Bláznivý Petříček

Příklon k existencialismu, pocitová platforma 60. let, hledání východisek - to jsou zdroje, z kterých vyvěrá příběh Ferdinanda, který přišel o práci a v bezútěšné situaci s pocitem zbytečnosti nachází útěchu ve vztahu k Marianne. Tento motiv je zakomponovaný do gangsterského podhoubí. Ferdinand se celou dobu domnívá, že Marianne je sestrou gangstera rozčarování z poznání, že je jeho milenkou, zaplatí oba životem.

Godardova svoboda vyjadřování vytváří osobitý styl díla, v kterém se slučuje subjektivizující proud s cinema-vérité a ústí do podoby pestré koláže. Svérázný, nekonvenční Belmondo využívá prostor na improvizaci, jeho projev osciluje mezi něžnými, humornými a vážnými polohami. Film je variací na známá godardovské témata: lásku, která přináší smrt, hledání svobody, problém jazyka a komunikace, romantickou představu o možnosti návratu k přírodě a deziluzi ze zklamání. O lhostejnosti, pocitu marnosti a cynismu moderní doby.

Ve francouzském znění s titulky

Zdroj: Film Europe Media Company / ČT

Dobrodružný širokoúhlý film Bláznivý Petříček je desátým snímkem jednoho z nejvýznamnějších režisérů francouzské nové vlny - permanentního provokatéra a experimentátora Jeana-Luca Godarda (nar. 1930). Film je volnou adaptací stejnojmenného kriminálního románu Lionela Whitea z Černé série Gallimardova nakladatelství. Vypráví příběh bláznivé lásky dvou mladých lidí, zasazený do bláznivého života. Vlastní příběh filmuje ovšem naprosto nepodstatný. Film je možné spíše srovnat se sledem na sobě nezávislých obrazů, nebo, chcete-li, s moderní koláží. Divák je nepřetržitě atakován slovem i obrazem: životní realita je roztříštěna do drobných úlomků, do barvitých vizuálních skvrn, do letmých dialogů, které autor znovu skládá bez ohledu na jejich vnější souvislosti, na časovou posloupnost, na logiku děje. Dílo, které reprezentovalo francouzskou kinematografii na MFF v Benátkách 1965, sklidilo velmi kontroverzní reakce a stalo se jedním z nejproslulejších kultovních filmů všech dob. Sadoul jej označuje za nejlepší Godardův snímek a Aragon se o něm vyjádřil jako o „díle nadpozemské krásy“.

Autor/Zdroj: /Kino AERO