Roztříštění

Opravdu si myslíte, že to, co jste prožili, se skutečně stalo? A nebo je to všechno úplně jinak? Tak s takovou myšlenkou pracuje tento psychologický thriller, ve kterém se hlavní postava celého příběhu opravdu potácí mezi skutečností, naivitou, halucinacemi a zoufalém přesvědčení. A začíná to prostě. Během cesty autem se zraní šestiletá dívka, čímž s ní rodiče zajedou do nejbližší nemocnice. Otec zůstane v čekárně, matka s dcerkou jde do ordinace. A už se neshledají. Při pátrání kde jsou je neustále přesvědčován, že tam nikdy nikdo takový nebyl. A co teď. Nastává boj s časem, s ignorací a manipulacemi dané mysli, z kterého nakonec námětově vzejde odhalení, které sice taktéž dlouhodobě nepatří mezi originálnosti, ale v rámci příběhu stále vzívá divácky přitažlivého dojmu. Ono vlastně celkově nejde o originální námět, neb byl hojně používán převážně v hororových počinech. Pevně stanovený scénář, z vizuální progresí režiséra Brada Andersona, však slibuje vzrušující napínavou atmosféru, která diváka pohltí a do poslední minuty nepustí. Děj obsahuje spoustu zvratů skutečně přivádějící do stavu zoufalství. Pevně ztělesněné emocionální vlastnosti ochromého otce v zoufalých situacích skutečně nabírá na intenzitě reálné přesvědčivosti. Jedná se tedy o snímek, jehož hlavním zdrojem napětí je obyčejná lidská bezmocnost. A ve svém pevném jádru se jedná o hodně povedený snímek.

Nezačíná to špatně, později v nemocnici to má zajímavé, temné momenty, ale postupem času to dle mého ztrácí na logice a zklamáním pro mně byl konec, prostě tohle zakončení a vyústění mi nesedlo.

pasáž v nemocnici je neskutečně depresívní, úplný koncentrát veškeré marnosti. Jenže jsem jaksi od první chvíle neuvěřil záměru scénáře, takže pro mě další rozvíjení děje nemělo přílišný půvab. Oceňuji, že se autoři nenechali strhnout k typicky akční bláznivině, jenže děj stagnuje i ve chvílích, kdy by trocha pohybu nebyla na škodu. Završeno koncem, který mi naopak přišel takový celý uspěchaný, jako by to všechny přestalo bavit a honem od toho. Vzhledem k tomu, že jde o další zpracování poměrně profláknutého tématu, nic ohromujícího.