Impassenger

Do šera a mlhy zahalená filmová báseň. Obraz vody, na jejíž hladině se odráží světla okolí. Ruce ženy, která v přítmí městské ulice svírá kabelku. Sněhem pokrytá horská krajina s mohutnými stromy, ke které vede lanová dráha. Zdánlivě banální obrazy ale začínají skrze citlivě vedenou skladbu filmu promlouvat a odhalovat vnitřní svět, tuto niternou snovou krajinu, v níž zaznívá tíseň, odcizení, izolace, touha. Úchvatná poezie spoléhá na nenásilné uchopení, jejímu vnitřnímu kouzlu ale nelze nepodlehnout. Hubert Poul MFF Karlovy Vary 2017