Červnové dny

Z části výrobní film, neboť se příběh   odehrává v prostředí uhelných dolů a okolí,   který vypráví prostý příběh první lásky   dvou dospívajících lidí. Milostný příběh   Pavla a Šárky si všímá především Pavla,   který jde z jednoho průseru do druhého, čímž   se dostává v nemilost u svého vychovatele na   internátě Františka Ančara. Ten s ním v   žádném případě nemá slitování. Ani   Šárka v obci, kde bydlí, to u dospělých nemá   jednoduché. Dospělí jim zkrátka nepřejí.   Bude láska silnější? Režisér Antonín   Kachlík, pro kterého to byl první film, celou   etudu pojal jako civilní avantýr, takže mnohý   starší divák během sledování může   emotivně zavzpomínat na své vlastní   zkušenosti s první láskou v pubertálním věku   a problémů, které se kolem toho naskytly.   Jestli to dokáže oslovit současnou mladou   generaci těžko posoudit. Snímek nové vlny   svým obsahem, co se týče oné první lásky,   nestárne a i dnes dokáže přivést uspokojivý   filmový zážitek. Vadou na kráse je jen svá   doba, takže občas zazní oslovení ´Soudruhu´,   či je zmínka o schůzi SSM. Ale berme to tak,   že se jedná o příběh odehrávající se v   oněch šedesátých letech, čímž se ve své   podstatě nejedná o nic proti ničemu. Máme tu   ukázáno krásné přátelství mezi chlapci,   kteří se dokáží navzájem podržet, pokud to   ovšem jde. Krásná je i etuda z obce, kde bydlí   Šárka, neb ji místní kluci nehodlají jen tak   vydat ´cizákovi´. Co si budeme povídat,   každý jsme zažili svou první lásku v době,   kdy jsme ještě chodili do školy a nesli si   vlivem nepochopení dospělých, ať to byl   vychovatel nebo rodič, nejedny maléry. Příběh   tohoto snímku vede k závěru, který svým   způsobem vyvolává napětí a emoce zároveň.   Snímek je bohužel pozapomenutý a i tentokrát   je to škoda. Něco takového už nikdo   nenatočí.

Když jsem film viděl po tolika letech, opět se   mi líbil a opravdu nechápu, když Václav   Březina v lexikonu českého filmu, píše, že   film je nepodařený a že bez zájmu profrčel   kiny. Když je to špatný film, proč na něj   přišlo do kina skoro milion platících   diváků. Dnes o prvních milostných krocích se   točí skoro porna a ani to nezaručuje, že   přijde divák do kina. A že se tam ve filmu   titulují ty soudruhu a soudružko,taková byla   doba a nechme všechno na divácích, ať oni   rozhodnou....

Moje vzpomínka na učňovská léta
Tento film je pro mne velice hezkou vzpomínkou na   má učňovská léta v r.1961, viděl jsem ho   tehdy v nejrůznějších pražských kinech   nejméně dvacetkrát. A to, že byl tehdy podle   Václava Březiny (Lexikon českého filmu 1996)   přijat s "rozpačitým nezájmem" jsem   nezaznamenal, naopak na ten film bylo v kinech   vyprodáno a to byl v tehdejší době   stachanovských filmů přímo průlom. Tenkrát   byl promítán jen dva měsíce a to jen v   okrajových kinech a vidělo jej 733 096   diváků!!! V učňáku v Tatrovce jsme měli   takovou hudební skupinu z učňů, a ta si   zařadila do repertoáru ústřední filmovou   melodii Ivana Řezáče s textem Josefa Kainara!!