Červená kůlna

Kůlna, která skrývá pro   malého chlapce řadu   překvapivých tajemství a   dosud nevítaných věcí.   Všechno proto, že rodiče   nemají v uspěchané době   šedesátých let na děti   čas. A jak je to dnes?

Hezká je starost o nové   auto, když jej okopávají   děti, kteří hrajou kopanou   na chodníku. Proto otec   rodiny se rozhodne sehnat   garáž. Příjde mu do cesty   děda Andrýs, který naváže   vztah k malému Míšovi.   Bohuš Záhorský versus   mladínký David Schneider a   oba si stále mají co říci,   ikdyž je mezi nimi přes   padesát let rozdíl...

Tak tyhle filmy vůbec nejsou   moje parketa, ale tento stál   za to. Příjemný relax na   chvíle klidu. Takové prosté   pohlazení po životem   smýkané dušičce. Skvělý   pan Záhorský, ale i   ostatní. Jen škoda, že i   zde nebyla vynechána   agitační scénka, ale až   tak hrozné to nebylo.   Poněkud mi uniká věta v   textu ofic. distributora kde   se píše, že příliš   zaneprázdnění rodiče   nemají na své děti čas.   Tak tojsem nepochopil,   věnovali se ve filmu Míšovi   rodiče málo??? No, to už je   vlastně jedno. U mne ty   nejlepší tři hvězdy jak   Brno. 201110065951/6030

Také nesouhlasím s popisem   filmu, že rodiče neměli na   Míšu čas, proto si našel   „cizího“ dědu. Jen jedna   jediná scéna, když Míša   přečkal odpoledne v   odstaveném domě u dědova   domu, by mohla tenhle dojem   evokovat.
Rodiče   prostě „dědu“ našli,   když hledali garáž a on   měl nepotřebnou kůlnu.   Vzniklo pak vzájemné   přátelství, které   přetrvalo i poté, co kůlna   padla pod stavbou nové   silnice. Davidu Schneiderovi s   Bohušem Záhorským to   skvěle klapalo, velmi   úsměvná byla i dvojice   rodičů   Štěpánková-Vostřel. To,   že je v tomto filmu v hlavní   roli dítě, neznamená, že   je prioritně určen jen   dětem, Červená kůlna je   spíše příjemným rodinným   snímkem.
Jenom by mne   zajímalo, jak daleko byla   „garáž“ od bydliště   rodičů, když dneska každý   chce stání nejlépe rovnou   před domem.

Hřejivý a laskavý   snímeček, který musí   pohladit po duši a to nejen   dětského diváka. Svěží,   dobrodružný, plný   překvapení, sympatických   klukovin a nezapomenutelných   hereckých výkonů zejména   Bohuše Záhorského jako   osamělého dědy a jeho   dětského přítele Míši   (David Schneider). Také bych   bral takového dědu, ale já   si na své dětství ale   rozhodně stěžovat nemůžu   a mí rodiče na mě rozhodně   čas měli:-) Stále ale   lepší nějakej, i když jen   cizí, než nechat dítě   napospas ulice tak jak se tomu   děje dnes..Perfektní hudba:   Evžen Illín. Těžko říct   k čemu ji přirovnat se musí   slyšet...