Kabaret

Legendární film, někdy lituji, že jsem ho   viděla teprve ve svých čtrnácti letech a   nemohla si jeho význam užít naplno, v mysli mi   tudíž utkvěla spíš jen scéna nacistického   zpěváčka Olivera Collignona, zpívajícího   hlasem Mark Lamberta (který měl původně být   oním zpívajícím mladíkem Hitlerova mládí,   ale odmítl se nechat obarvit pro film na blond)   píseň (složenou speciálně pro muzikál)   Tommorrow Belongs To Me.

Pro všechny hlavní herecké představitele je   vlastně Kabaret opus magnum. Liza Minnelli už   nikdy takhle nezářila. Michael York pak hrál v   ledasčem, většinou ale v obskurních   volovinách, Joel Grey se nikdy výrazněji   neproslavil i když za svoje neuvěřitelné   ztvárnění kabaretního konferenciéra by si   zasloužil sochu. Propojení jeho výstupů a   písňových čísel s dějem je velmi   originální a funkční - doplňují ho a   komentují, nejsou jen efektní podívanou.   Ztělesňují dekadenci výmarského Německa   stejně jako osudy ústřední dvojice, která se   ze všech sil snaží ubavit se k smrti ale   pevnější základy nebo dokonce rodinné   zázemí už do svého vztahu vměstnat   nedokáže. Tenhle přístup "po nás   potopa" pak samozřejmě otvírá cestu   nacistickému strašákovi, který je ústředním   tématem filmu, aniž by ale upozaďoval osobní   rovinu příběhu. Nestárnoucí klasika, stejnou   měrou dojemná i varující.

Zvláštní,
když se člověku povede vyšetřit volný čas a   shlédnout dva muzikály za sebou. U mne to byl   jako první Moulin Rouge, jako druhý Kabaret. U   prvního filmu jsem se dlouho nemohla soustředit   a chvílemi odbíhala k četbě a pouze jako   kulisu vnímala hudbu (dobrou). U druhého filmu   mi to děj, hudba, režijní zpracování a   vynikající herci nedovolili! A to vznik filmů   dělí prakticky čtvrtstoletí! Prostě pro mne:   MR slušný průměr (i když inspirace Kabaretem   je zřejmá), Kabaret geniální. Vynikající   biják z doby, kdy eméričani ještě uměli...

I když film dostal Oskara, film se mě moc   nelíbil až na titulní písničku.Už některý   s kolegů napsal, pokud film má vážnou   tématiku, jako je AIDS, homosexualita, židovská   tématika ve válce, dají tomu cenu nejvyšší.   Ne každý film je jako Obchod na korze. A film   nemusí tu cenu mít?

Z mého pohledu životní role L. Minelli.
V Karlínském divadle po letech též tento   muzikál na repertoáru. Hlavní roli hrála Naďa   Urbánková, tehdy již obtloustlejší. Nabízelo   se velmi srovnávat tyto dvě představitelky.   Děj je zasazen do hrůzné doby, dramatický,   hudba je skvělá. Film se mi moc líbil. Vřele   doporučuji.

Kabaret je zvláštní film,protože člověku v   paměti utkví spíš scény z dekadentního   prostředí kabaretu,od kterých prakticky nelze   odtrhnout oči, než lehce rozvleklý milostý   píběh,jehož unylost je dle mého názoru   spojena s absencí jiskry,která měla přeskočit   ale bohužel nepřeskočila mezi hlavními   představiteli.Jako u mnoha filmů je neúplně   nejsilnější příběh odsunut na druhou kolej a   převálcovánou hudbou,výpravou některými   hereckými výkony.Díky bohu za to...

Nesporným faktem je, že Kabaret jde opravdu o   něco dál než kam sahají hranice klasického   muzikálu. Ale bohužel mě snaha proplést   muzikál politickou nití až tolik nenadchla.   Nehledě na to, že film se ve své druhé půlce   začal mírně roztahávat a vléct. Přesto   výrazně převažuje ten lepší dojem. Hudba   naprosto dokonalá, scénky, ve kterých   vystupoval zajímavý konferenciér byly rovněž   excelentní.