Agnesiny pláže

Pláže jsou místa režisérčiných odjezdů, pláže si pamatují, a tak autobiografická esej Agnes Vardové nemůže začít jinde, než na břehu moře, aby v různých rovinách spojila události, na které vzpomíná, s těmi, o nichž vypráví, když se vydává vstříc svým filmům, doprovázeným radostí z práce stejně jako osobními ztrátami, a v této celistvosti, v sounáležitosti osobní a veřejné paměti, se její film stává příběhem poválečné francouzské kultury.

Agnès Vardová Režisérka, která nikdy nerespektovala rozdíl mezi hraným a dokumentárním filmem.

Částí francouzské kritiky byla označena za prarodičku nové vlny, k čemuž ona sama s úsměvem dodává, že...