2001: Vesmírná Odysea

Film získal Oscara za vizuálne efekty + bol nominovaný za réžiu , výpravu a scénar .

Po premiéře se k filmu vyjádřil mj. i Alexej Leonov, první kosmonaut, který vstoupil do volného prostoru - jeho vyjádření se týkalo pochvalné zmínky o atmosféře filmu a jeho reálném ztvárnění kosmu.

Rozpočet: 10.5 mil. USD; výdělek: 56,715,371 USD.

Ve filmu zní po většinu času jako hudební doprovod světoznámá skladba krále valčíků Johanna Strausse ,,Na krásném modrém Dunaji".

...Když se točila Odysea, začal se Kubrick obávat, že NASA a její sondy najdou na Marsu život, a děsil se, že objevy z Rudé planety tak můžou zbortit celou jeho linii vyprávění. Žádal tehdy pojišťovnu Lloyds v Londýně, zda by ho mohla pojistit proti ztrátě způsobené objevem mimozemšťanů. Byl však odmítnut./str.147

/z publ. Tajné životy slavných filmařů- Robert Schnakenberg,2011/

Chtěl bych tu uvést na pravou míru pár protichůdných tvrzení, která se periodicky objevují v komentářích:

Co bylo dříve, slepice nebo vajíčko?
Film byl natočen na námět britského spisovatele a vědce Arthura Cecila Clarka. Mělo jít o zfilmování jeho povídky Hlídka (The Sentinel), ale během přípravy scénáře se povídka rozrostla v celý román. Ten byl pak vydán pod názvem „2001: Vesmírná odysea“ roku 1968 ve světě a v roce 1971 také u nás a to je věru dobře, neboť davy nechápavců (mezi něž jsem bohužel patřil také) si tak mohly přečíst o co ve filmu jde. Román tedy vznikal současně s filmem.

Není Strauss jako Strauss
Filmem nás provází klasická hudba převážně dvou skladatelů: Johanna Strausse II (valčík „Na krásném modrém Dunaji“) a Richarda Strausse (symfonická báseň „Tak pravil Zarathustra“ z roku 1896 – ano, to jsou ty naléhavé, znepokojivé údery bubnů ve chvíli kdy se náš opičí předchůdce mění v člověka použitím kosti jako nástroje).

Jo, a nemyslete si, že jsem až tak moc "přechytralej". Stačilo mi jen párkrát zaklikat, odkazy lze nalézt především na Wikipedii a muziku na YouTube…

Kubrickův záměr zfilmovat Clarkovu povídku THE SENTINEL zástupce studia MGM příliš nenadchl a rozpočet se zvedl z 6 milionů na 10,5 milionů dolarů.Což ve své době znamenolo hodně vysoký rozpočet.

Traduje se,že bylo natočeno 475 hodin materiálu,ale jsou to dohady,protože S.Kubrick po uvedení do kin všechny nepoužité scény přikázal zničit.

Snímek je sice od roku 1991 zařazen do národního archivu United States National Film Preservation Board a britský časopis Sight&Sound jej o jedenáct let později uvedl v TOP 10 nej.filmů,ale Oscar mu unikl,zůstalo jen u nominací.V kategorii Zvláštní Efekty však uspěl.

Až na dvě šimpanzí mláďata jde o lidské představitele(opice v úvodu filmu).

S.Kubrick spolupracoval nejen na scénáři a hudbě,ale také dohlížel na kostýmy a dekorace.Jeho dcera Vivian si zahrála ve videotelefonní scéně.Pokud se ptáte čí procítěný dech to slyšíme v dramatických pasážích na Discovery1,je to sám Kubrick.

Co se týče hudby měl S.Kubrick v hledáčku skupinu PINK FLOYD,ale ta jej odmítla kvůli práci na desce-A Saucerful of Secrets.

GWR 2005: Největší f. rozpočet na spec. efekty - přes 60% nákladů bylo na triky.

Stejnojmená kniha Arthura C. Clarka vyšla týden po premiéře filmu.

Masky opic se nasazovaly 30 min. (v Planetě opic 5 hodin).
Rakety mají 60 - 90 cm; Discovery 29 m a 4.5 m maketa.
Pro hlas HAL zvažovali J. Masona; M. Balsam jim připadal moc emotivní; mluví D. Rain, jež původně měl být vypravěčem. Ten neviděl scénář, hovořil naslepo - vše namluvil za 1 šichtu 9.5 hod.
Podle A.C. Clarka HAL je Heuristicky programovaný Algoritmický počítač; lidé ale dosadili další písmena abecedy, čímž vyšlo IBM (I je po H, atd.).