Vojna není kojná

Komedie režiséra Daniel Petrie. Vojna není kojná patří mezi ty oddechové snímky, které těží z divácky vděčného prostředí armády. Hrdiny podobných příběhů často bývají "bažanti", kterým dělá potíže přizpůsobit se vojenskému drilu, zpravidla zosobňovanému nepříjemným seržantem, a kteří armádu úmyslně či nechtěně zesměšňují rozmanitým švejkováním. - Bones a Jack se upíší do vojenských rezerv s vidinou, že si bezpracně vydělají na vysněný krámek s elektrotechnikou. Zvolí si specializaci čištění vody, aniž vůbec tuší, o co jde. Při výcviku mají problémy; když už se těší, že budou mít klid, jsou nečekaně odveleni do Čadu, aby se zúčastnili operace proti libyjským agresorům. Bones a Jack s energickou vojáckou Christinou a s černochem Fredem se dostanou do samého středu dění: při bloudění v poušti málem zahynou, upadnou do zajetí a svou statečností nakonec způsobí rozhodující obrat situace. - Petrieho snímek, na jehož pečlivé scenáristické přípravě se podílelo nezvyklé množství autorů, se od většiny vojenských komedií liší tím, že armádu bere docela vážné. Po sérii typických komediálních situací ze cvičiště se tvůrci soustřeďují na to, jak se z lehkovážných mladíků stávají skuteční vojáci se smyslem pro čest a pro povinnost. Cílem filmu zjevně není obvyklý sarkastický útok na instituci armády; snímek naopak působí zvláště ke konci, tak trochu jako náborový materiál americké armády. Patetická "vážná" linie vyprávění je však v patrném rozporu s prvoplánově komediálními scénami; přesvědčivě nepůsobí ani herecký výkon Paulyho Shorea v hlavní roli. -ap-, Filmový přehled 1994/10/33