Argo

V čase iránskej krízy skupina radikálnych študentov 4.novembra 1979 prepadla a obsadila americkú ambasádu v Teheráne. Študenti zajali 52 ľudí, ktorých držali v zajatí 444 dní. Šiestim diplomatom sa ale podarilo ujsť, a ukrývali na rôznych ambasádach (švédskej, britskej a kanadskej). Nakoniec sa ukrývali v rezidencii kanadského veľvyslanca Kena Taylora. Aby USA mohla dostať týchto šesť diplomatov späť do Ameriky, tak agent CIA Tony Mendez (Ben Affleck) na ich prevoz z Iránu vymyslel plán.

Prepašovať ich ako filmový štáb kanadskej televízie CBC. Začali sa prípravy na natáčanie filmu Argo, podľa novely science fiction Lord of Light v štúdiu „Studio Six" v Los Angeles s náležitou propagáciou. Mendez potom odletel ako kanadský režisér do Iránu hľadať exteriéry pre natáčanie. Amerických diplomatov potom vyškolil na kanadský filmový štáb a opatril kanadskými pasmi.

Podarilo sa im získať povolenie k filmovaniu od ministerstva, preverila si to aj iránska tajná služba informáciami z Hollywoodu. Nakoniec sa americkým diplomatom podarilo odletieť 28. januára 1980 z Iránu švajčiarskou spoločnosťou Swissair do Zurichu, a odtiaľ domov. Mendez bol za svoj čin vyznamenaný hviezdou CIA - Intelligence Star (1980).

Štefan Rencz

V bouřlivé době íránské revoluce v roce 1979 bylo obsazeno americké velvyslanectví v Teheránu. Z několika desítek zajatců se podařilo šesti Američanům utéct a najít útočiště v domě kanadského velvyslance Kena Taylora. Specialista na exfiltrace ze CIA poté vymýšlí plán, jak dostat šestici diplomatů zpět domů – propašuje skupinu jako filmový štáb kanadské televize CBC.
Kino Aero

Příběh je inspirován skutečnými událostmi a odehrává se v tehdy velmi nestabilním Íránu, kde na konci roku 1979 vrcholí islámská revoluce. Americká ambasáda je obsazena revolučními gardami a více než 50 Američanů je vzato jako rukojmí. Šestici z nich se podaří uniknout a najít úkryt v rezidenci kanadského velvyslance. Situace je napjatá a americká vláda hledá způsob, jak je dostat ze země. Nakonec expert CIA Tony Mendez přijde s neobvyklým řešením ? navrhne vytvoření ?filmového štábu?, který by v Íránu hledal vhodné lokace pro natáčení filmu. Američané by pak odjeli jako členové tohoto štábu. Mendez začne spolupracovat s hollywoodskými filmaři a pro svůj fiktivní film si vyberou scénář sci-fi příběhu s názvem Argo. Když je vše připraveno, přichází Mendezovi pokyn, aby operaci zrušil. Rozhodne se rozkaz ignorovat a v kritický den se s uprchlíky objeví na letiště. Úspěšně projdou kontrolou. Chvíli poté se však revolučním gardám podaří sestavit portrét jednoho z uprchlíků, který získají ze skartovaných materiálů z americké ambasády. Ozbrojená skupina okamžitě vyráží ke startujícímu letadlu.

Zdroj: Nova

Dramatický thriller Argo vychází ze skutečného příběhu. Popisuje tajnou operaci na záchranu šesti Američanů, která se odehrála na pozadí krize s rukojmími v Íránu. Film ukazuje divákům skutečnost, která nebyla známa celá desetiletí. Dne 4. listopadu 1979 vrcholí íránská revoluce. Radikálové pronikají na americké velvyslanectví v Teheránu, kde zajímají celkem 52 amerických rukojmí. Uprostřed nastalého chaosu se nicméně šesti Američanům podaří uprchnout a ukrýt se v domě kanadského velvyslance. CIA si je velmi dobře vědoma toho, že je jen otázkou času, než bude šest uprchlíků nalezeno a velmi pravděpodobně i zabito, a tak specialista CIA na „exfiltraci“ jménem Tony Mendez (Affleck) přichází s riskantním plánem na jejich bezpečný odsun ze země. A ten plán je tak neuvěřitelný, jako by se mohl stát jen ve filmu.

Zdroj: HBO Europe
Vysílání: dabing
Premiéra: 09.02.2014 HBO

Ve svém třetím režijním opusu se herec Ben Affleck poprvé vydal za hranice svého rodného Bostonu a natočil napínavý politický a špionážní thriller podle skutečné události. – V listopadu 1979 vnikli militantní studenti na americké velvyslanectví v Teheránu a zmocnili se tu dvaapadesáti rukojmí, jež tu věznili 444 dnů. Pokus o jejich záchranu vojenským komandem (operace Orlí spár) tragicky ztroskotal (a patří k černým kapitolám americké armády). To jsou vcelku známá fakta. V jejich stínu zůstala záchrana šesti Američanů, jimž se podařilo hned na počátku opustit velvyslanectví a najít úkryt u spřátelených kanadských diplomatů. Jenže jim stále více hrozilo odhalení. Agent CIA Antonio J. Mendez, specialista na kamufláže a na tzv. exfiltrace (tedy nelegální opuštění nebezpečné země), vymyslel bizarní plán, podle nějž měli uprchlíci vycestovat ze země jako kanadští filmaři, hledající v Íránu exteriéry pro výpravný sci-fi film. Ve spolupráci s maskérem Johnem Chambersem (1923-2001) vymysleli dokonalé krytí fiktivní produkce, včetně skutečného scénáře (Lord of Light podle románu Rogera Zelaznyho) a storyboardu (kresleného proslulým komiksovým autorem Jackem Kirbym). Mendez jako „producent“ své krajany pod touto kamufláží z Íránu dostal (27.1.1980) a napsal o tom tři knihy. Operace Kanadský žert (Canadian Caper) byla ovšem odtajněna až v roce 1997. – Hollywoodští filmaři si realitu jako obvykle přibarvili, a tak jsou ve snímku fiktivní situace (třeba napínavá závěrečná sekvence z letiště). Operace se ve filmu nazývá podle smyšleného scénáře Argo. Affleck (který ztělesnil Tonyho Mendeze) ve spolupráci se spoluproducenty Grantem Heslovem a Georgem Clooneym natočil napínavý thriller, odlehčený humornými pasážemi z Hollywoodu, v nichž si vysloveně libují John Goodman jako John Chambers a Alan Arkin ve vymyšlené postavě producenta Siegela. Kladem snímku je rovněž věrohodná atmosféra, včetně scén z rozbouřeného Teheránu, natáčených ovšem v Istanbulu a doplněných autentickými dokumenty (včetně fota skutečného Tonyho Mendeze v závěru). Stejnojmenná kniha Antonia J. Mendeze a Matta Baglia (Mladá fronta, Praha 2012) má s filmem společné jen něco. – Snímek je věnován památce Mendezova syna Iana, který zemřel v roce 2010.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2013/1