Přírodní vědy

Tvorba strukturálního filmaře Jamese Benninga zvyšuje diváckou ostražitost, ba dokonce způsob, jakým lze vnímat filmové obrazy. Jeho nejnovější celovečerní film přivádí diváka do místa jasně vymezeného: vídeňského přírodopisného muzea. Zde Benning v sérii jednou krátkých, jindy dlouhých, vždy ale pečlivě komponovaných záběrů obhlíží jeho zákulisí – chodby, sklady, kanceláře, depozitáře i technické zázemí. Trvání záběrů je stejně jako v předešlých autorových filmech determinováno okolnostmi mimo přímou filmařovu kontrolu – zatímco dříve to byla třeba délka filmového pásu nebo čas, který trvá vykouření jedné cigarety, tentokrát vychází z prvních sedmadvaceti číslic π. Není to jen takřka úplná absence pohybu či lidí v záběrech, ale také rezignace na zjevný komentář, nebo dokonce obdivný pohled, které snímek navádí k dojmu bezčasí a dělají z něj zkušenost, jež proměňuje vnímání místa, předmětů i filmu jako takového. Viktor Palák, MFF Karlovy Vary 2015