A co dále, Baltazare?

Na francouzském venkově žije osel, jenž je pro mnoho lidí terčem agrese. Ulevují si tak od svých problémů. Jedinou blízkou osobou se mu na chvíli stane Marie, která je stejně jako on zneužívaná a ničená amorálním prostředím. Bezpochyby jde o esenci Bressonova stylu a jedno z jeho nejvýraznějších děl.
„Příběh jsem stvořil jako dvě tematické linie. V případě té první se ocitáme v dětství tohoto osla a procházíme etapami jeho života, jako tomu bývá u lidí. Dětství, první pohlazení, dospívání a práce, talent a genialita a mystické období předcházející smrti. Druhá linie sleduje oslův osud, kdy putuje od jednoho pána ke druhému a každý reprezentuje jednu lidskou neřest. Za každého z nich bude trpět, až nakonec zemře." Robert Bresson

Jean-Luc Godard: „Navštívil jsem vás na natáčení a říkal jste mi, že je to těžké, že tak trochu improvizujete. Co jste tím myslel?"
Robert Bresson: „Improvizace je pro mě základem tvůrčí filmové práce. Samozřejmě je zjevné, že pro tak komplikovanou práci musíte mít velmi pevný základ. Abyste mohl něco změnit, musí to být nejdříve jasně dané a přesně vyjádřené. Pokud člověk nezačne s jasnou vizí, kterou navíc doprovází nějaká synopse sepsaná na papír, pak hrozí, že se v tom ztratí."

Dramaturgická rada festivalu v Cannes film odmítla…
„Ale ne, dostal jsem asi dva nebo tři hlasy. Jsem za to rád, protože Cannes je můj nepřítel. Byl jsem mnohem raději, když film vybrali na festival do Benátek. Cannes není festival pro mě. Ten je pro jinou kinematografii. Tu, která je vázána na hvězdy." Robert Bresson

Každý detail, každá drobnost mají u Bressona význam, protože žádný jeho film není výsledkem živelné improvizace, ale buď je dopředu promyšlený, nebo je stvořený na základě spontánní improvizace, vycházející z jasně daného myšlenkového základu. To platí i pro název Au hasard Balthazar, jehož český překlad zachovává zvukomalebnost francouzského originálu, ale bohužel už nemohl zachytit jeho původní význam. Bresson si vypůjčil zásadu šlechtického rodu pánů z Baux. Ti svůj původ odvozovali od biblického krále Baltazara, který toto úsloví údajně používal. Jeho dobový význam lze přeložit asi jako: Vzhůru do nebezpečí, Baltazare! Nuanci tohoto dnes již nepoužívaného spojení nelze do češtiny přeložit. Nicméně jde o výzvu, jež odkazuje k odvaze a hrdinství toho, kdo ji vysloví, a nese v sobě nejistotu a nebezpečí, které s sebou obrana cti a práv přináší. V těchto intencích lze pak vnímat i celý film - jako výpravu do neznáma, jako kontakt s neznámem.

David Čeněk, LFŠ 2014

Jedného dňa nájdu deti v horách mladého oslíka a dajú mu meno Baltazár podľa jedného z troch kráľov z Východu. Detská idyla sa však pre neho čoskoro skončí a nastúpi tvrdá práca v záprahu alebo pod nákladom. Jedine dievčina Marie si pamätá na chvíle pohody z detstva a zahŕňa Baltazára starostlivosťou a nehou. Ale len do chvíle, kedy padne do spárov krutého Gérarda a beznádejne sa do neho zamiluje.

Vo svete plnom ľudí ako Gérard je pokora a dobrota Marie bezbranná a zraniteľná. Musí niesť svoje bremeno rovnako, ako ho bez reptania nesie aj Baltazár. Film A čo ďalej, Baltazár je meditáciou o ústredných témach tvorby "filmového jansenistu" Roberta Bressona: o neviditeľnosti božej prozreteľnosti, o mlčaní boha a o pokore. Jeho filmy sa vyznačujú minimalistickým asketickým štýlom, absenciou dramatických momentov, naratívnymi pomlkami a prácou s nehercami. Jeden z najvýraznejších režisérov francúzskej novej vlny, Jean-Luc Godard, označil toto dielo za najkomplexnejší film obľúbeného filmového autora svojej generácie.

Bresson v alegorickom príbehu predstavil univerzum smrteľných ľudských hriechov, reprezentovaných jednotlivými postavami drámy. V ich centre stojí Batlazár ako stelesnenie pokory a dobroty, zneužívanej omylnými alebo skazenými ľuďmi. Počas svojho neľahkého života prejde Baltazár rukami viacerých pánov, ale svoj kríž nesie s odovzdanosťou a pokorou svätca. Na MFF v Benátkach získal film Cenu ekumenickej poroty.