Advokátka Věra

"Na to taky nemusela tak   dlouho študovat..."   Václav Trégl touhle hláskou   stoprocentně zabodoval,   ostatně jak u něj vždy   bývá zvykem. Poslední role   Trudy Grosslichtové, jejíž   roztomilé tvářičky je   škoda a role advokátky Věry   byla ve filmu její poslední.   Jako položidovka se musela   zdekovat před nacisty a její   další život je obestřen   tajemstvím, které se snaží   rozkrýt ve své knize   "Já jedu dopředu, jak   nejlíp dovedu" Milena   Nováková.

Jsou i horší filmy. Pro mne   je děsivá noční můra baba   s vlasy nakrátko v mužských   hadrách, tedy přesně to, co   se zde vyskytuje v hlavní   roli. Takže je tedy jasné,   že moje hodnocení nebude   sahat až do oblak.

Zde umístěné některé   popisky k filmu jsou nějak   dost mimo. Tygr nikoho do   hospody nezve, tím méně   Věru, jen jí nechává dopis   a ona jej v té hospodě   vyhledá. A pak, ona sice   nápadníky zesměšní, ale   na hostině na začátku filmu   a ne na jeho konci. Zas byl   někdo ožralý jako to   zvíře, pane vachmajstr. A   píše blbiny, jen aby dostal   zaplaceno, ale na film se moc   nedíval.

Sice v tom hrají velikáni   jako O.Nový a J.Marvan ale   moc to nepomhlo spíše   podprůměrná a nijak   zvlášť záživná komedie   od M.Friče.Z té doby jsou   určitě lepší kousky.

Taková na českých film   třicátých let minulého   století, průměrná věc,   přhekvapivě pod réžií   Mace Friče. Pokud jde o   herecké obsazení, pak bylo   jednoznačně prvnotřídní,   alwe slaboučký příběh   zlomil vaz nejednomu autorovi.   Václav Trégl si zahrál   vlastní ligu, takový   předobraz Luďka Soboty.

Bavil mě především Vašek   Trégl. Pro mě první film,   kde jsem viděl Trudu   Grosslichtovou a nutno říct,   že se mi zde její   vystoupení moc nelíbí. Ani   Oldřich Nový mi v této roli   nesedí.

Neurazí, neuškodí. Z   hlediska historie   československého filmu   zajímavost v podobě jediné   hlavní role Trudy   Grosslichtové. Za sebe ovšem   dodávám, že trochu tápu, v   čem spočívala její sláva.   Ostatně, díky válce se jí   nakonec nepodařilo prorazit   mezi největší hvězdy. Víc   mě tu bavil Pištěk se   Šlemrovou, i když ti hráli   natolik zavedené role, že   pro ně to musela být skoro   nuda.

Na děvče mi nesahej
Rád jsem film zhlédnul ale   že bych si ho pustil   opakovaně asi nehrozí. Děj   je dost jednoduchý a   chvílemi i trochu   nesrozumitelný. Nelepším   jeho momentem je písnička   "Na děvče mi   nesahej", která unikla z   filmu "do okolí" a   verš že: "...žena ani   dýmka nikomu se   nepůjčuje..." se stal   obecně známým.

české filmové komedii   advokátka věra chybí   rytmus, který by dal dílu   větší spád, díky čemuž   je snímek jen slepencem sice   někdy skvěle vypointovaných   scén, ale v jiných se   opírajících o až příliš   přízemní fórky. Zatímco   pištěk je v roli otce   donáta advokátky věry   naprosto vynikající,   nepostrádající patřičný   nadhled a lehce uvěřitelný   ironický odstup balancující   na hraně komiky s parodií,   šlemrová si v postavě matky   donátové drží jen   šaržovitou linii svých   podobných rolí   předcházejících. frič s   advokátkou věrou vsadil na   tehdy oblíbenou komickou   povídku, což se mu ve   výsledku sice víceméně   povedlo, ale v konečném   hodnocení neudržel gradaci   dějového vývoje, takže se   se svým dílem dostal jen   mezi nejlepší snímky   střední třídy   kinematografických dějin.

Je to jeden z milých starých   filmů, který tentokrát   ovšem není o chudé   dívence, kterak ke štěstí   přišla, ale o emancipované   a vzdělané dívce, kterou   její okolí pořád nechce   brát vážně. Vystudovaná   právnička chce pracovat ve   svém oboru, ale podle otce to   byl jen rozmar, který jí   sice dovolil uskutečnit, ale   přesto od ní očekává   pouze úkol běžné ženy-   domácí putinky, která se   vdá za toho, koho jí   přivede a bude hezky doma a   na právnickou kariéru   zapomene. Ovšem naše hrdinka   má pevnou vůli a tak   tatínek přes své snahy   musí ustoupit a smířit se   nakonec s tím, že jeho dcera   půjde svou vlastní cestou.  
Milý film, ale taky   trochu zarážející, jak   ještě v době, kdy se   mluvilo o úloze žen ve   společnosti, přetrvávaly   předsudky o ženské   neschopnosti a o tom, že   úloha ženy je jen a jen doma   u plotny a u dětí a že je   pouhým přívažkem, ozdobou   a pečovatelkou svého   muže.
Mílý film,   příjemná podívaná