Čarodějnictví v průběhu věků

Dánsko-švédská koprodukce, realizovaná společností Svensk Filmindustri za rekordní částku dva miliony švédských korun, zabrala včetně pečlivého studia historických pramenů a moderních vědeckých studií, psaní scénáře, samotného natáčení a postprodukce více než tři roky.

Dánského režiséra Benjamina Christensena nejprve nadchla náhodně objevená kniha Malleus maleficarum, historický návod pro inkvizitory 15. století, jak nakládat s čarodějnictvím. Christensen ovšem nechtěl natočit pouhou adaptaci předlohy – zamýšlel vytvořit novou filmovou formu.

Muž přesvědčený, že režisér „jako každý jiný umělec by měl ve svém díle uplatnit vlastní individualitu“, kladl zásadní důraz na akčně vizuální pojetí svých filmů. Prokázal to již na začátku své tvorby filmem Det hemmelighedsfulde X (Tajemné X, 1914). Pozoruhodně osobitý vizuální styl potvrdil i ve snímku Hævnens nat (Slepá spravedlnost, 1916). Mezi ostatními filmaři své doby se Christensen vyčlenil jako individualista a experimentátor.

V témže duchu přistupoval i k Čarodějnictví. Usiloval o hybrid dokumentu a hraného filmu, v němž by se umělecká imaginace mísila s exaktností vědy. Snímek se odvíjí ve čtyřech kapitolách. První přináší vědecké pojednání o démonech a čarodějnicích v primitivních kulturách. Druhou tvoří série scének demonstrujících středověké pověry týkající se praktikování čarodějnictví či Satanova svádění. Třetí, opět dramatickou formou, inscenuje hon na čarodějnice a proces s nimi. Čtvrtá kapitola dokazuje, nakolik je moderní doba díky lékařskému pokroku schopna rozumět dávným pověrám.

Věroslav Hába

Tomáš Palucha

Navzdory jménu nejde o jedince, ale o dvojici. Jan Tomáš a Libor Palucha spojili svá jména v jedno a zrodil se Tomáš Palucha – pódiové alter ego obou hudebníků libujících si v ambientních noisových stěnách, kytarovém minimalismu a melancholických postrockových náladách. Jejich atmosférická hudba má k filmům velmi blízko. Svá vystoupení doplňují zadní projekcí a na LFŠ již v minulosti doprovodili snímek Salome (1923). Svou hudbu zakonzervovali do desek Špinavá hra (2014), jež byla vydána fyzicky pouze na kazetě, Kámen mudrců a GURU (obě 2016).

Zdeněk Blaha
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

Pro zmapování dějiny čarodějnictví na pozadí vývoje civilizace použil Christensen metodu volné dokumentární rekonstrukce. Kombinace osobní invence tvůrců a temné atmosféry dochované v dobových záznamech přináší pozoruhodný obraz čarodéjnických projevů i reakcí na ně od starověku přes temný středověk až po svobodný dnešek, kdy už černá magie děsí málokoho, a je proto možné podívat se na ni s ironickým nadhledem.

Autor/Zdroj: /28.LFŠ