Balada pro banditu

Legendy a mýty Podkarpatské Rusi natolik zaujaly spisovatele Ivana Olbrachta, že podle nich v roce 1933 napsal baladu Nikola Šuhaj loupežník. O čtyřicet let později tento námět s pomocí archivních materiálů inkognito zdramatizoval Milan Uhde. Muzikál Balada pro banditu se po premiéře v dubnu roku 1975 stal erbovní inscenací brněnského Divadla na provázku, k jejímuž mimořádnému úspěchu přispěly dnes již zlidovělé písně Miloše Štědroně. Hra se dodnes objevuje na tuzemských jevištích, a to včetně Divadla Husa na provázku, kam se v roce 2005 vrátila v nové verzi.
Příběh o vojenském zběhovi Nikolu Šuhajovi, který se po návratu do rodné vesnice Koločavy stane obávaným zbojníkem, jemuž nemohou ublížit střely žandárů, ale zraní ho nevěra jeho milé Eržiky, zfilmoval v roce 1978 Vladimír Sís. Režisér, který se často věnoval divadelním látkám, zachoval „easternový" duch hry tehdy zakázaného dramatika Milana Uhdeho (jehož svým jménem zaštítil režisér Zdeněk Pospíšil) a v řadě scén i její scénickou podobu. V kontextu tehdejší realisticky se tvářící české kinematografie vzniklo ojedinělé dílo, jež není ani zcela čistokrevným filmem, neboť opakovaně přiznává svoji zcizující divadelnost, ale ani pouhým jevištním záznamem.
Baladu o lásce, zradě, čarodějnických kouzlech a touze po svobodě režisér přenesl do plenéru - na hradní zříceninu a do amfiteátru s táborovým ohněm i diváky, kteří jsou do probíhajícího představení vtahováni. Tím se umocnilo trampské pojetí původní hry. Sís využil i mnohé její typické stylotvorné prvky - například zbojníci a četníci nestřílejí jen puškami, ale i kytarami. Převzal i skvělé původní herecké obsazení v čele s tehdy sedmadvacetiletým Miroslavem Donutilem a devatenáctiletou Ivou Bittovou. Podmanivé melodie, mísící moravský folklor s country, jsou i ve filmu funkční součástí děje.
I navzdory své stylové nevyváženosti zakonzervovala filmová verze Balady pro banditu jedno z nejpozoruhodnějších divadelních představení sedmdesátých let až nečekaně nekonvenčně.

Tomáš Seidl
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016

Neobyčejně zdařilá filmová podoba muzikálu brněnského divadla Na provázku o Nikolovi Šuhaji.Ani dvacet let neubralo filmu nic na jeho kvalitě.

Režisér Vladimír Sís natočil svůj film BALADA PRO BANDITU, oscilující mezi pohádkou, baladou a trampským muzikálem, podle stejnojmenné úspěšné inscenace brněnského DIVADLA NA PROVÁZKU a kromě některých scénických postupů převzal i základní herecké obsazení. V roli NIKOLY ŠUHAJE se představuje výborný Miroslav Donutil, ERŽIKU půvabně ztvárnila zpěvačka Iva Bittová.
DVD Express

Baladu pro banditu (a další hry pro Provázek) napsal v 70.letech disident Milan Uhde:
Miroslav Donutil (divadelní a filmový představitel Nikoly):
"Hry předával Uhde Pospíšilovi ve Vilzoňáku (lesopark v Brně-Žabovřeskách) a estébáci brouzdali kolem a s baterkama je hledali. Tenkrát se všichni divili, kdy to ten Pospíšil napsal "vždyť on takhle rychle a úpravně nepíše..."" ( z knihy Jiřího Vondráka Miroslav Donutil ... uprostřed běhu..., 1996)"
Vladimír "Láry"" Hauser (divadelní i filmový představitel Danka):
"... máme všichni nostalgický vzpomínky. Já si myslím, že je to dobrej film, i když ne všechno se podařilo. Pospovi (režisér divadelní inscenace) se nepovedlo všechno prosadit, taky kolikrát odjel. Sís taky ledacos nedotáhl... Pospíšil se pomstil Ivě Bittový tím, že jí dal tu šílenou bloňďatou paruku, což byla hrůza..., ale byl to kus života celýho Provázku a myslím si, že jako film pro pamětníky to docela jde. A navíc písničky z tohofilmu se chytly." ( z knihy Jiřího Vondráka " Miroslav Donutil "... uprostřed běhu...", 1996)

Autor/Zdroj: /Svedectvi


Jiří Švéda:
4) BALADA PRO BANDITU
ČESKOSLOVENSKO 1978
barevný/muzikál
česká verze
89 min.
Monopol: CinemArt, 2 kopie, premiéra 6/79, obnovená premiéra
6/98, do 3.6. 2003
Ocenění: Film získal Hlavní cenu na ČSFS v Hradci Králové 1979, Cena za nejlepší kameru a hudbu na II. týdnu hudebních
a choreografických filmů ve španělském Santanderu v roce 1981

Námět: Milan Uhde - stejnojmenná divadelní hra
Scénář: Zdeněk Pospíšil a Vladimír Sís
Režie: VLADIMÍR SÍS
Kamera: Viktor Růžička
Hudba: Miloš Štědroň a Vlastimil Hála. Texty: Milan Uhde
Střih: Jaromír Janáček
Hrají: Miroslav Donutil (Nikola Šuhaj), Iva Bittová (Eržika),
Jiří Pecha (velitel četníků), Pavel Nový (Kubeš), Daniel Dítě
(Uhrín), Pavel Zatloukal (Derbak), Evelyna Steimarová
(Derbaková), Gustav Opočenský (uvaděč), Vladimír Hauser (Danko),
Petr Maláč (Nikolův bratr), Blanka Rudová (Morana), František
Derfler (Eržičin otec), Boleslav Polívka (Mageri), Martin Havelka
(Eržiřin bratr), Franta Kocourek, Rudy Kovanda a skupina Zelenáči

Filmová verze muzikálového zpracování osudů Nikoly Šuhaje
loupežníka, jak je pro brněnské Divadlo na provázku podle
archivních dokumentů a novinových článků napsal Milan Uhde
a nastudoval režisér Zdeněk Pospíšil. Snímek, oscilující mezi
pohádkou, baladou a muzikálem je zároveň inspirován románem Ivana
Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník.
Do amfiteátru se scházejí diváci, jsou vítání herci zpívajícími
"za doprovodu kytar píseň o ""chlapovi z Koločavy"". Postupným
přehlušováním melodie jsou diváci vtahováni do děje, ze
skutečnosti se stává sen a příběh pomalu začíná...

Poznámka: k filmu je připojen krátký snímek (14 min.) Michaely
Pavlátové a Pavla Kouteckého ...až na věky, který získal Halvní
cenu na MFF v Tampere 1998. Patnáctiminutový film kombinuje
dokumentární záběry svatebního veselí s osudy animovaných hrdinů,
jejichž cesty se v podzimu života rozcházejí.
Snímek přibližuje hravou formou klíčové okamžiky vývoje
partnerského vztahu od svatební bezstarostnosti až po nemilé
odcizení ve společném bytě. Autoři v něm v podstatě vykreslili
vlastní manželský příběh...

" Bibliografie: Filmový přehled 6/79; Filmový přehled 6/98, s. 35;
"Cinema 6/98, s. 71 (recenze T. Hoffmana); Film Jam 6/98, s. 22
"(recenze I. Obermannové); Mladá fronta Dnes 3.6. 1998 (anonce);
"Mladá fronta Dnes 6.6. 1998 (glosa Mirky Spáčilové); Rovnost
"3.6. 1998 (anonce); Rock & Pop 6/98, s. 122 (recenze L. Kofroně);
"Rozhlas 26/98 (recenze J. Ovsíkové); Respekt 26/98, s. 19
"(recenze J. Peňáse); Exit 7/98"

Duch Balady pro banditu je proniknut mýtem jinakosti, odchodu,
putování na okraj, vzdálení se konvencím, a to uměleckým
i společenským. Je-li znemožněna svoboda mluvit, je ji možné
aspoň zčásti nahradit svobodou formy. Divadelní stylizace Balady,
"ono v moderním divadle běžné ""brechtovské zcizování"", musela
v realistickém kánonu tehdejší kinematografie působit jako
výstřednost a novum - ale zároveň jako demonstrace svobody.
(Jiří Peňás, Respekt 26/98)

Autor/Zdroj: /Sber


Písně od táborového ohně podle románu Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník… To, že se točí divadelní text budoucího ministra kultury a předsedy parlamentu Milana Uhdeho, netušil ani režisér. Proslulá inscenace souboru, který se tehdy musel jmenovat Divadlo na provázku, zůstala zachována alespoň v této diskutované podobě. Písničky M. Štědroně vydržely nezávisle na hře a filmu.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora


Filmový muzikál na motivy lidových pověstí o loupežníku Nikolu Šuhajovi.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora


Filmová verze muzikálového zpracování osudů Nikoly Šuhaje loupežní ka, jak je pro brněnské Divadlo na provázku podle archivních dokumentů a novinových článků napsal Milan Uhde a nastudoval režisér Zdeněk Pospíšil. Snímek, oscilující mezi pohádkou, baladou a muzikálem je zároveň inspirován románem Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník.
Do amfiteátru se scházejí diváci, jsou vítáni herci zpívajícími za doprovodu kytar píseň o „chlapovi z Koločavy". Postupným přehlušováním melodie jsou diváci vtahováni do děje, ze skutečnosti se stává sen a příběh pomalu začíná...
Poznámka: k filmu je připojen krátký snímek Michaely Pavlátové a Pavla Kouteckého ...až na věky, který získal Hlavní cenu na MFF v Tampere 1998. Film kombinuje dokumentární záběry svatebního veselí s osudy animovaných hrdinů, jejichž cesty se v podzimu života rozcházejí.
Snímek přibližuje hravou formou klíčové okamžiky vývoje partnerského vztahu od svatební bezstarostnosti až po nemilé odcizení ve společném bytě. Autoři v něm v podstatě vykreslili vlastní manželský příběh…
Program ART

Autor/Zdroj: /

Zakarpatská Rus, nejzapadlejší kout novotou vonícího Československa. Bývalý dezertér z rakousko-uherské armády, mladý Nikola Šuhaj z Koločavy, je postrachem širého okolí. Tu přepadne se svou bandou poštu, tam odlehčí zazobanému kupci. Marně líčí četníci pasti, marně nahánějí Šuhaje a jeho kumpány po lesích. Kouzlo, chránící ho před četnickými kulkami, nemůže zlomit nikdo jiný než sám Nikola.

Když se ale jeho milá Eržika spustí s četníkem, vydává se Nikola na cestu, ze které není návratu ...

Divadelní filmy Vladimíra Síse jsou cenné jako obrazové konzervy slavných inscenací, jejichž vrcholná podoba by jinak zmizela v propadlišti divadelních dějin. Totéž platí o Baladě pro banditu, filmové adaptaci slavného muzikálu brněnského Divadla Na provázku. Představení mělo premiéru v dubnu 1975 a když film o tři roky později vznikal, bylo již, jak by se dnes řeklo, kultovní záležitostí. Scénář filmu napsal společně se Sísem režisér a autor divadelní inscenace Zdeněk Pospíšil, který prý měl ovšem na výslednou podobu filmu "menší vliv než by si přál".

Film je logicky stylizován jako divadelní představení, předváděné ve hradní zřícenině trampskému publiku s tím, že část děje přechází do také výrazně, nikoliv však divadelně stylizovaného filmového "reálu". Výsledkem je nevyvážená směs - na jedné straně nápaditost, hravost a imaginace skvělé divadelní inscenace, na straně druhé nepříliš originální filmová režie, spoléhající především na měkké snové efekty Růžičkovy kamery. Jestliže film za něco stojí, pak rozhodně díky vysoké míře divadelní autenticity a nezvyklé, přesto fungující poetice baladického easternu, který stejně jako jeho mnozí západní kolegové mytizuje lokálního lotříka a tesá z něj charismatickou individualitu, která nemůže jinak než jít za každou cenu vlastní cestou. A ta vede většinou do pekel.

Film vychází z divadelního obsazení inscenace a hlavní role Nikoly Šuhaje byla první velkou příležitostí Miroslava Donutila. Skvělí jsou mladičká Iva Bittová jako Nikolova milá Eržika, Jiří Pecha v roli velitele četníků a Bolek Polívka, nezvykle obsazený do role protřelého obchodníka Mageriho. Další a možná největší hvězdou filmu jsou jedinečné písničky Miloše Štědroně, které inspirované lidovou poezií a hudbou, stačily za dvacet let zpětně zlidovět.

Autor/Zdroj: Hoffman Tomáš/Cinema