Buena Vista Social Club

Známý americký instrumentalista Ry Cooder napsal hudbu již ke dvěma filmům Wima Wenderse: ke snímkům Paříž, Texas a The End Of Violence. Během práce na posledním zmíněném snímku hovořil Cooder často s Wendersem o své cestě na Kubu a o tamním nahrávání s několika kubánskými muzikanty. Po té, co se deska objevila na trhu s názvem Buena Vista Social Club, zaznamenala ihned obrovský celosvětový úspěch. Desky se prodalo několik miliónů a byla oceněna cenou Grammy. V roce 1998 se Cooder vydává opět na Kubu, aby zde nahrál solo album s Ibrahimem Ferrerem Opět za účasti muzikantů, kteří se podíleli i na Buena Vista Social Club, a kteří jsou známí na Kubě jako Super Abuelost či Super Granddads. Wenders jej tentokrát doprovází s malým filmovým štábem, aby zaznamenal práci muzikantů ve studiu a jejich životy na Kubě. Natáčení pokračovalo v Amsterdamu, kde Buena Vista Social Club měli dva koncerty a skončilo v New Yorku při jejich triumfálním úspěchu v legendární Carnegie Hall.

DISTRIBUČNÍ SPOLEČNOST ARTCAM UVÁDÍ:
BUENA VISTA SOCIAL CLUB
NĚMECKO 1999 101 MIN 1:1,66 BAREVNÝ DOLBY SR
HUDEBNÍ DOKUMENT
Evropská filmová cena za nejlepší dokument.
Dvě ceny amerických kritiku za nejlepší dokument udělené porotami The Los Angeles Critic Associacian a National Board of Review of Mation Picture. Nominace na Oscara za nejlepší dokument.
originální název: BUENA VISTA SOCIAL CLUB
režie: Wim Wenders
kamera: Jorg Widmer
hudba: Buena Vista Social Club
střih: Brian Johnson
producent: Ulrich Felsberg
hrají: Ry Cooder, Company Segundo, Ruben Gonzales, Ibrahim Ferrer
premiéra v ČR: 25. května 2000
A RT C A M
Známý americký instrumentalista Ry Cooder napsal hudbu již ke dvěma filmům Wima Wenderse: ke snímkům "Paříž, Texas" a "The End Of Violence". Během práce na posledním zmíněném snímku hovořil Cooder často s Wendersem o své cestě na Kubu a o tamním nahrávání s několika kubánskými muzikanty. Po té, co se deska objevila na trhu s názvem "Buena Vista Social Club", zaznamenala ihned obrovský celosvětový úspěch. Desky se prodalo několik miliónů a byla oceněna cenou Grammy. V roce 1998 se Cooder vydává opět na Kubu, aby zde nahrál sólo album s Ibrahimem Ferrerem Opět za účasti muzikantů, kteří se podíleli i na "Buena Vista Social Club", a kteří jsou známí na Kubě jako "Super Abuelost" či "Super Granddads". Wenders jej tentokrát doprovází s malým filmovým štábem, aby zaznamenal práci muzikantů ve studiu a jejich životy na Kubě. Natáčení pokračovalo
v Amsterdamu, kde "Buena Vista Social Club" měli dva koncerty a skončilo v New Yorku při jejich triumfálním úspěchu v legendární Carnegie Hall.
Programování: Film Distribution Artcam, tel./fax: 019/7220641, Jagellonská 7, Plzeň, 301 36
A R T C A M
Film Distribution Artcam, s r.o., Rašínovo nábř. 6, Praha 2, tel: (02) 24918833, e-mail: artcam~artcam.cz

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Film vypráví o SONEROS, umělcích, jejichž hudba je ztělesněním pulzujícího života na Kubě. Známému americkému hudebnímu skladateli Ry Codderovi se podařilo získal tyto legendy kubánsky hudby pro jedinečný projekt s názvem "Buena Vista Social Club“ Ry Codderův letitý přítel, režisér Wim Wenders, po dobu několika měsíců doprovázel hudebníky na Kubě a byl i při jediných dvou koncertech, které "Buena Vista Social Club“ měl, v Amsterodamu a v New Yorku. Vznikl strhující hudební film, který je pomníkem legendárním kubánským SONEROS.
Dny evropského filmu 2000

Autor/Zdroj: /


Dokumentární film o staré gardě kubánských muzikantů, jejichž objev
pod producentskou ochranou známého kytaristy Ry Coodera - se stal zcela mimořádnou událostí, překračující hranice etnické hudby. Super Granddads" (superdědkové) se stali celosvětově proslulým pojmem: jen sondtracku Buena Vsta Social Club se prodalo několik milionů kusů a stal se tak nejúspěšnějším titulem v historii world music! Stejně velkolepě „táhne" nyní světem i film, zachycující práci muzikantů jak ve studiu a na koncertních pódiích (Amsterciam, New York - Camegie Hall), tak jejich nelehké životy na castrovské Kubě. Nezlomní staříci pějí s upřímným zaujetím své sladkobolně sentimentální texty, podporované dobře šlapajícím jazzovým bigbandem. Nic jim nevadí bída, zchátralost a špína kolem; naopak zdravá národní hrdost v jejich celoživotním myšlení a konání jasně převažuje.
Program ART

Autor/Zdroj: /Kino ART


Známý americký hudebník Ry Cooder a britský producent Nick Gold realizovali v roce 1996 na Kubě CD s názvem Buena Vista Social Club, v němž pro svět objevili řadu vynikajících kubánských muzikantů, kteří zdánlivě už dávno byli za zenitem své kariéry nebo už vůbec nehráli. Přitom mezi nimi byli lidé, kdysi přinejmenším na Kubě velmi populární. Disk měl neuvěřitelný úspěch na celém světě a byl odměněn Cenou Grammy v oblasti latinskoamericke hudby. Ry Cooder pracoval s Wendersem na filmu Linie násilí (1997) a upoutal jej svým vyprávěním o fantastických kubánských muzikantech a jejich hudbě. V roce 1998 se Wenders s malým štábem vypravil na Kubu a natočil zde padesát hodin záznamů z nahrávání dalšího CD (Buena Vista Social Club Presents Ibrahim Ferrer) v havanském studiu Egrem a z řady rozhovorů s jednotlivými hudebníky. Získaný materiál sestříhal se záznamy dvou koncertů orchestru v Amsterdamu v dubnu 1998 a jednoho koncertu v newyorské Carnegie Hall v červenci 1998. Vznikl tak působivý hudební dokument, přinášející důležité svědectví nejen o svérázném fenoménu kubánské hudby, nýbrž i o starých lidech, jejich přístupu k životu a k umění. Režisér přitom zvolil vcelku jednoduchý postup. Jednotliví muzikanti mluví přímo na kameru ve zchátralých havanských reálech a exteriérech: jejich výpovědi jsou propojeny se záběry z natáčení ve studiu, přičemž písně zpravidla volně prolínají do zmíněných koncertních vystoupení. Snímek vrcholí úspěchem v Carnegie Hall a „výletem" starých Kubánců do newyorských ulic.
Cooderovo CD odstartovalo novou kariéru vystupujících hudebníků, jimž se dnes na Kubě říká Superabuelos (Superdědové). Název původního disku i filmu vznikl podle jména legendárního a dávno zaniklého havanského zábavního podniku. Velkou předností českých titulkovaných kopií je překlad písňových textů, které mají svérázné kouzlo a osobitou poetiku.

Wendersův snímek Buena Vista Social Club obdržel mj. Evropskou filmovou cenu, Cenu americké Národní filmové rady, Cenu Asociace losangeleských filmových kritiků, Cenu Kruhu newyorských filmových kritiků, Cenu americké Národní společnosti filmových kritiků za nejlepší dokumentární film, Německou filmovou cenu (Zlatou kameru za nejlepší německý film), Cenu diváků na MFF v Edinburghu 1999 a byl nominován na Oscara za nejlepší dlouhometrážní dokument.

Autor/Zdroj: /Kino AERO

Známý americký hudebník Ry Cooder a britský producent Nick Gold realizovali v roce 1996 na Kubě CD s názvem Buena Vista Social Club, v němž pro svět objevili řadu vynikajících kubánských muzikantů, kteří zdánlivě už dávno byli za zenitem své kariéry nebo už vůbec nehráli. Přitom mezi nimi byli lidé, kdysi přinejmenším na Kubě velmi populární. Disk měl neuvěřitelný úspěch na celém světě a byl odměněn cenou Grammy v oblasti latinskoamerické hudby. Ry Cooder pracoval s Wimem Wendersem na filmu Linie násilí (1997) a upoutal jej svým vyprávěním o fantastických kubánských muzikantech a jejich hudbě. V roce 1998 se Wenders s malým štábem vypravil na Kubu a natočil zde padesát hodin záznamů z nahrávání dalšího CD (Buena Vista Social Club Presents Ibrahim Ferrer) v havanském studiu Egrem a z řady rozhovorů s jednotlivými hudebníky. Získaný materiál sestříhal se záznamy dvou koncertů orchestru v Amsterdamu v dubnu 1998 a jednoho koncertu v newyorské Carnegie Hall v červenci 1998. Vznikl tak působivý hudební dokument, přinášející důležité svědectví nejen o svérázném fenoménu kubánské hudby, nýbrž i o starých lidech, jejich přístupu k životu a k umění. Režisér přitom zvolil celkem jednoduchý postup. Jednotliví muzikanti mluví přímo na kameru ve zchátralých havanských reálech a exteriérech; jejich výpovědi jsou spojeny se záběry z natáčení ve studiu, přičemž písně zpravidla volně prolínají do zmíněných koncertních vystoupení. Snímek vrcholí úspěchem v Carnegie Hall a „výletem„ starých Kubánců do newyorských ulic během pobytu ve Spojených státech. Jen zcela nenápadně a ve zbytečně potlačené formě prosvítá z filmu tragická sociální a politická situace na Kubě (již ovšem Wenders podle svého vyjádření namísto Castrovu režimu přisuzuje spíše „nesmyslné" americké blokádě). - Cooderovo CD odstartovalo novou kariéru vystupujících hudebníků, jimž se dnes na Kubě říká SuperAbuelos (Superdědové). Název původního disku i filmu vznikl podle jména legendárního a dávno zaniklého havanského zábavního podniku. - Film se natáčel na digitální videoformát Betacam a byl později překopírován na klasický materiál. - Velkou předností českých titulkovaných kopií je překlad písňových textů, jež mají svérázné kouzlo a originální poezii.

Vystupují: Compay Segundo, Eliades Ochoa, Ry Cooder, Joachim Cooder, lbrahim Ferrer, Omara Portuondo, Orlando Cachaíto López, Amadito Valdés, Rubín Gonzáles, Manuel Guajiro Mirabal, Barbarito
Torres, Pio Leyva, Manuel Puptillita Licea, Juan de Marcos Gonzáles, Lázaro Villa, Julienne Oviedo Sánchez, Salvador Repilado Labrada, Carlos Gonzáles, Luis Barzaga, Julio Alberto Fernández, Benito Suárez Magana, Alberto Virgilio Valdés.

Použité skladby: Chan Chan (Francisco Repilado); Silencio (Rafael Hernández); Chattanooga Choochoo (Harry Warren, Mack Gordon); Dos gardenias (Istolina Carilloová); Veinte aňos (Maria Teresa
Veraová); Tú qué has hecho? (Eusebio Delfin); Black Bottom (Ray Henderson, Lew Brown B.G. De Sylva); Canto Siboney (Etnesto Lecuona); EI Catretero (Guillenno Pottabales); Cienfuegos /Tiene su guaguanco/ (Victor Lay); Begin the Beguine (Cole Porter); Buena Vista Social Club (Orchester López); Man droga /Bilongo/ (Guillermo
Radriguez Fiffe); Candella (Faustino Oramas); Chanchullo (Israel López Cachao); EI cuatto de Tula (Sergio Siaba); Guateque
campesino (Celu Romeroová); Nuestra ultima citá (Forem Esther); Quizás, quizás, quizás (Osvaldo Fattes).

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled