Bídníci [TV minisérie]

Nesmrtelné dílo francouzského spisovatele Victora Huga Bídníci, se dočkalo již mnoha desítek nejrůznějších adaptací. Na internetu lze nalézt odkazy na třicetpět filmů, jedenáct televizních adaptací a šest animovaných filmů, o muzikálu a divadelních inscenacích ani nemluvě.

Mnozí diváci se shodnou na tom, že mezi nejlepší představitele Jeana Valjeana patří Lino Ventura. Tohoto herce si vybral režisér Robert Hossein do své adaptace v roce 1982, kterou natočil jako film, jenž se v úpravě pro televizi vysílal jakou dvou či čtyřdílná série. Bylo to pouhých stodvacet let po prvním vydání Bídníků (1862), které Victor Hugo dokončil v exilu po mnohaleté přípravě a předobrazech ve svých románech Poslední den odsouzencův a Claude Ubožák.

Hrdinou Bídníků je Jean Valjean, který byl poslán na galeje pro krádež chleba. Jeho trest, jenž byl navyšován marnými pokusy o útěk, vypršel po devatenácti letech. Snad by mu zbývala jen cesta zločinu, kdyby mu biskup Myriel neukázal správnou cestu.

Z Jeana Valjeana se po letech tvrdé práce stává starosta a bohatý muž, který nikdy nezapomněl na svou minulost ani na toho, kdo jeho srdce otevřel lidství a soucitu s ubohými a bídnými.

V hlavních rolích Jeane Valjeana a inspektora Javerta se setkaly dva jedinečné hlasy naší herecké scény Alois Švehlík a Jan Vlasák.

Zdroj: ČT

V roce 1982 natočil režisér Robert Hossein, milovníkům filmů o Angelice důvěrně známý jako hrabě Joffrey de Peyrac, televizní seriál jakožto adaptaci známého románu z období romantismu od Victora Huga. „Bídníci“ neboli také „Ubožáci“ se tak dočkali jedné z mnoha filmových podob, kde v roli uprchlého trestance Jeana Valjeana podal svůj bezesporu životní herecký výkon Lino Ventura.

Seriálový děj se velmi věrně drží románové předlohy. Také zde po 19ti letech opouští galeje trestanec Jean Valjean, odsouzený kdysi za krádež chleba. První chvíle na svobodě spojuje Valjean znovu s krádeží. Nocleh mu poskytne biskup Myriel, jemuž Valjean ukradne stříbrné příbory. Dobrotivý kněz však nechce, aby byl galejník znovu potrestán. Sám řekne, že Valjeanovi příbory daroval. Tento šlechetný skutek vzbudí ve Valjeanovi touhu pomoci druhým a vlastně splatit tak svému dobrodinci jeho velkorysost. Prodal stříbro, stal se váženým občanem a pomáhal druhým. Ve městě Montreuil byl zvolen starostou, ovšem pod jménem Madeleine. Jeho cestu zkříží mladá žena, Fantine, která se živí jako prostitutka. Nemocná a udřená žena prosí pana Madeleina, aby se ujal Cosetty, její dcerky, která zůstala v Paříži na výchově v krčmě manželů Thénardiérových. Valjean slíbí umírající Fantině postarat se o Cosettu. Vydává se do Paříže, ač si je vědom skutečnosti, že zde se přímo vydává všanc policejnímu inspektoru Javertovi, jenž je přesvědčen, že Valjean je nebezpečný zločinec a vrah a Valjeana léta pronásleduje.

Valjean však od svého úmyslu pomoci Cosettě neustoupí. Podaří se mu ji dostat z nelidského zacházení u Thénardiérových. Dívku vychovává a na živobytí pro sebe a pro ni si vydělává jako zahradník v klášteře. Děj se posunuje dopředu. Z Cosetty je mladá krásná slečna, do níž se zamiluje student Marius Potmercy. Dějová linie současně sleduje také osudy dcer Thénardiérových – Azelmy a Eponiny. Do života všech mladých lidí zasáhnou pařížské revoluční nepokoje, kde během bojů na barikádách je těžce zraněn právě Marius. Je zachráněn Valjeanem, který pomůže snoubenci své adoptivní dcery i přesto, že Marius jím jako bývalým trestancem hluboce pohrdá. Ve chvíli záchrany však Marius netuší, kdo ho přemístil z pařížských barikád do bezpečí. Teprve později se dovídá o šlechetnosti Cosettina nevlastního otce a okamžik před Valjeanovou smrtí přichází usmíření…