil a opravdu nechápu,   když Václav Březina v   lexikonu českého filmu,   píše, že film je   nepodařený a že bez zájmu   profrčel kiny. Když je to   špatný film, proč na něj   přišlo do kina skoro milion   platících diváků. Dnes o   prvních milostných krocích   se točí skoro porna a ani to   nezaručuje, že přijde   divák do kina. A že se tam   ve filmu titulují ty soudruhu   a soudružko,taková byla doba   a nechme všechno na   divácích, ať oni   rozhodnou....