Venom

Tak se nám narodil další do rodiny supermanů, či jiných manů. Nic nového, stále stejné téma, skoro stejný děj filmu jako spousta jiných, a podobné efekty. Musím však přiznat, že Venom mne zaujal více než ostatní „mani“. Netuším čím, jeho představitel mi byl nesympatický, a ta jeho stará jakbysmet. Ale prostě zaujal. No, váhám mezi padesátkou, tedy průměrný film a šedesátkou, tedy mírným nad průměrem. Dám tedy šedesát s tím, že napodruhé upravím definitivně.

Venoma znám pouze ze Spidermana a tam jsem ho měla jenom za křiváka, a on je to docela sympatický chlapík (symbiont), když tedy bude žrát jen ty zlý. Ale nechce sem k nám pustit svoje příbuzný, a když ho Tom Hardy kočíruje, tak budiž. Opět klasický příběh, jak mamonář, kterému šlo zase jenom o peníze, nehledí nalevo nebo napravo a bere si, kde chce a koho chce, co s nějakými lidskými životy. Technicky už je vše tak na výši, že bych se spíš divila, kdyby nebylo, Stan Lee se taky objevil a k marvelákům přibyl další kousek, i když prý do MCU oficiálně nepatří.

Když jsem se plavil z Thajska do Malajsie, pouštěli na palubě trajektu právě Venoma. A Venom začíná tím, jak někde ve východní Malajsii ztroskotá tahle mimozemská entita. Pěkné přivítání. Tom Hardy je pro mě současný Bruce Willis, akční hrdina plný svalů, jenž hláškuje co mu síly stačí, do toho celkem krásná Michelle Williams (a nebyl bych to já, kdybych se s váma v komentáři nepodělil o to, kde jí můžete vidět nahou, tedy aspoň nahoře bez - podívejte se na snímek V plamenech, fakt jí to sluší), ale to je tak asi všechno. Dokonce tak všechno, že jsem asi v půlce filmu usnul a probudil se až na konci, takže hlavní závěrečnou bitvu už mám dost zkreslenou, v podstatě jsem ale o nic moc nepřišel. Jestli máte rádi komiksáky nebo aspoň režiséra Zombielandu Rubena Fleischera a jste ochotni odpustit slabšího záporáka v podání Rize Ahmeda, pak si to určitě užijete mnohem víc než já. V opačném případě si pusťte jakýkoliv jiný snímke od Marvelu a uděláte asi líp...

Filmový svět komiksových adaptací se rozrostl o další přírůstek, tentokrát parazitující na univerzu Spider-Mana. Snímek se skrytým ambiciózním podtitulem „Zrození Venoma“ sliboval mnohé. Především příchod setsakramentsky temného, animálně brutálního antihrdiny, kterého fanoušci předlohy zbožňují. Očekávání byla obrovská, ale jak už to v Hollywoodu bývá, realita narazila na tvrdou zeď producentského kalkulu. Namísto slibovaného nihilistického sci-fi hororu jsme dostali jen sterilní, žánrově rozbředlou etudu, která se bojí vlastní temnoty. Zásadním kamenem úrazu je scénář. Působí dojmem totálního tvůrčího vyčerpání. Autoři se zmohli pouze na mechanické vršení ohraných klišé a nedokázali do zavedené formule vnést ani špetku originality. Divák je tak nucen sledovat příběhovou linku, která je od prvních minut naprosto předvídatelná. Každý dějový krok, každá domnělá náprava hrdiny je dopředu jasná, což fatálně podkopává jakoukoliv atmosféru napětí či strachu. Film tak selhává v základní ambici. Bavit a těšit komiksové fanoušky. Místo toho slouží jako čirá ukázka korporátního byznysu. V zájmu dosažení co nejnižší věkové hranice přístupnosti (v USA klíčové PG-13) byl Venom brutálně vykleštěn. V honbě za co nejširším publikem (čti „americkými dětmi“) snímku chybí vše, co definuje jeho podstatu. Kde má být dravost, je jen digitální tanec, kde má téct krev, je jen tma. Tato „umírněnost“ zanechává pachuť promarněné příležitosti. Vizuální stránka pak trpí neduhem, který byl dříve vyčítán spíše konkurenčnímu DC, ale zde bohužel dosahuje vrcholu. Všudypřítomným digitálním chaosem. Finální akční scéna je tak nepřehledná, že se v rychlém tempu kamery a střihu mění v jedinou, rychle sebou mrskající digitální čmouhu, doprovázenou zaměnitelným hřmotem soundtracku. Divák tady rychle ztrácí orientaci i zájem. Obsazení Riz Ahmeda do role nelítostného záporáka jdoucího přes mrtvoly jen podtrhuje celkovou bezradnost. Ahmed působí spíše jako komická figurka, která si na padoucha jen hraje než jako skutečná hrozba. Jediným majákem v tomto tvůrčím moři průměrnosti je Tom Hardy. Ten si svou schizofrenní roli viditelně užíval a předvádí další herecký koncert. Jeho schopnost ztvárnit dvě naprosto odlišné povahy, které se v dialogu střídají během vteřiny, je dechberoucí. Hardyho pojetí „Buddy movie“, slovní přestřelky mezi hostitelem Eddiem a Venomem v jeho hlavě, je jedinou vrstvou filmu, která předčí očekávání a přináší alespoň závan zábavy. Je to obrovská škoda. Když producentská vůle vytřískat z komiksového fenoménu co nejvíce zvítězí nad tvůrčí vizí, nemůže to dopadnout jinak. Venom mohl být čistým, temným sci-fi hororem. Namísto toho jsme dostali líbeznou, zkratkovitou etudu šmrncnutou rodinnou komedií. Monstrum bylo ochočeno systémem.