100 dní v Palermu

Tohle není jen vymakanej   politickej thriller s   výbornými dialogy, ale i   solidně napínavé drama s   výborným Lino Venturou.   Člověka jenom mrazí, že   takhle to tam dole na jihu   chodí pořád.

V našich podmínkách se nic   takového nedá očekávat,   ale z principu to možné je,   že naší   "nejúspěšnější"   ; bossové přestanou prchat   mimo území našeho státu a   vrátí se zaštítěni   milostmi, a dokončí   korupční přeměnu   rozhodujících složek   státu.

Dříve to byl velký hit.   Film je natočen podle   skutečných událostí.   Vypráví o hrdinech, kteří   položili své životy v boji   proti mafii. V jedné ze   svých posldeních rolí zde   hraje Lino Ventura. Vytvořil   osobnost váženou -   palermského prefekta Carla   Alberta Della Chiesy. Také i   on bojoval proti propojování   zločinu a politiky. Nakonec   ho to stálo krk.
Pamatuji si, že film byl   označován jako krvák a v   televizi jej před   vysíláním zdobila   hvězdička přes čtvrt   obrazovky. Dávalo mi to   práci ji zakrýt. :-)

Toto krimi si pamatuji, ale   nemohl jsem na něj jít,   protože jsem byl malé   pískle a on byl   nepřístupný. Doma jsem měl   někde i plakát, ale k filmu   samotnému jsem se dostal aš   nyní. Slušná krimi o tom   jak byl těžký boj s mafií   v 80. letech v Itálii hlavně   na Sicílii.Mafie je tam   pořád, ale dobře ukazuje,   že néustupnost a nasazení   pro věc nese plody. Bohužel   film dnes už působí lehce   zestárle, jsme zvyklí na   jiné krimi/akční filmy.   Cením také, že konec byl   realistický a nijak   přikrášlený!

65letý Lino Ventura ve   výborném politickém   thrilleru v roli tvrdého a   neústupného generála,   který se stal prefektem   Palerma s úkolem bojovat   proti mafii. Pokud by byl   někdo nazván buldozerem, byl   by to jistojistě on. Celý   příběh je stavěný   především na dialozích,   avšak rozepsaných tak, že   napínavá atmosféra doslova   bortí zdi. Tématem o marném   boji s mafií hodně   připomíná i u nás   uváděný seriál   ´Chobotnice´ vzniklý ve   stejném roce. Film je však   od seriálu na jiné   vypravěčské úrovni. A tady   to tvůrci zvládli na   výbornou. Obsadit do role   Linu Venturu bylo trefou do   černého.

Slabší krimi,u klasických   krimi hledáte vraha nebo   lupiče tady byli jen vždy   záběry jak někoho   odpráskli a pak mi to   přišlo jen o politice a   další výměna prefektů   ,soudců atd, jen dialogy o   tom jak bojovat s mafií bylo   to víc dokumentární než   filmoví zážitek.

Jeden z mnoha italských   filmů o mafiánech,   tentokrát ovšem založený   na skutečných událostech.   Tyhlety filmy většinou mají   napětí, zajímavou   atmosféru, skvělé hvězdné   herecké obsazení a   následně prvotřídní   herecké výkony a všechny   téměř bez výjimky skončí   špatně, vítězstvím   mafiánů. Mafie z nich   vychází neporažena a   neporazitelná. Člověk skoro   má podezření, že mafie   snad ty filmy točí(tedy   filmaři v jejich službách),   aby si udělala PR.

Sympaťák Lino Ventura jako   tvrdý a rázný generál   četníků Dalla Chiesa je   jmenovaný Palermským   prefektem a jde mafii tvrdě   po krku,těžký boj však   nelze vyhrát a když se má   ukázat kdo z koho,je to   jasné...generál končí   prostřílený jako řešeto   ve svém vlastním   voze.Napínavý film,který   vám ukáže jak to v životě   opravdu chodí,bohužel podle   skutečné události...

jen další marný boj s chobotnicí
Giuseppe Ferrara se tématem   mafie zabývá hlouběji a na   díle je to poznat. Jsou   mafiánské filmy, které vám   ukážou problematiku jen   povrchně, jen tak, aby film   diváka co nejvíce zaujal, a   aby se to projevilo na   návštěvnosti a tržbách.   100 dní v Palermu není ten   případ. Jde do hloubky,   vychází ze skutečných   osob, z historických faktů.   A myslím si, že i to je   důvod, proč dokáže   zaujmout ještě mnohem více.   Samozřejmě, že také jen   poukazuje a nic neřeší, ale   to určitě od filmu v tomto   případě nikdo neočekává.   Já osobně mám pro tento   snímek slabost, neboť se v   něm potkalo mé velmi   oblíbené téma s jedním z   mých nejoblíbenějších   herců. Lino Ventura jako   nekompromisní a neúplatný   generál Dalla Chiesa je v   mých očích   nepřekonatelný. Film skvěle   vystihuje atmosféru a pocit   strachu, bezmoci a v podstatě   vědomí beznadějnosti   situace. Pár scén je dost   brutálních, ale přesto   myslím, že nevystihují   skutečný stav úplně   věrohodně. Souhlasím s   faktem, že je to jeden z   mnoha podobných italských   filmů té doby, ale přesto   tvrdím, že je pro svá   výše popsaná pozitiva   jedinečný. Mám jej zařazen   ve své pomyslné TOP galerii   a určitě tam i zůstane.   Vřele doporučuji všem, mimo   beznadějných romantiků.

Film má jednu nevýhodu-   divák znalý historických   faktů ví, jak to dopadne. Z   druhé strany ale Italové   měli díky svým osobním   zkušenostem téma mafie v   malíčku, takže ačkoliv na   toto téma vzniklo obrovské   množství filmů, většina z   nich působí i dnes velice   syrově a realisticky.   Výjimkou není ani tento   film. Už od počátku   částečně dokumentární   formou dává neznalému   divákovi pocítit, co že je   to sicilská mafie zač.   Seznam zavražděných pěkně   stoupá, zkorumpovaní   politici v Římě pořád   jenom slibují změny, které   nepřicházejí.   Bezvýchodnost hlavního   hrdiny je naprosto zřejmá,   protože nastoupit v té době   na prefekturu v Palermu se   rovnalo podepsat si rozsudek   smrti. Ventura podává, jak   je jeho dobrým zvykem   výborný výkon, na něm v   podstatě film stojí.   Stafáž mu dělají různě   opálení taloši a také G.   de Sio, spíše známá z   Chobotnice z románku s   komisařem Cattanim. Opět   musím zdůraznit skvělý   původní dabing s Vilémem   Besserem, pro kterého to byl   poslední dabing před   předčasnou smrtí a Reginou   Rázlovou.