Alexander Něvský

Jeden z mála sovětských   filmů, výpravných epopejí,   které beru. Snad ještě Petr   Veliký režiséra Vladimíra   Petrova mě v mládí zaujal,   ale jinak Matku, Zemi, i tu   jejich juchavou komedii Celý   svět se směje, nemusím.

Měl jsem tu možnost, že   jsem většinu filmů, co   natočil Sergej Ejzenštejn   viděl, a že on již řádil   od 20. let, tak se mu musím   poklonit, co dokázal, když o   tricích, se mu ani nezdálo.   Masové scény, kdy mu hrají   tisíce komparsistů, stovky   koní, neumím si to ani   představit...

,,Super film" mého   dětství, kdy jsem po boku   rodičů a staršího bratra   nevěřícně koukal na drsné   okamžiky s otevřenou pusou a   snažil se pochopit o co   vlastně jde. Později jsem si   mnohokrát říkal, že to byl   náraz,na který jsem nebyl   připravený. Nebylo mi jasné   proč se dospělí dívají na   tak podivné věci. S   odstupem let se k tomuto filmu   vracím, tak trochu se   smíšenými pocity a   pokaždé vidím mistrovské   filmové dílo.

Historický snímek o ruském   vůdci, který je považován   za jedno z   nejvýznamnějších děl   sovětské kinematografie,   který dodnes vyvolává řadu   diskusí a kontroverzí. Ono   to bude i tím, že toto   filmové dílo chtěl pro   propagandistické účely   proti Německu zneužít   samotný Stalin. Je to   zapříčiněno především   hlubokým vlasteneckým duchem   filmu, který vyzdvihuje   ruské tradice a hlavně   opěvuje čin Alexandra   Něvského. A co si budeme   povídat, stejné vyznění   mají i české snímky o Janu   Žižkovi od režiséra   Otakara Vávry, který se   jistě tímto ruským snímkem   inspiroval, což je nejvíce   vidět u válečné scény.   Technická stránka bitvy,   soubojů i úhel kamery na   bojovníky je neodvratitelně   ne podobná, ale přímo   naprosto stejná. Epická   bitva, velkolepé kostýmy a   kulisy zkrátka vytvářejí   nezapomenutelný vizuální   zážitek. Dějová šablona   je jasná. Konfrontace s   vnějšími nepřáteli,   obrana vlastní země a lidu.   Ostatně, téma každé země.   Film je samozřejmě silně   ideologizovaný, a tak   sloužil k ideologickým   účelům. Představy   nepřátel jsou zjednodušené   a karikované, zatímco ruské   vítězství je prezentováno   jako nevyhnutelné a předem   dané. Mnohá historická   fakta jsou zkreslena nebo   zveličena. Například už   samotný obraz Alexandra   Něvského je poněkud   zidealizovaný a rozsah bitvy   na ledě vyznívá až   přehnaně. Porovnejme opět s   vyzněním Vávrových filmů   o Janu Žižkovi a rozsahu   husitské bitvy na   vypuštěném rybníku. Ta   Vávrova inspirace tímto   ruským filmem tady prostě   je. Každopádně, film o   Alexandru Něvském je   považován za klasiku   sovětské kinematografie a   významný kulturní fenomén,   který stále vzbuzuje zájem   diváků, a to i přes ono   kritické hodnocení z   hlediska historické   nepřesnosti a ideologické   orientace. Ano, stejně jako v   Česku o Janu Žižkovi od   Vávry.

viděl jsem ten film dvakrát   a pokaždé mě zaujal. Na   svoji dobu velkolepě podaný   film který zaujme i po   letech.

Tento film som videl este ako   teeneger a moc na mna   zaposobil svojim dejom ktory   je majstrovsky   spracovany.Odporucam vidiet.