Blažené bytosti

Maxim přijíždí do Paříže - pro něho dosud neznámého města - a chce odtud pokračovat do Indie za milovanou ženou. V hotelovém baru se seznamuje s Jackem, bohatým obchodníkem, který mu nabídne úlohu tlumočníka při očekávaných jednáních. Maxim přijímá - a v tu chvíli se mezi oběma muži rodí skutečné přátelství. Přispívá k tomu i Maximova otevřená povaha. Má také vzácnou schopnost číst v nitru lidí. A protože všechny myšlenky bezelstně vyslovuje, odhaluje často lidské pokrytectví, vyslovuje nahlas myšlenky, které by si jejich nositel raději nechal pro sebe.Jack je touto neobvyklou povahou Maxima zasažen natolik, že se rozhodne pro zásadní změnu svých plánů: do Indie pojedou společně.A teprve tady, v zemi hlubokých kontrastů a vedle nového přítele, si Jack uvědomuje, že není schopen hlubokého vnitřního soustředění a že se nejspíš pohybuje v hájemství schizofrenie. Po boku Maxima tedy hledá cestu ke svobodě ducha, zbavuje se zbytečných iluzí a spolu s ním se ocitá na prahu nového života, prosyceného osvícenou a povznášející blažeností...

Pětadvacetiletý prosťáček Maxime Lecocq přijíždí do Paříže. Cizinec bloudící neznámým městem není bez jistot: má svůj sen o lásce, citlivost, intuici a štěstí. To vše ho zavede do baru hotelu Raphael, kde potkává bohatého amerického byznysmena Jacka Lesterhoofa. Protože Jackův tlumočník byl vyřazen ze hry srdečním záchvatem, angažuje Američan Maxima na jeho místo pro blížící se důležité obchodní jednání. Jacka a Maxima však začne spojovat i jiné pouto než jen vztah mezi šéfem a zaměstnancem nadaným schopností tlumočit nejen slova, ale i pocity a touhy sebe i svého okolí. Maxime inspiruje byznysmena k tomu, aby se společně vypravili do světa snů – do daleké, exotické Indie. Setkání se světem plným kontrastů, zcela odlišným od toho, který dosud znal a ve kterém se naučil pohybovat, znamená pro pragmatického Jacka zcela novou zkušenost. Pro oba muže je ovšem stejně důležité setkání s bývalou jeptiškou Justine, se kterou Maxima spojuje minulost – a možná i budoucnost. Justine se stane jejich společnicí na cestě za hledáním světlé životní rovnováhy. Na této cestě však mladou ženu i oba její společníky nečeká jen radost, ale i bolest a rozčarování.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Maxim přijíždí do Paříže - pro něho dosud neznámého města - a chce odtud pokračovat do Indie za milovanou ženou. V hotelovém baru se seznamuje s Jackem, bohatým obchodníkem, který mu nabídne úlohu tlumočníka při očekávaných jednáních. Maxim přijímá - a v tu chvíli se mezi oběma muži rodí skutečné přátelství. Přispívá k tomu i Maximova otevřená povaha. Má také vzácnou schopnost číst v nitru lidí. A protože všechny myšlenky bezelstně vyslovuje, odhaluje často lidské pokrytectví, vyslovuje nahlas myšlenky, které by si jejich nositel raději nechal pro sebe. Jack je touto neobvyklou povahou Maxima zasažen natolik, že se rozhodne pro zásadní změnu svých plánů: do Indie pojedou společně. A teprve tady, v zemi hlubokých kontrastů a vedle nového přítele, si Jack uvědomuje, že není schopen hlubokého vnitřního soustředění a že se nejspíš pohybuje v hájemství schizofrenie. Po boku Maxima tedy hledá cestu ke svobodě ducha, zbavuje se zbytečných iluzí a spolu s ním se ocitá na prahu nového života, prosyceného osvícenou a povznášející blažeností... Blažené bytosti završují Barrovu volnou filmovou trilogii, jejímž jediným pojítkem, vedle osobnosti tvůrce, je téma hledání svobody. Po hledání svobody lásky v milostném příběhu Milenci, svobody sexu v dramatu To je mé tělo, si pro hledání svobody ducha zvolil Barr žánr komedie. A ještě jedno pojítko je pro tuto trilogii charakteristické: autor se hlásí k tvůrčím zásadám DOGMA 95 dánských režisérů Thomase Vinterberga a Larse Von Triera, přítele, v jehož filmech Evropa, Prolomit vlny a Tanec temnotách přijal hereckou účast. Zdroj: Cinemart

Autor/Zdroj: /Kino AERO


Maxim přijíždí do Paříže - pro něho dosud naznámého města - a chce odtud pokračovat do Indie za milovanou ženou. V hotelové baru se seznamuje s Jackem, bohatým obchodníkem, který mu nabídne úlohu tlumočníka při očekávaných jednáních. Maxim přijímá - a v tu chvíli se mezi oběma muži rodí skutečné přátelství. Přispívá k tomu i Maximova otevřená povaha. Má také vzácnou schopnost číst v nitru lidí. A protože všechny myšlenky bezelstně vyslovuje, odhaluje často lidské pokrytectví, které by si jejich nositel raději nechal pro sebe. Jack je touto neobvyklou povahou Maxima zasažen natolik, že se rozhodne pro zásadní změnu svých plánů: do Indie pojedou společně. A teprve tady, v zemi hlubokých kontrastů a vedle nového přítele si Jack uvědomuje, že není schopen hlubokého vnitřního soustředění a že se nejspíš pohybuje v hájemnství schyzofrénie. Po boku Maxima tedy hledá cestu ke svobodě ducha, zbavuje se zbytečných iluzí a spolu s ním se ocitá na prahu nového života, prosyceného osvícenou a povznášející blažeností....

Autor/Zdroj: /mraveniště

Francouzský snímek Blažené bytosti je po milostném příběhu Milenci (1999, FP 2/2000) a po erotickém dramatu To je mé tělo (2000, FP 10/2001) posledním dílem Volné trilogie (přesněji spíš Trilogie svobody), jejž natočil scenárista, režisér, producent a herec Jean-Marc Barr opět ve spolupráci s kameramanem Pascalem Arnoldem. Po tématech svobody v lásce a volnosti v sexu se tvůrci nyní věnují poněkud vznešenější „svobodě ducha“. Pro svůj záměr paradoxně zvolili žánr poetické komedie. – Bezelstný a přímý mladík Maxim se po útěku z blázince seznámí v Paříži se žoviálním americkým podnikatelem Jackem a stane se jeho tlumočníkem. Hned první jednání však zmaří, protože Jackův partner podle něj není dobrý člověk. Američan si pod jeho vlivem uvědomí, že existují i jiné hodnoty než je vydělávání peněz. Impulzivně nabídne Maximovi cestu do Indie, kde prý žije mladíkova milovaná přítelkyně, ošetřovatelka Justine. V Indii, kde platí jiné hodnoty a kde pulzuje zcela jiný životní rytmus, je to naopak právě Maxim, kdo je z dvojice tím „normálním“. Než si Francouz (trpící schizofrenií) vyřeší svůj platonický vztah s Justine, Jack tu najde klid a blaženost ve „splynutí“ s mořem… - V zájmu maximální autenticity tvůrci opět natáčeli na digitální video, z něhož se obraz převedl na filmový materiál. Známé téma či takřka tezi o zhoubném vlivu konzumního způsobu života zpracovávají v lehké a hravé poloze. Za neotřelé vyznění vděčí nejvíce jazzovému hudebnímu doprovodu autorů Iriny Decermicové a Miska Plaviho a zejména Romainu Durisovi a jeho neodolatelnému zobrazení hlavního hrdiny. Herec se při ztvárnění „moudrého prosťáčka“ Maxima inspiroval komiky Jimem Carreym (ve filmu Truman Show) a Jerrym Lewisem, ale nejspíš také Charliem Chaplinem; každopádně na plátně zastiňuje sebestředného Jeana-Marca Barra. Rozmanité indické exteriéry (od rušného města přes zaostalý a chudý venkov až po přírodní scenérie) tu navzdory realistickému zobrazení neplní objevnou „cestopisnou“ funkci; exotická země je ve filmu tradičně ideálním prostředím pro duchovní očistu člověka ze západu. - Film je uváděn s krátkým animovaným snímkem Marii Procházkové Bubáci (FP 1/2003z).
Zderno Kubina Filmový přehled 2000/12,

Autor/Zdroj: Kubina Zdeno/Filmový přehled