Apokalypsa

Téma vietnamské války bylo v americkém filmu po dobu jejího eskalace (1965–75) prakticky tabu, což také potvrzuje jen hrstka nepříliš podařených výjimek (např. Kazanovi Hosté z roku 1972). Francis Coppola začal Apokalypsu připravovat už na sklonku šedesátých let, od kdy se datují první verze scénáře, ale jeho další projekty a boj o vlastní ekonomickou nezávislost na Hollywoodu komplikovaný snímek neustále odsouvaly. K natáčení ve filipínských exteriérech přistoupil teprve na počátku roku 1976, ovšem další problémy, jak logistické a zdravotní během vlastního natáčení, tak tvůrčí při postprodukci, prodloužily jeho výrobu na tři roky. Když byla Apokalypsa uvedena v roce 1979 do kin, trauma vietnamské války už bylo úspěšně zobrazeno v dílech jiných režisérů, zejména v Návratu domů Hala Ashbyho a v Lovci jelenů Michaela Cimina.

Ambiciózní film, jehož příběh volně vychází ze Srdce temnoty Josepha Conrada, se v době své premiéry dočkal rozporuplného přijetí, ale dnes je pokládán za jeden z nejpůsobivějších (proti)válečných filmů vůbec. Jeho hrdina, kapitán Willard (Martin Sheen) je pověřen tajným úkolem zlikvidovat plukovníka Kurtze (Marlon Brando), který si v odlehlé džungli vybudoval vlastní království, v němž dovedl oficiálně proklamovanou filozofii války do zrůdné, nelidské podoby. Willardovo očistné putování po řece, klikatící se do nitra divočiny, se stává symbolickou paralelou cesty na samé dno poznání. Setkání s machistickým plukovníkem Kilgorem (Robert Duvall) a jeho leteckou kavalerií, s dezorientovanými vojáky, kteří už ani nevědí, proti komu bojují, a nakonec s bolestně rozpolceným Kurtzem, dokreslují šílenost nesmyslného válečného běsnění.

Film získal Zlatou palmu na MFF v Cannes (ex aequo s Plechovým bubínkem Volkera Schlöndorffa), z osmi nominací dva Oscary (kamera, zvuk) a řadu dalších ocenění.

Zdroj: ČT

Film sa odohráva v roku 1968. Odpadlický dôstojník Marlon Brando zošalel a prepadol kambodžský ostrov, kde sa usadil ako božský diktátor. Základným zdrojom príbehu je román Josepha Conrada, ale v jeho verzii sa muž menom Kurtz zblázni potom, čo bezohľadne obsadil africké územie. Coppola a John Milius vychádzali z Conradovho pojatia a vytvorili desivé realistické vietnamské prostredie a scénu.

Vo filme sa kapitán Zvláštnej služby, ktorého hrá Martin Sheen, rozpráva o odpudivej džungli, aby vystopoval a odstránil šialeného Branda. Po ceste dostáva poriadne dávky vojnových hrôz. Medzi postavami sú podplukovník Kilgore, ktorého napätie a surrealistické absurdity vojny psychologicky a citovo vyčerpali a ktorý má rád po ráne vôňu napalmu. V jednej vypätej pasáži vedie na poli šialený Duvall helikoptéry proti nepriateľovi a z reproduktorov reve: „Wagnerova vzrušujúca a maniakálna Jazda valkýr“.

Ironická je scéna, kedy Duvall úspešne zrovná so zemou dedinu kontrolovanú Vietkongem a o chvíľu predsedá nočnému dýchanku na pláži a nevzrušene brnká na gitaru, akoby sa práve vrátil z kancelárie alebo z továrne a nie z pochmúrneho karnevalu skazy. Kapitán Martina Sheena nakoniec úspešne vypátra Brandovho šialenca v jeho skrýši, ale výsledok je rovnako intelektuálny ako pochmúrny. Brando ktorý si ako po moci bažiaci a vevyrovnaný Kurtz úplne oholil hlavu, je v tom priestore, ktorý ma k dispozícii, výstižne vyjadruje sadistickú posadlosť moci a špatnosť inteligentného človeka, ktorý sa zbláznil.

Snímek Apokalypsa vznikl na motivy povídky J. Conrada Srdce temnoty, jež vychází ze skutečných událostí: předlohou pro postavu plukovníka Kurtze byl anglický major Barttelot, který na konci minulého století zavedl krutovládu v oblasti Stanleyových vodopádů. Osud filmového vyprávění tvoří cesta kapitána Willarda, vyslaného za vietnamské války (1969) na tajnou misi. Muž má zlikvidovat šíleného plukovníka Kurtze, který si vybudoval s pomocí horských kmenů vlastní říši. Willarda protivníkova osobnost fascinuje - pochopí, že Kurtz jen dovedl do důsledků hrůznou filosofii války, v níž logicky nemohou existovat žádné morální zábrany. Důsledkem je teror a vraždění. Willard pluje za svým posláním na člunu se čtyřčlennou posádkou a než úkol splní, prochází při různých epizodách děsivým očistcem.

Coppolův velkorysý projekt vznikal za nesmírně obtížných podmínek na Filipínách. Natáčení a postprodukce trvaly tři roky a byly provázeny mnoha komplikacemi, sám tvůrce se dílem finančně zruinoval. Apokalypsa je legendární a monumentální dílo, pokoušející se pojednat protiválečné téma ve filosofické a symbolické poloze. Je strhujícím obrazem hrůz moderní války, ale i hluboké krize jedince a společnosti.

Po kultovní Bezstarostné jízdě uvádí firma Falcon další slavný film z minulosti. Coppolovu válečnou fresku Apocalypse Now pod českým názvem Apokalypsa. Snímek vznikl na motivy povídky Josepha Conrada Srdce temnoty (adaptace tohoto díla od Nicolase Roega byla uvedena na Zlatém Golemu v roce 1995), jež vychází ze skutečných událostí; předlohou pro postavu plukovníka Kurtze byl anglický major Barttelot, který na konci minulého století zavedl krutovládu v oblasti Stanleyových vodopádů v nitru rovníkové Afriky.

Osu filmového vyprávění tvoří cesta kapitána Willarda, vyslaného za vietnamské války (v roce 1969) na tajnou misi. Muž má zlikvidovat šíleného plukovníka Kurtze, který si vybudoval s pomocí horských kmenů na kambodžském území vlastní říši. Willarda protivníkova osobnost fascinuje; pochopí, že Kurtz jen dovedl do důsledků hrůznou filozofii války, v níž logicky nemohou existovat žádné morální zábrany. Důsledkem je teror a vraždění. Willard pluje za svým posláním na člunu se čtyřčlenou posádkou (misi přežije kromě kapitána jen jeden pomatený muž), a než úkol splní, prochází při různých epizodách děsivým očistcem.

Coppolův velkorysý projekt vznikal za nesmírně obtížných podmínek na Filipínách. Natáčení a postprodukce trvalytři roky a byly provázeny mnoha komplikacemi (sám tvůrce se dílem finančně zruinoval). Prvotní záměr se přitom rýsoval již v roce 1969. Film se tak stal legendou nejen díky vlastním kvalitám, nýbrž i díky dramatickým okolnostem svého vzniku. O těch píše Coppolova manželka Eleanor v deníkových záznamech, vydaných v knize Notes (Poznámky); zachycuje je i celovečerní dokument Hearts of Darkness: Filmmaker's Apocalypse (1991, r. Fax Bahr, George Hickenlooper).

Apokalypsa je monumentální dílo, pokoušející se projednat protiválečné téma ve filozofické a symbolické poloze. Je strhujícím obrazem hrůz moderní války, ale i hluboké krize jedince a společnosti. Na MFF v Cannes 1979 získal snímek ( který ještě neměl definitivní podobu!) Zlatou palmu, dále byl oceněn dvěma Oscary, za kameru (Vittorio Storaro) a za zvuk, přičemž byl nominován v dalších šesti kategoriích (film, režie, scénář-adaptace, výprava, střih, herec ve vedlejší roli - Robert Duvall).

ZDROJ: Filmový přehled