Arašídová pomazánka

Jeden z mála posledních   filmů, které jsem viděl v   dětství a až teprve letos   jsem zjistil název a nyní po   jednatřiceti letech jsem si   dal reprízu. Film mě utkvěl   v hlavě zejména kvůli   jedné scéně, z které jsem   byl totálně vystrašen a   celé letní prázdniny,   které jsem tenkrát trávil   na vesnici u dědy a babičky   a spal jsem sám v takovém   vejminku, tak jsem měl   noční můry a musel jsem   mít v noci rozsvícenou   lampičku. Toť největší   vzpomínka. Jinak jsem si z   filmu nepamatoval absolutně   nic. Po těch létech se už   strašidelné kouzlo   vytratilo, i když tu scénu   jsem si ihned připomněl.   Celkově je snímek docela   podivně bizarní a   zvláštní a nelze mu upřít   jistou originalitu.   Zajímavostí je, že na   scénáři se podílel náš   velikán Vojtěch Jasný. Z   čiré nostalgie a za tu   dřívější hrůzu dám za   čtyři. Druhý film, který   mě v dětství naháněl   hrůzostrašné pocity byla   Herzova Panna a netvor. Ovšem   s tím rozdílem, že Panna a   netvor mě děsí dodnes.

Nějak mě to nechytlo.   Nicméně jsem to dokoukala,   občas se zasmála, ale tím   to končí. Nostalgie - viz   předešlý komentář - se   nekoná.

Je tomu nedávno, co se si   vybavil děj jednoho filmu.   Ten film jsem viděl kdysi   jako malé dítě. Vzpomínal   jsem na situaci, kdy jeden   malý hoch vlezl do   rozpadlého domu, posléze se   něčeho neskutečně lekl a   upadl. Náhle přišel o   vlasy..a.. tady mé vzpomínky   končily. Vydal jsem se tedy   do vod internetu. Pídil jsem   se po jeho názvu. Až na   této supr stránce mě   poradila jedna uživatelka   název. Arašídová   pomazánka. Ihned se mi   střípky vzpomínek spojily v   jeden velký bytelný kus.   Prošel jsem mnoho diskuzí,   kde jsem zjistil, že velké   množství lidí má stejný   pohled na tento film. I já z   tohoto filmu měl noční   můry a každé ráno   kontroloval zda mám všechny   vlasy tam, kde mají být.   Tento film alespoň tehdy,   když jsem ho viděl poprvé   ve mě zanechal a stále   zanechává veliké tajemno.   Domnívám se, že dnes se   již netočí takto krásně a   strašidelně zajímavé   filmy, které mají svého   ducha a zanechají vzpomínky   v mé mysli i po mnoha letech.   Člověk vidí spoustu filmů,   ale je opravdu málo těch, u   kterých se vám vybaví   živé vzpomínky i po letech   a vy přemýšlíte zda se   jedná o noční můru z   vašeho dětství nebo o   skutečný film. Zajímalo by   mne však, jaký pohled na   film bych měl nyní. Jsem si   vědom toho, že hodnocení   desítkou je z velké části   podepřeno nostalgickým   pilířem. Ale budiž tak. Kdo   neviděl tento film, nechť   tak učiní při nejbližší   příležitosti!