Briliantová ruka

Gajdaj si mě získal Operací Y, Briliantová   ruka mne moc nenadchla. Mironovův Geša s   věčným pohazováním hlavou vykouzlí úsměv   stejně jako pikle, které s komplicem kuje a   které připomínají snažení Pata a Mata, ale   jinak je to takové neslané nemastné, což je -   navíc v přítomnosti samotného Nikulina -   smutné.

Nechal jsem se navnadit - v Rusku vyhlášená   nejlepší komedie století, osmdesát miliónů   diváků v kinech, slibný, byť neoriginální   námět, říkal jsem si, nebude to špatný. Ale   buď jsem nebyl správně naladěnej nebo je   špatně něco jinýho, ale mnoho jsem se nebavil.   Ano, usmál jsem se u hlášky: "Tady nejste   v Londýně, tady není přítelem člověka pes,   tady je nejlepším přítelem člověka domovní   správa.", zaujal mě i nevšedně použitý   simultánní překlad v jedné z úvodních scén,   kdy minutový výlev nasranosti překladatelka   završila lakonickým "Drž hubu":-)   Nakonec musím uznat i to, že sovětská   kinematografie mi není příliš blízká a   nedokážu asi správně ohodnotit herce, které   jsem viděl poprvé. Ovšem je-li toto nejlepší   komedie století...

Jeden z lepších sovietskych filmov, ktorý sa v   dobe vzniku vymykal oblikátnym a vtedy   obľúbeným žánrom (vojna, Lenin, VOSR) a preto   sme ho vnímali v tej dobe ako osvieženie. Po   nedávnom zhliadnutí uvedeného filmu sa môj   pohľad na tento film mierne zhoršil, aj keď   výkon hlavného hrdinu Semjona Gorbunkova bol na   veľmi solídnej úrovni.

Když jsem film viděl jako dítě, tak jsem se   válel smíchy jak při amerických groteskách.   Jurij Nikulin byl výtečný sovětský komik a   hrál také v Cirkus v cirkuse..

Už jsem byl trochu na rozpacích v momentě, kdy   jsem doklepnul hodnocení této sovětské   komedie. Co k tomu vedlo? V jedné televizní   anketě z roku 1995 byl film Briliantová ruka   označen za komedii století. Asi jsem nebyl   patřičně rozložen, a nebo mi úplně nesedl   styl humoru uplatněný v tomto filmu. Nicméně   film vtipný je. Na svoji dobu obsahuje odvážné   narážky. Humor je to spíše komunální.  
Zápletkou filmu jsou pašované drahokamy ze   zahraničí do Sovětského svazu. Paš si   přichystá jeden gang. Jenže se něco nevydaří   a do celé věci se připlete takový moula,   úředníček, ušlápnutý rodinný typ.   Drahokamy jsou pašovány v sádře omotané kolem   skutečně zlomené ruky. Ta ruka patří právě   onomu úředníkovi. Pochopitelně nosičem   kontrabandu měl být někdo jiný. Úkolem gangu   je tedy dostat se k diamantům. Podaří se jim   to? Film je plný ztřeštěných gagů,   komických situací, záměn a omylů. Někdy jsou   doopravdy vtipné, někdy se vtipům divíte. Že   bych se popadal smíchy, to říci nemohu. Ale   usmál jsem se několikrát. A asi čtyřikrát   nahlas.