Čarodějnictví v průběhu věků (1922)

Čarodějnictví v průběhu věků (Häxan)
85.6 %
 
 

Häxan

Další název: Häxan: Witchcraft Through the Ages

    Žánr: dokument / fantasy / horor
    Země: Švédsko
    Délka: 87 min., existuje i zvuková verze, různé verze 87-122 minut
Dánsko-švédská koprodukce, realizovaná společností Svensk Filmindustri za rekordní částku dva miliony švédských korun, zabrala včetně pečlivého studia historických pramenů a moderních vědeckých studií, psaní scénáře, samotného natáčení a postprodukce více než tři roky.

Dánského režiséra Benjamina Christensena nejprve nadchla náhodně objevená kniha Malleus maleficarum, historický návod pro inkvizitory 15. století, jak nakládat s čarodějnictvím. Christensen ovšem nechtěl natočit pouhou adaptaci předlohy – zamýšlel vytvořit novou filmovou formu.

Muž přesvědčený, že režisér „jako každý jiný umělec by měl ve svém díle uplatnit vlastní individualitu“, kladl zásadní důraz na akčně vizuální pojetí svých filmů. Prokázal to již na začátku své tvorby filmem Det hemmelighedsfulde X (Tajemné X, 1914). Pozoruhodně osobitý vizuální styl potvrdil i ve snímku Hævnens nat (Slepá spravedlnost, 1916). Mezi ostatními filmaři své doby se Christensen vyčlenil jako individualista a experimentátor.

V témže duchu přistupoval i k Čarodějnictví. Usiloval o hybrid dokumentu a hraného filmu, v němž by se umělecká imaginace mísila s exaktností vědy. Snímek se odvíjí ve čtyřech kapitolách. První přináší vědecké pojednání o démonech a čarodějnicích v primitivních kulturách. Druhou tvoří série scének demonstrujících středověké pověry týkající se praktikování čarodějnictví či Satanova svádění. Třetí, opět dramatickou formou, inscenuje hon na čarodějnice a proces s nimi. Čtvrtá kapitola dokazuje, nakolik je moderní doba díky lékařskému pokroku schopna rozumět dávným pověrám.

Věroslav Hába

Tomáš Palucha

Navzdory jménu nejde o jedince, ale o dvojici. Jan Tomáš a Libor Palucha spojili svá jména v jedno a zrodil se Tomáš Palucha – pódiové alter ego obou hudebníků libujících si v ambientních noisových stěnách, kytarovém minimalismu a melancholických postrockových náladách. Jejich atmosférická hudba má k filmům velmi blízko. Svá vystoupení doplňují zadní projekcí a na LFŠ již v minulosti doprovodili snímek Salome (1923). Svou hudbu zakonzervovali do desek Špinavá hra (2014), jež byla vydána fyzicky pouze na kazetě, Kámen mudrců a GURU (obě 2016).

Zdeněk Blaha
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

režie:
Benjamin Christensen
 
 
hraje:
Benjamin Christensen (ďábel), Astrid Holm (Anna), Elisabeth Christensen (Annina matka), Karen Winther (Annina mladší sestra), Maren Pedersen (Maria Væverske, čarodějnice), Ella La Cour (Karna, čarodějka), Kate Fabian (stará služebná), Oscar Stribolt (doktor (tlustý mnich)), Clara Pontoppidan (jeptiška), Else Varmehren (jeptiška), Alice O'Fredericks (jeptiška), Johannes Andersen (otec Henrik, soudce), Elith Pio (soudce Johannes), Emmy Schønfeld (Marie, švadlena), Henry Seemann, Tora Teje (hysterická žena), John Andersen (hlavní inkvizitor), Aage Hertel (soudce), Ib Schønberg (soudce), Poul Reumert (klenotník), Else Vermehren (jeptiška), Gerda Madsen (jeptiška), Frederik Christensen, Knud Rassow (anatom), Ellen Rassow (služka), Holst Jørgensen (Ole Kighul), H.C. Nielsen (klenotníkův pomocník), Albrecht Schmidt (neurolog), Karina Bell (jeptiška), Karen Caspersen, Holger Pedersen
 
 
scénář:
Benjamin Christensen
 
 
kamera:
Johan Ankerstjerne
 
 
hudba:
Launy Grøndahl, Ludwig van Beethoven, Emil Reesen ((1941)), Daniel Humair ((1968)), Art Zoyd ((1997)), Matti Bye ((restaurovaná verze - 2006)), Barði Jóhannsson ((2006)
 
 
výprava-architekt:
Richard Louw
 
 
mluví:
William S. Burroughs (vypravěč (1968))
 
 
asistent kamery:
Rudolf Frederiksen
 
 
nahrál:
Daniel Humair (bicí (1968)), Bernard Lubat (varhany (1968)), Michel Portal (flétna (1968))
 
 
Copyright © 2003-2019, BigZoom, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.