Velké přání

Klasický Vojtěch Trapl, po filmu Tobě hrana zvonit nebude, si v normalizační době vybral k realizaci další téma vhodné pro komunistickou společnost. Jan Poncar, mladý učitel, hrdina bez bázně a hany.

Marně jsem čekal na nějakou zápletku, osnovu, nebo dějovou linii. Nic z toho se v tomto paskvilu nepořádalo, zato velké huby tu měly pré. Snímek je bez nápadu, mrtvý a statický.

...mladý učitel přichází k problémové třídě a pomocí netradičních metod z ní vytváří soudržný kolektiv plný talentovaných individualit. Jenže tentokrát je příběh okořeněný tím,že hlavním hrdinou je ROBOT!!! Ano robotický učitel,to je něco co nemá ve světové filmografii obdoby. Není tedy nic divného na tom,že si děti ve své třídě téměř ihned podmaní. Chválím autory za zcela novátorský přístup k tak běžnému až fádnímu školnímu příběhu... XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX ...tak ne. Já už na to nevidím. Teď jsem si přečetl obsah filmu a nikde o žádném robotovi ani zmínka. Takže měním svůj názor. Příběh není dobrý,ztvárnění je podprůměrné a herec v hlavní roli je tak mizerný,že si ho můžete splést s robotem. Už proto,že na začátku filmu nasadí jeden výraz a ten mu vydrží až do konce. Tohle je fakt o ničem. Ztráta času...