7 dní hříchů

POZOR SPOILER!!

V polovině září roku 1938 si bere Čech Jan Olšan Němku Agnes z osady Tallhof. Problém je v tom, že žijí v Sudetech a Hitler se pomalu začíná prosazovat. Její bratr Jurgen na svatbě vyvolá rvačku a Sudety jsou s konečnou platností připojeny k Říši. Aby mohl Jan dělat i nadále vedoucího polesí, musí podepsat papíry o říšské státní příslušnosti. Je válka a po ní Němci utíkají z pohraničí pryč. Zato někteří „Češi“ se vracejí. Zbytky nacistických armád však ještě řádí a vypálí i jedinou českou usedlost zvanou raškovské samoty. Zde se pak ocitá skupina lidí zvaných rudá garda, kteří rabují. Toto vidí Agnes a tím se ocitá v ohrožení života. Agnes také vidí řidiče auta, který Němce odváží, je jím Ditrich. Bohužel ji při sledování této události načapá Brachtl, vedoucí RG. Agnes uteče na hájovnu, ale muži z RG se objeví i zde. To už je Jan nablízku a jednoho z mužů, Dohnala, postřelí. Janův bratranec Lubor Přikryl se stává předsedou a Jan je pozván na oslavu. Zde je i ruský major Uvarov. Ten Brachtlovi vysloví nedůvěru. Zatímco se Jan nalejvá v putyce, na hájovně se opět někdo objevuje a Agnes prchá do lesa. Při ranním návratu z oslav nalézá Jan německou osadu Tallhof v troskách. Běží do hájovny, kde ovšem nenalézá nikoho. Agnes je na nádraží, odkud chce jet do Olomouce. Jízdenka stojí sedm marek, ale pokladna je zavřená. Jan jde za svým bratrancem, avšak nenalézá jej. Zato navštíví svou bývalou lásku, která si vzala Brachtla. Žádá jejího manžela, aby se svými muži zahájil po Agnes pátrání, ale on odmítá, že je to Němka. Pak je Jan přepaden a odvezen Ditrichem do lomu mezi zajaté Němce. To vše za pozdější asistence Brachtla. Tomu za to Janův bratranec vynadá, ale Brachtl se vymlouvá, že na Jana podal trestní oznámení jím postřelený Dohnal. Lubor však trvá na Janově propuštění a na hledání Agnes. Jenže Jan je svědkem napadení strážného, který vězně hlídá. Udělal to Agnesin bratr Jurgen, a když se pokusí o útěk, strážný jej chce zastřelit. Jenže Jan jej povalí a začnou se prát. Bohužel přitom vyjde rána a strážný je mrtev. To vše Brachtl vidí. Jan se musí přidat k prchajícímu. Na útěku později navštíví Lubora a ten jej prozatím pouští pryč. Nemůže mu již pomáhat, protože je Jan obviněn ze zastřelení strážného. Agnes je zatím s jinými Němkami odváděna pryč, ale i ona utíká s jinou ženou - Helgou. U předsedy se objevuje ruský major Uvarov a nadává Brachtlovi za jeho chování. Také přidá výhružku, že skončí na Sibiři. Oba muži na útěku nalézají jen náhodou skrýš s vyrabovanými věcmi. A v ní Ditricha. Ten je vezme k sobě domů a po chvíli se zde objeví Brachtl. Ditrich je neprozradí, zato se však Brachtlovi povede chytit obě ženy. Ditrich tuší, kde je vězní a Jana tam zaveze. Agnes žádá věznitele o léky pro Helgu, která je dost nemocná a také pak umírá. Jan přináší předsedovi důkaz o Brachtlově kolaboraci a přijíždí si pro Agnes a odváží si ji domů. Zdá se, že jejich štěstí už nemůže nic zakalit, jenže Brachtl se jen tak lehce nedá. A to ještě přijde veliké překvapení.

Psychologické historické drama konce druhé světové války, zpracované podle skutečných událostí, je situované do oblasti Šumperska v České republice. Film sleduje v průběhu sedmi dnů události, které prožívá český lesník Jan Olšan, jenž přijal po okupaci Československa říšské občanství, a jeho žena Agnes, která je Němka. Agnes se stane, v době kdy prožívá s Janem manželskou krizi, svědkyní vypálení a rabování horské samoty, na němž se vedle odcházejících nacistů podílely i české revoluční gardy. Žena se ze strachu skrývá a její manžel se dostane do ohrožení života, když se ji pokouší najít.
Filmová ročenka 2012

Češi a Němci tu žili po staletí jako dobří sousedé. Po nástupu Adolfa Hitlera do funkce německého kancléře v roce 1933 se ale většina z nich přihlásila k myšlence třetí říše a ze Sudet se rázem stal sud střelného prachu. Po Mnichovské dohodě a přičlenění příhraničních oblastí k Německu v roce 1938 museli statisíce Čechů rodný kraj opustit, přičemž po válce čekalo totéž na většinu německy mluvícího obyvatelstva. Zatímco útěk Čechů do vnitrozemí na konci 30. let zachycovaly už dobové hrané filmy, poválečný odsun Němců byl v české kinematografii dlouhá léta tabuizován. Navzdory několika málo čestným výjimkám, k nimž bezpochyby patří Adelheid (1969) scenáristy Vladimíra Körnera a režiséra Františka Vláčila, se čeští filmaři začali problémům česko-německého soužití v pohraničí opravdu intenzivně věnovat až v posledních letech, ať už to byla Krev zmizelého (2005) či Habermannův mlýn (2010). Námět k Habermannově mlýnu napsal Josef Urban, který je podepsaný jako scenárista i pod filmem 7 dní hříchů. Ostatně oba filmy mají leccos společného, především kostru vyprávění...
Ačkoliv novinka režiséra Chlumského se vymezuje pouhými sedmi dny, začíná stejně jako Habermannův mlýn už v předvečer 2. druhé světové války a rovněž veselkou „nerovného" páru. Tentokrát si český lesník Jan Olšan (Ondřej Vetchý) bere půvabnou zrzavou Němku Agnes Schreierovou (Vica Kerekesová). Jen nerad se s tím smiřuje nevěstin otec (Jan Číhal), velmi ostře je proti takovému hanobení nordické rasy (stejně jako v Habermannově mlýně) nacistické ideologii zcela oddaný bratr, tentokrát dívčin, Jürgen (Jarek Hylebrant), přičemž žárlivým okem celou ceremonii sleduje i Olšanova první velká láska Marie (Katarína Kolajová), v danou chvíli již výhodně provdaná za hoteliéra Brachtla (Atilla Mokos). Po Mnichovské dohodě neodchází Olšan jako ostatní Češi do vnitrozemí, zůstává s Agnes a jejími blízkými a přijímá německé občanství. O to složitější situace je na jaře 1945 čeká, navíc ve chvíli, kdy se jejich manželství ocitá kvůli manželčině nenaplněnému mateřství v těžké krizi. Pomůže jim Janův bratránek Přikryl (Igor Bareš), který byl zvolen do čela Národního výboru?
Režisérovi Jiřímu Chlumskému (*1958) je válečná tematika evidentně velmi blízká. Debutoval bláznivou komedií z posledních dnů 2. světové války Stůj, nebo se netrefím (1998), před třemi lety se blýskl festivalově ceněným dramatem Nedodržený slib (2009), který byl inspirován skutečnými osudy slovenského Žida, mimořádně talentovaného fotbalisty Martina Friedmanna, a nyní ve filmu 7 dní hříchů účtuje se sudetoněmeckým traumatem. Stejně tak je zjevné, že Chlumský rád spolupracuje s Ondřejem Vetchým, který hrál hlavní role hned ve třech z jeho pěti celovečerních filmů (Prachy dělaj člověka, Nedodržený slib, 7 dní hříchů).
Jaroslav Sedláček, Letní filmová škola 2012

Tento snímek byl inspirovaný skutečnými událostmi, které se udály v sedmi poválečných dnech na Šumperku roku 1945. Útěk ženy českého lesníka Jana, Agnes, je zakryt tajemstvím. Jen ona sama ví, kdo a proč ji hledá. Její zmizení burcuje Jana v okamžiku vzájemné krize, kdy jejich bezdětné manželství je již téměř troskách. Je konec války a domů se vracejí nejen lidé z vnitrozemí, ale i němečtí vojáci. Ne volba, ale osud štvanců spojil dohromady Jana a Jurgena, který se právě vrátil z fronty. Oba muži hledají Agnes, manželku a sestru v jedné osobě. Ta zatím prchá divokými lesy, pronásledována nejmocnějším mužem okresu pro své svědectví. Napříč horami vede cesta k poznání osudovosti vzájemného svazku, do kterého nečekaně vstoupí Janova první láska Marie. 7 dní domů na hájovnu Čečel se stává symbolem vzájemného hledání a touze po ztraceném domovu.

Tři roky po dramatu Nedodržený slib (FP 7/2009) se režisér Jiří Chlumský vrátil k tématu druhé světové války. Jeho historické psychologické drama 7 dní hříchů zachycuje konec války na Šumpersku. Hlavní hrdinové, český lesník Jan Olšan, který přijal po okupaci říšské občanství, a jeho německá žena, právě prožívají manželskou krizi. Poté, co se Agnes stane svědkyní vypálení a rabování horské samoty, na němž se kromě odcházejících nacistů podílí i české revoluční gardy, týden se skrývá ve strachu před pomstou. Manžel ji zoufale hledá, sám se přitom ocitá v ohrožení života a poznává, že v divoké době nemůže mnohým lidem věřit. – Scénář na motivy skutečných událostí napsal Josef Urban, který se podobnému tématu věnoval už ve filmu Habermannův mlýn (FP 11/2010). Působivost nepochybně závažného tématu se zjevnou snahou o přiznání nepříjemných skutečností (zejména o chování některých Čechů vůči poraženým) bohužel snižují nedůslednosti scénáře, nelogičnost v chování postav a nevýrazná režie.
-ivp-, Filmový přehled 2012/12