Babička [TV film]

…Já strašně ráda naslouchám životním příhodám druhých lidí, což je pro mne vždy poučné. A právě při natáčení Babičky mi to umožnila, ale nejen mě, paní Jarmila Kurandová. Vyprávěla nám v pauzách mezi natáčením nejrůznější historky ze svého života a to bylo nesmírně milé. Mám radost, když se i takto scházejí herci a jen si povídají. /str.45/


/ z rozhovoru s Květou Fialovou v publ. Vánoční návštěvy,zapsal Luboš Nečas,1998/

Z politických důvodů nebyl v titulcích uveden spoluautor scénáře František Pavlíček.

Poslední scéna se točila jako první.

Natáčelo se: V Ratibořicích, Havlovicích-Poklekově,v Jaroměři, v Novém Městě nad Metují, Opočně a Dobrušce.

Barunka(Libuše Šafránková)se ptá babičky(Jarmila Kurandová)na pohádku o popelce, kterou si zahraje sama v České pohádce: Tři oříšky pro popelku(1973).

Komtesa Hortenzie se ve skutečnosti jmenovala Emilie von Gerschau (1801-1891) a byla jednou ze tří sester-schovanek kněžny Kateřiny Zaháňské. Zejména v 19. století, kdy se do matrik zapisovalo pečlivěji (a také se více zápisů zfalšovalo) se takto vychovávaly nemanželské děti ze šlechtických rodů. Boženu Němcovou velmi dojal tragický osud Kláry Bresslerové, mladší sestry Emilie - právě ona byla zamilovaná do onoho malíře, za něhož se i provdala, ale po dvou šťastných letech ve Florencii bohužel zemřela. Zůstal po ní roční synek a zarmoucený manžel. Autorka Babičky vkusně protkla smutný příběh Kláry do období pobytu starší Emilie, která se ve skutečnosti dožila požehnaného věku 90-ti let.

Předobrazem bláznivé Viktorky byla chudá dívka Viktorie Terezie Židová (nar. 1792 v Červené Hoře, Náchod), která vypomáhala se svou starší sestrou na okolních statcích. Skutečně se v mládí do švarného vojáka zamilovala, on však její city neopětoval. Nicméně těhotná v té době byla, nejspíš s nějakým čeledínem či sedlákem, u kterého sloužila (v té době to bylo běžné) a novorozence pohodila v rokli (tedy neutopila, jak je to napsáno v knize). Byla zatčena, ale po pár týdnech pro pomatení rozumu propuštěna. Její časté pobývání u splavu mělo na rozdíl od knižní předlohy, kde lká nad smrtí dítěte, daleko prozaičtější důvod - v době svého pobytu v Ratibořicích byla Viktorie žebračkou (dneska bychom ji nazvali bezdomovkyní) a chodila se tam mýt. Ve svých 42 letech zde porodila druhé dítě - syna Jana, který ji byl však odebrán a zanedlouho zemřel. Ve filmu zemře mladá Viktorka následkem úderu blesku, ve skutečnosti tato nešťastná žebračka přežila spisovatelku Němcovou o 6 let a ve věku sedmdesáti šesti let ji mrtvou našli místní v lesní jeskyňce u Červené Hory. Pochována byla v hromadném hrobě pro chudé, ovšem její symbolický hrob se nachází na zahradě domku, kde pobývala Božena Němcová.