Bídníci

Několikrát ve filmu zpracovaná literární   klasika, kterou každý (nebo skoro každý) zná,   to nutí člověka srovnávat. Tady je sice vše   OK schopným režisérem počínaje, přes dobře   střiženou výpravu až po hodně   reprezentativní obsazení. Navíc se točilo u   nás a tak je k vidění řada českých herců a   to vždy potěší oko patriota. Jako film je   tenhle snímek bezesporu jasně nad průměrem,   ALE - kdo viděl verze s Jeanem Gabinem a s Lino   Venturou, ten mi patrně dá za pravdu v názoru,   že s těmito Valjeany tenhle Neesonův na body   přece jen prohrává!

Bez velkých slov musím konstatovat, že toto   zpracování Bídníků je nejlepší, které   znám.Výborně herecky obsazené a přes   rozsáhlý děj má ideální délku, takže jsem   se ani chvilku nenudila.

L.Neeson jako uprchlý trestanec a G.Rush posedlý   touhou ho za každou cenu dostat do vězení   ,historické drama kde bývalý trestanec se   napravil pomáhá chudým a proti němu krutý   policejní komisař který ho i po dlouhé době   nepřestal pronásledovat.Skvělé herecké   výkony dvou hlavních představitelů.

Čím více verzí filmu vidíte a máte možnost   srovnávat, tím více vám absencilm o délce e   některých té)mat vadí, ale přesto se na film   podíváte. Film o délce 7 hodin (Depardieu) je   skvělý, ale příliš dlouhý, jiné verze sice   něco postrádají, ale dívat se na něj dá   najednou a i to je klad, který nelze pominout.

Abych pravdu řekl, tak jsem příjemně   překvapenej. Na snímek jsem narazil v televizi a   co si budem nalhávat, do televize se kolikrát   dostane jen odpad (teda až na pár vyjímek), ale   tohle byl pěknej film. Snímky, který se   odehrávaj v daleké historii mě vždy zaujmou a   když je to ještě podtrženo kvalitním   hereckým výkonem, tak jsem spokojenej. Liam   Neeson byl výbornej a jeho konkurent Geoffrey   Rush teda vůbec nebyl o nic horší. Za mě velmi   slušných 80%

Bídníci jako velkofilm, velké masové scény,   revoluce a barikády.Všude ponurost, od galejí   po klášter. Liam Neeson už se blíží mým   představám o Valjeanovi. Dobrý film bez   zbytečných kudrlinek, zobrazil těžký život a   napětí a útěky před Javertem, výborný a   zárovenˇ nenáviděný Geofrey Rush. Moc se mi   líbila Cosette v podání Claire Danes.

Historický film plný útěků, zvratů,   přetvářky, ale také velké lásky k adoptivní   dceři.
To, že je Liam Neeson dobrý herec je   fakt a tady to jenom potvrzuje.Uma Turman byla v   menší roli matky velmi přesvědčivá.Ovšem   velký dojem na mně udělal Gofrey Rush.Ten toho   ctižádostivého "fízla" zahrál   skutečně grandiózně.

Z jiných verzí jsem viděl jako dítě tu s L.   Venturou, ale vůbec si to nepamatuji; četl   předlohu. A u té jsem jako skoro jediné knihy   na konci brečel. Fakt mi tekly slzy. Ačkoli   tento film k tomu též neměl daleko, je tu dost   rozdílů, a právě ten konec rozhodně není   zdaleka tak působivý jako v předloze. Přesto a   přes nemalou stopáž jsem se u něj kupodivu   nenudil, nenašel vyloženě hluché místo. Ale   věřím, že jiná zpracování jsou   věrnější, lepší, působivější.

Porovnání
Film se mi líbil, má ale jednu velkou nevýhodu,   je ho s čím srovnávat. Pokud jej srovnám se   zpracováním v hlavní roli s Depardieuem, pak mi   tento film vychází horší. Chybí v něm   postavy (např. Eponina), chybí některé scény   - dialog Thernardiea když Valejan vynáší   zraněného Mária z podzemí, chybí závěr - k   opuštěnému Valejanovi se vracející Coseta s   Máriem... , Gavroche tady taky má menší   prostor... prostě kdo nezná jiná zpracování,   musí tento film ohodnotit velmi dobře, kdo zná   jiné, musí mu zde mnohé chybět...

Tato snad už nejhorší filmová verze Hugových   Bídníků vlastně ani není adaptací původní   předlohy, ale filmu, který nevím, kdy byl   natočen; jen to je důvodem, že onen   černobílý snímek ode mě neobdržel   náležitě schazující komentář a obdobné   hodnocení jako tento. Verze z roku 1998 je však   horší o to, že nejenže se absolutně nedrží   předlohy, ale dokonce ani ve svém pohledu není   vůbec originální kopírujíc adaptaci, jež   byla už jednou natočena.
Dovolím si tvrdit,   že žádná z postav zde není vykreslena věrně   svému knižnímu obrazu, a příběh celý   pozbývá snad veškeré své podstaty. Dovolte   mi, abych tu zmínil alespoň několik   nejvýznamnějších chyb, jež tento příběh   nejvíce shazují - až na 5/10, které mu jsem   ochoten ponechat:

Milí čtenáři tohoto   komentáře chtějící býti ušetřeni   vyzrazení konce předlohy a tohoto filmu   přestanou zde čísti, avšak domnívám se, že   dílo toto je dostatečně známé a jelikož   závěr korunuje dílo, nemohu si odpustiti   zdůraznit zde naprosté znehodnocení příběhu   právě v této jeho části: Jean Valjean zde   totiž přihlíží sebevraždě Javertově a aby   toho nebylo málo, byv svědkem této, radostně   odchází. V původním díle se však J. Valjean   o Javertově sebevraždě ani nedozví a   dozvěděl-li by se, nepochybně by z ní nebyl   veselý! Dokonce měl přece na barikádě   možnost - ne - přímo povinnost - Javerta   zabít, a riskoval svůj život, když to   neudělal.
Další moje podotknutí se týká   Gavroche. Určitě se jedná o nejen moji velice   oblíbenou postavu, ovšem rozhodně by bylo   lepší ji vynechat, nežli takto pokřivit.   Autoři obou mnou kritizovaných adaptací se   zhlédli ve vyprávění o něm a jeho bratrech   (ano, ti dva kluci, kteří jsou ve filmu s ním,   jsou jeho bratři, ale on se to (ani zde)   nedozví; navíc jsou všichni tři syny   Thénardiérových). Abychom však vše uvedli na   pravou míru, Gavroche se s nimi ve skutečnosti   setká, jeden den spolu jsou a přespí u něj;   ráno se s nimi Gavroche rozejde a říká jim,   aby se večer vrátili, leč oni se ztratí a s   Gavrochem se už nikdy nesejdou. Všimneme-li si   ještě, že mu říkají ,,tatínku",   upozorní nás to na další zásadní chybu: Oba   chlapci totiž byli vystrašení a ke staršímu a   zkušenějšímu Gavrocheovi měli velký respekt   - až natolik, že ten menší s ním vůbec   nemluvil a ten větší mu říkal   ,,pane".
Ono těch odchylek by bylo ještě   více, vydalo by to na poněkud delší   komentář, ale zmíním alespoň jednu scénu,   jež mě zaujala: Jedná se o tu, v níž Jean   Valjean odnáší zraněného Maria a doprovází   ho strážník; na to jsem se musel ještě před   psaním tohoto komentáře podívat do knihy,   abych zvěděl, že s nimi ve voze samozřejmě   nebyl žádný strážník - jen J. Valjean,   Javert, Marius a kočí a je pravda, že zde   Javert J. Valjeana ještě docela hlídal. Teprve   potom svolí k jeho rozloučení se s Cosettou;   dojedou k jejich domu a J. Valjean jde sám nahoru   rozhodnutý se vrátit a vydat se Javertovi;   Javert ovšem odchází zjistiv, že J. Valjean se   napravil, byl-li snad kdy špatný, seznav, že   jeho celoživotní přesvědčení bylo mylné;   jedná se o jediný případ, kdy Javert nechává   jít toho, jehož dopadl, a to proto, že ví, že   by se vrátil. To je ta chvíle, kdy se J. Valjean   a Javert v předloze viděli naposledy.