Obsah filmu Advokát chudých
"Advokát chudých" byl český film pro který si opět autoři zvolili námět z literatury. Nespoléhali se však tentokrát na popularitu známého literárního díla, nýbrž vybrali z tvorby jednoho z našich nejlepších spisovatelů Jakuba Arbesa, méně známé romaneto "Advokát chudých". Tak totiž nazval Arbes onen, jim vytvořený druh zábavné prózy, kde přespříliš výpravěčský a filosofující román zhutnil a zestručnil do formy plné činů a dění.
Do přítomnosti se prolíná minulost, jejíž stíny zasahují do osudů dobrého člověka a ohrožují i štěstí hodného děvčete, jeho schovanky. Advokátem chudých je nazýván písař advokátní kanceláře, pokoutní právní...
"Advokát chudých" byl český film pro který si opět autoři zvolili námět z literatury. Nespoléhali se však tentokrát na popularitu známého literárního díla, nýbrž vybrali z tvorby jednoho z našich nejlepších spisovatelů Jakuba Arbesa, méně známé romaneto "Advokát chudých". Tak totiž nazval Arbes onen, jim vytvořený druh zábavné prózy, kde přespříliš výpravěčský a filosofující román zhutnil a zestručnil do formy plné činů a dění.
Do přítomnosti se prolíná minulost, jejíž stíny zasahují do osudů dobrého člověka a ohrožují i štěstí hodného děvčete, jeho schovanky. Advokátem chudých je nazýván písař advokátní kanceláře, pokoutní právní poradce chudiny v pražském předměstí. Nikdo netuší, kdo se vlastně skrývá za tímto dobrákem, majícím mimořádné právnické vědomosti. Až zrovna ve chvíli, kdy se Kypr, jak se jmenuje, zdá dosahovat přece jen životního štěstí, když jeho schovanka, které bylo umožněno učit se ve zpěvu, je blízká svému cíli, je lidskou zlomyslností odhalena jeho minulost.
Jí posoudit - to přísluší pak jakémusi lidovému soudu v předměstské hospodě. Režisér Vladimír Slavínský dovedl děj vést takovým tempem k této vrcholné scéně, že v ní bylo opravdu dosaženo dokonalého vystupňování a dramatického obratu Divákům se z počátku mohlo zdát, že se na plátně rozvíjí sladký románek o dívce, která zatouží po divadelní slávě a je na této cestě vedena dobrotivým strýcem a mladým kapelníkem. Pojednou před očima divákovýma rozhrne clona z lidské tragedie tří osob.
V titulní úloze Otomar Korbelář, vytvořil postavu muže těžkým osudem sice postiženého, ale nikoliv zhrouceného a ubitého, nevzdávající ho se. V ženských úlohách jsou zde dvě novicky českého filmu. Je to především Lenka Podhájská (pseudonym).. Nebyla herečkou, což se tenkrát zdálo být předností, neboť vnesla do příběhu hodně svěžesti a do hry přirozenosti a neumělkovanosti, která ovšem nebyla totožná se začátečnickou neobratností. Marie Brožová se tu představila v trojí podobě téže osoby: pomatené tulačky, šťastné matky a v obraze minulosti mladé ženy, chvějící se o osud křivě obviněného muže. Ve třech případech se přizpůsobila charakterům ale i různému životnímu prostředí. V té době ještě málo známý Vladimír Majer, zde hrál zlomyslného intrikána, kryjícího se maskou mstitele. Toho podal naprosto přesvědčivě. Dobové prostředí bylo věrně ve filmu zachováno i zevně, hudbu tehdy vybral nebo složil skladatel František Škvor. < Zobrazit méně
Autor: Asmodej, zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 28.8.2013
Kdyby tam nebylo to kokrhání zpěvačky, bylo by to o něco lepší. Jinak jde o sladkobolný a dosti naivní příběh, něco jako červená knihovna, jen ta vášnivá láska tam schází. Ke konci filmu už tam je jen guláš. A mám pocit, že je tam dost nejasností. No budiž dáno něco alespoň za skvělého pana Korbeláře. 2410201110241/10241
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 10.11.2010
Kvalitne spracovaný film, ktorý má rozhodne svoju hĺbku a príjemne ma prekvapil zaujímavým dejom. Jeden z najlepších filmov Otomara Korbelářa. Okrem neho ma zaujal sympatický výkon Lenky Podhajskej, nádherne zahraná rola kláštornej sestry Klotyldy krásnou Zitou Kabátovou a nedá sa zabudnúť na krásnu aj keď menšiu rolu hokynáře Jakuba Marvana v prevedení Jindřicha Plachtu.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 19.9.2010
Film je velice zručně natočený, jak už to u režiséra Vladimíra Slavínského bývá, podle povídky Jakuba Arbese z jeho Romaneta. Ve snímku je působivě zachyceno staropražské lidové prostředí. Výborné výkony hlavních představitelů.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 7.8.2008
drama se staropražskými figurkami jako z Nerudových povídek,ve skutečnosti podle romaneta Jakuba Arbese.
Natáčeno za okupace takže skrytý vlastenecký podton o pracovitosti a poctivosti drobných lidí.Hlavní charakterní role umělě zestárlého Otomara Kolbeláře.Jak bylo již níže uvedeno stojí film vidět i díky drobné roli Jindřicha Plachty.
Jen poněkud delší hudební vložky velmi brzdí tempo filmu a více jak sto minut tohoto filmu ze zdá hodně dlouhých.V době premiéry jistě i délka filmu v té době ne tak zcela obvyklá,byla určité pozitivum.
Reklama
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 31.8.2007
V. Slavínský se rozhodl......
.....za okupace pro vyšší cíle, než pro nějaké naivní limonádky s Věrou Ferbasovou z minulých let.... Tento film je toho důkazem a tak si vybral jednoho z nejcharakternějších herců doby - O. Korbeláře... A přesto jsou zde patrny některé režisérovy móresy z laciného období - je to hlavně archaický, chvílemi až nesnesitelný výkon mladičké Lenky Podhajské. Ale to nejhorší na tom je, že to děvče snad za to ani nemohlo. O panu režisérovi bylo známo, že přesně předehrával hercům, jak mají, co hrát... (Viz první role S.Beneše, kde sebou při natáčení málem třískl o podlahu, neboť se tak na popud pana režiséra rozčílil až se holotropně rozdýchal… :-D) Takže kousek Slavínštiny filmu zůstalo. Jinak co do dalších herců? Zita má vznešenou roli, která vás pozdvihne, ta šlechtická krev, co doopravdy má z ní přímo prýští, Dohnal je příjemně civilní, ale úplně nejkouzelnější v celém filmu je malá rolička Jindřicha Plachty, který za ni dostal dokonce Národní cenu, už pro ni stojí celý stominutový opus shlédnout.... Přes již zmíněné slabiny je celý film přesvědčivý, kulisy luxusní, věrohodnost staré doby ze snímku přímo sálá, škoda, že je tak opomíjen našimi TV. Celý film se táhne na vlastenecké struně, Korbelář hraje jakéhosi spasitele utlačovaných, což se mi zamlouvá i do dnešních dob... Ale proč to povídám? Celý film se zdá jako protinacistický, zvláštností však je, že byl nacisty přijímán kladně... Oni se právě v hlavní postavě zhlédli - že oni jsou těmi spasiteli utlačovaných... Navíc milovali vlastnecké opusy ( Čech ukolébaný sentimentem nebude klást nejspíš odpor...)
10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film