Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 3.4.2011
Tak tohle rozhodně není jen tak obyčejný tovární sériový výrobek, jimž se podobá většina filmů. Komedie to je jednak mimořádně svěží, bláznivá, chvílemi i ztřeštěná, ale také se tu najde něco pro opravdové znalce a milovníky filmového umění - což mu možná ubírá na sympatiích u těch, kteří chtějí vidět jen to, na co jsou zvyklí. Tenhle film je totiž založený především na dobrých a neobvyklých nápadech a pak také na vtipech a kameňácích, ovšem lepších, bez laciných narážek na sex jako ty ve filmech Kameňák. Bez lásky se to zde sice také neobejde, ale ta je tu naštěstí jaksi jen v pozadí a neobtěžuje tolik jako v jiných filmech. Nejlépe bude vypomoci si i dalším srovnáním. Tak například směšný zjev Haasova "maminčina mazlíčka", navlečeného do ušanky a do šálu, aby ho náhodou neofouknul větříček, připomene Tooleova Ignáce Reillyho ze Spolčení hlupců. Zajímavá sekvence, jakoby vyšlá ze surrealistických hlav Luise Buňuela a Salvatora Dalího, je ta s tou přebírací nití, již si předává společnost na večírku, dokud posléze nedoputuje přes sluhu až k neviditelnému pánu domu. Pěkná je náměsíčná sekvence nebo také zklidnění a dokonce rozplakání sedminásobného vraha, trestance hromotluka, jehož se bojí všichni strážní, tím, že na něj vězeňský knihovník žvatlá jako na malé dítě. A tak by se dalo pokračovat; takových pěkných momentů je zde mnoho. Mne nejvíc rozesmálo, když matka svého dospělého mazlíčka po velké úporné námaze konečně zburcuje jenom proto, poněvadž mu zapomněla podat prášek na spaní. Z hereckých výkonů je samozřejmě naprosto oslňující Hugo Haas v titulní úloze, ve vedlejší roli se mi líbí rozpustilý bonviván Bedřicha Veverky.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 20.1.2011
Film jsem viděl dvakrát a už mám několik připomínek: Je strašně měkkej, Já bych to natočil otevřeněji. Např. promítat mně, jak nacisti pochodují nebo jak padají bomby, by se mnou ani nehnulo, už jsem viděl daleko otřesnější záběry! Ovšem za zmínku stojí výborně zpracovaná choreografie té bitky Alexovy bandy s tou druhou partou, nebo supernásilí a horrorshow ve spisovatelově domě. Uvědomil jsem si, že tu píseň „Singin‘ in the Rain“ hraje, alespoň coby motiv, několik punkových kapel a např. skupina 4 Promille na začátku skladby má přímo zvukovou ukázku z Mechanického pomeranče, jak se Alexova tlupa zdraví takovým tím „Howdy, howdy, howdy!“
Další moje připomínka už se netýká přímo samotného filmu, ale vůbec celkového vyznění té knihy, toho příběhu: Tak Alex je sice spratek a gauner, ale konkrétně ve filmu mi chyběl ten jeho monolog z knihy o tom, že celý svět je spratkovitý, tak proč ne on? To mi v tom filmu chybělo dost. A pak se mi nezdá, že Alexe všichni zradili nebo se ho snažili využít jen ve svůj prospěch (rodiče, kamarádi, lidi ve službách státu, opozičníci, straníci), jen vězeňský kněz se zastával jeho práva na výběr. To je tak trošku hodně paradox. Má-li mít celé dílo především anti-totalitářský podtext, pak je třeba si uvědomit, že to byla církev, kdo vynalezl totalitu – politickou i vymývání mozků – a všechny pozdější totality (komunisti, nacisti) už jenom praktiky církve kopírovaly. – Za další: Alexovo seznámení se v obchodě s hudebninami se dvěma holkami skončilo v knize brutálním sexem, po němž holky utekly s brekem domů, ve filmu se vše odbylo zrychleně jako nějaká groteskní romance ve třech.
Dále: V knize přijde Alex domů po „kapce starýho dobrýho supernásilí“, pustí si Beethovenovu Ódu na radost, představuje si v duchu prožité zážitky, což u něho vyvolá sexuální vzrušení, jež skončí vyvrcholením, a pak spokojeně usíná. To mi ve filmu taky chybělo.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 6.3.2013
Bratříček mnohem lepšího Stříbrného větru se narodil jako uskřípnutý mrzáček. Obrazová a poetická složka zde tentokrát ustoupila nesmyslným, malicherným a bezobsažným konverzačním přestřelkám, jež nevyjadřují nic, anebo jen málo. Hrdému orlu Šrámkova anarchického básnického vzletu poněkud zplihl brk, ztěžknul mu zadek a on spadnul jako slepice na domácí dvorek, kde teď pitomě kdáká, ani vajíčka nesnášeje.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 4.11.2011
Příliš mnoho bodrých myslivců a pytláků, příliš mnoho robotníků, vašnostů a kostelní verbeže. Starosta je hnusný opilec a slaboch, v deliriu vídá anděly, ale koná mravoličná kázání o správném politikovi; občané ho mají přesto rádi, protože to myslí s obcí dobře a protože se na jeho místo tlačí mrňavý břídil, který mu nesahá ani po kotníky. Když hrubá, leč opět bodrá vesničanka podává zachráněným zavaleným kus masa na kosti a prohodí dvojznačnou poznámku o psovi, uviděl jsem náhle rozšklebené tlamy kanibalů z Papuje-Nové Guineje. Až po čase jsem se s Městečkem na dlani smířil, protože oceňuji dobrý příběh a dobré zfilmování.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 3.2.2011
U South Parku je to stejné jako např. se Simpsonovými: začátek byl vynikající, ale postupem času a s nárůstem počtu řad a epizod se humor i provokativnost řádně obrousily až téměř po tupost. Sledoval jsem i nejnovější díly na internetu, které už žádná česká televize (právem!) nepřebrala a nenadabovala - a musím uznat, že udělala dobře: nejnovější South Park už je jen nudná, vybledlá trapárna, která nemá co nového a neotřelého říct.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 13.7.2020
Typická americká bláznivina, která nám ukazuje nepříliš vábný až děsivý obrázek možné budoucnosti. Děj je jako obvykle předvídatelný úplně stejně jako v něm předvídají tušitelé příští vraždy.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 31.3.2011
Není to jen dobrý kriminální horor, který využívá popularity masových vrahů; neboť oni jsou pitoreskní a zajímaví, jsou to ryzí lidé, kteří odmítají asketismus společenských konvencí, a oni to jsou, kdo nejčastěji pronášejí nepříjemné pravdy o životě. Na tomto filmu upoutá i prolínání do osobních traumat a další psychologické hrátky. Úchylná lidská duše přece nabízí tolik zvratů a kombinací!
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 23.11.2012
Můj oblíbený režisér vytvořil vskutku velkolepou přehlídku všemožných křesťanských herezí, z nichž některé byly i zábavné. Třeba provokativní otázka: transformuje-li se Kristovo tělo do čehokoli, třeba do oplatku, podávaného při latentně kanibalistickém obřadu tzv. svatého přijímání, v co se pak přemění v břiše? - Nebo jiná otázka: Proč nebyl Bůh milosrdný i ke zvířatům a nestvořil člověka býložravého jako jsou ovce nebo osli? - Legrační byl bláznivý kněz, uprchlý z psychiatrie, který považoval všechno na světě za katolické. Dokáže-li věda vysvětlit přirozeně každý zázrak, pak je to jen důkaz, že i věda je vlastně katolická. Muslimové? - Katolíci. Židé? - katolíci, a zvlášť oni! - Hodnotím film pouze jako lepší průměr, protože jeho téma mi není nejenže blízké, ale navíc i odporné. S mnohými Buňuelovými názory sice souhlasím, Já jsem utrpěl také jako on katolickou výchovu, ale na rozdíl od něj jsem se od ní dokázal navždy odpoutat. Buňuel se v tom blátě stále obsedantně šťourá, což považuji přinejmenším za nedostatek filosofického ducha. Šest bodů přiděluji opět za tradiční skvostnou výpravu, za kvalitní barevný filmový materiál, na nějž se natáčelo a za dokonalé vedení herců, což jsou stálé pochvalné atributy všech Buňuelových francouzských filmů.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 26.4.2011
Vkusná komedie s motivy starořeckého tragického divadla (dokonce i s chórem). Woody Allen má očividně vskutku originální nápady. Povedl se mu jak výborně vystavěný příběh (téměř antický), tak i scénář a vtipné dialogy; výběr vhodných herců, kteří zahrají přesně to, co od nich požaduje, je u něho samozřejmostí.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 21.8.2014
Úvodní srovnávací záběry na stádo ovcí a stádo dělníků jsou slibné, také "krysí dostihy" u běžícího pásu všemocného Stroje jsou výstižné pro moderní dobu; to vše se nese v černém hávu tragikomediálního pesimismu - dokud se hlavní hrdina nezamiluje. Pak je s veškerým dobře míněným pesimismem a černým humorem rázem konec: pro lásku je náš tulák schopen i pracovat, a od této chvíle už je také konec srandy a musí nastat šťastný konec, protože jinak bychom se unudili k smrti. I tak je Moderní doba asi nejlepší Chaplinův film a Chaplin sám zůstává stále jedním z nejlepších komiků všech dob, jenž ovlivnil mnohé další.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 3.3.2011
U Modré laguny vždycky sním a představuji si sám sebe samotného také na takovém opuštěném rajském ostrově bez lidí. Ztroskotání by pro mne bylo vysvobozením z pout civilizace. Film ovšem hodně kazí erotika, třebaže nevinná a cudná.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 14.2.2011
V roce 1932 mohl být tento film snad právem považovaný za velkolepý, nicméně zdá se mi - a je mi to líto -, že pro dnešního diváka je už příliš nestravitelný. Hlavně pro ony úchvatné horské scenérie, které jsou tu zobrazovány nejčastěji a v dlouhých záběrech, bychom dnes požadovali jednoznačně barvu a široké plátno, za pár let možná dokonce i třetí dimenzi. Leni Riefenstahl v hlavní roli divoženky dnešními slovy rovněž "přehrává", tj. hraje s heroicko-tragickým pathosem jako na antickém divadle. Nemůžu si pomoct, mně se však tento herecký projev líbí víc než pouhé tzv. "civilní hraní".
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 3.10.2011
Tak toto je film určený spíše pro ženy a pro všechny slaboduché občany vůbec. Nám cynikům nicméně může dobře posloužit jako terč četných ironických poznámek, když už jsme se nechali zlákat k jeho sledování. Celková slaboduchost tohoto filmu je úplně směšná. Snad by vhodně zapadl leda do programové nabídky dejme tomu televize Prima Love, kde by mohl být ve společnosti svých sourozenců. A ještě jen tak mimochodem: ten Číňan, o němž se zmiňuje slepá slečna, že se mu zdál sen, že je motýlem, nebyl císař, ale taoistický filosof jménem Čuang-c'.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 3.9.2010
"Monty Pythoni" jsou samozřejmě coby tvůrci výborní: vtipní, sarkastičtí, provokativní a tak dále. Jako herci měli nesporný komediální talent. Přesto právě tomuto jejich filmu, na rozdíl od jiných, chybí víc spádu. Ubrat měli například na "přestávkách" a zkrátit další poněkud zdlouhavější pasáže.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 16.5.2014
Převést všechny montypythonovské satirické skeče plně do češtiny, tak aby zůstal zachován jejich původní smysl, se ne vždy zdařilo a bylo by s tím ostatně práce jako na kostele; lépe je na tom každý, kdo anglicky rozumí, a to velmi dobře rozumí, například rodák, člověk znalý nejen všech drobných zákrutů anglického jazyka, ale i britských reálií. Už jen samotný název seriálu, tedy Monty Python's Flying Circus, by byl a je překladatelským oříškem, neboť odkazuje na dnes již zastaralé potulné komedianty z doby někdy naposled na počátku 20. století a český název Monty Pythonův létající cirkus je tedy pouhým přibližným vystižením původního smyslu a není vůbec přesný a ani ne správný, natož abychom si dovedli byť i jen představit, co to vlastně je ten "létající cirkus". My si ale můžeme vypomoci našimi českými reáliemi a vzpomenout si kupříkladu na Haškovy povídky, jmenovitě na zfilmovaný Vzorný kinematograf Haška Jaroslava, ježto ten představoval podobný "létající cirkus". Já osobně bych se proto odvážil navrhnout alternativní název "Kočovné divadlo Horymíra Pitomy", neboť Monty je zkrácený tvar jména Montgomery, jemuž v češtině nejblíže odpovídá asi tak právě jméno Horymír, nu a Python je sice krajta, ale zní to povědomě (a přitom i vtipně!) jako české Pitoma; a konečně to nesmyslné sousloví "létající cirkus" je vážně příliš doslovný nesmysl, když se nad tím aspoň trochu zamyslíte, jde skutečně o jakési kočovné divadlo nevalné úrovně, nic víc a nic míň (přibližnou představu o takovém rychle "v letu" postaveném jevišti si můžeme ostatně utvořit výborně třebas ve skeči KočkoZmat!). No, schválně, jak to zní: Kočovné divadlo Horymíra Pitomy.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 5.11.2011
Britský film Můj bratr Tom pojednává o přátelství a lásce jednoho dospívajícího chlapce a jedné dospívající dívky, dvou lidmi poraněných ptáčat s polámanými křídly, vnitřně však svobodných, které svede dohromady k toulkám po lesích podobný zlý osud vyvrhelů lidské společnosti. Byl by to jinak naprosto vynikající film - nebýt způsobu, jakým byl natočen (a tím i pokažen): ruční kamerou. Tento způsob je nutno považovat přinejlepším toliko za amatérský; leč i slovo "amatérský" znamená - "milující".
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 2.2.2011
Obvyklých stupidit, jež provázívají akční žánry, je zde málo, film naopak oživuje nenapodobitelné bojové umění S. Seagala, když byl ještě mladší, štíhlejší a kdy mu to ještě běhalo. A když se naštve, bezohledně a nelítostně, přitom však elegantně a s vynaložením minimální námahy, likviduje své protivníky.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 10.6.2011
Dokonalé mistrovské dílo!
Černobílý formát, tajemné mimozemské létající objekty, pokusné odpálení první ruské atomové bomby, široké krempy pánských klobouků a spousty a spousty vykouřených cigaret diváka zavádějí do malého ospalého městečka kdesi v Kalifornii padesátých let minulého století. V tomto městečku žije holič Ed Crane, divný málomluvný pavouk, jenž má pocit, jako kdyby do tohoto světa nepatřil, jako by nebyl. Užvaněnost ostatních je mu symbolem právě toho světa, do něhož on nepatří, světa, v němž chybí Ed Crane. Jedině snad hudba Ludwiga van Beethovena, podkreslující celý film, je mu čímsi, čemu rozumí, co má rád a co ho pojí s tímto světem. Ano, hudba... Jenomže je zdvořile, bez opravdového zaujetí, hraná zdvořilou dívenkou, která by mohla stejně zdvořile, jako přejíždí svými prstíky po klaviatuře piana, psát na psacím stroji. Znovu se tak rozevírá propast mezi světem a jím, Edem Cranem. A když se jednou v životě pokusí být jen trochu ambiciózní, hned je z toho vydírání, padne do léčky podvodníkovi a pokusí-li se bránit, hned má na krku vraždu, z níž však je obviněna namísto něj jeho žena - znovu tedy jako by nebyl, jako by s ním svět nepočítal. Není potom důležité, jak se věci semlely: pojednou Eda vedou na smrt k elektrickému křeslu, ale jemu je to jedno - vždyť on je přece mužem, který nebyl.
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 25.1.2012
Bláhově jsem uvěřil naději, že to bude nějaký křehce poetický film s krásnou hudbou a zpěvem, jaké mám rád. Jak jsem se zklamal! Místo toho jsem se dočkal opět průhledně schematického, humanisticko-žido-cikánskéh o miš-maše, urážejícího veškeré vznešené estetické cítění. Tato nevkusná plácanice není jen mým protinožcem, ale přímo mým nepřítelem! Hvězdné obsazení mě nijak neohromuje; zato tuším, u koho na ně asi sehnali peníze. Ještě k tomu film uvedla Česká televize dabovaný, což také nesnáším. Zkrátka: tím mužem, který plakal, jsem byl nakonec Já sám a nikdo jiný. Po patnácti minutách jsem toho měl dost.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 20.10.2011
Muž, který stoupne v ceně, ztrácí svou lidskost. Z toho by vyplýval sylogický závěr, že ti nejlidštější lidé mají cenu pouze pramalou; ani jejich svoboda nemá žádnou cenu. Muž, který stoupl v ceně, ztratil však s lidskostí také svou svobodu, což kromě jiného znamená také to, že už nemůže dál pracovat v továrně na ničení ("Málo dneska zničil."). A jaká je cena svobody? Myslíme si, že opravdu svobodné může být jen nějaké "bezcenné" divoké zvíře; ale i jeho svoboda má pro člověka cenu - cenu jeho ztráty - a proto je na konci chytnou a odvezou do zoo.
Některé sekvence připomínají britské "Monty Pythony" (scény u soudu, na psychiatrii...). Výborný film. Zlatá šedesátá léta. Proč se neobjevuje v televizích častěji? Obviňuji je ze záměrného zatajování světových kulturních hodnot!
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 5.8.2010
"Komedie" trochu posmutnělá, na milostné drama naopak příliš rozpustilé. Scénář trochu připomíná nejlepší zápletky povídek Guy de Maupassanta, ale ten to uměl podat mistrnou zkratkou, krásnými větami a ještě do toho vložit hluboké filosofické úvahy - tento film nemá nic z toho. Co vidíme, je jen protahovaná tzv. podpásová kultura, tj. kultura, která se odehrává jen od pasu dolů. Odporné. Stále jen o tom "jednom". Rodina je před úpadkem, a tak nezbývá než to, "co jednou v životě potká každou ženu: provdat se za syna bohatého továrníka", tj. být kurvou. Ať žije počestná prostituce!
Dobrou práci odvedli maskéři: Devětadvacetiletou Zitu Kabátovou se jim podařilo přelíčit na babičku tak věrně, jako opravdu později ve stáří vypadala.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 21.3.2016
Tentokrát je Kalašův případ pojat s humorem, což mu ubírá z dřívější syrovosti. Také mrtvoly nepůsobí už vůbec děsivě, ale naopak se zdá, že zastřelené děvče se dokonce po smrti usmívá jako nějaká Mona Lisa. Humorné je také to, že její vrah je čarostřelec, který ji, běžící, zabije jediným výstřelem pistole na dost velkou vzdálenost jen tak bez míření od boku, ale při závěrečné přestřelce v železničním depu netrefí policejního eléva, ačkoli na něj míří a má ho přímo pod sebou.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 3.11.2015
Jako malý chlapec jsem verneovky hltal, a tuším, že právě Na kometě jsem měl rád nejvíc. Je to už dávno, takže si z četby mnoho nepamatuji, ale myslím, že Verneův román se zdaleka nenesl v tak ironickém duchu jako tento jeho volný filmový přepis. To je něco pro mne. Mám však také rád výrazně výtvarné filmy, a tak jsem z větší části spokojen. Z děje filmu pak vyčnívají jisté dobové populární teorie utopického anarchismu, říznuté přírodozpytnými fantazmagoriemi Flammarionovými. Obé vyznívá dnes už směšně či dokonce hloupě, ale byly to krásné ideály a smělé sny. Ano, "sen" je tím pravým slovem vystihujícím tento film. A co se týče toho naivního anarchismu a utopického pacifismu, jako ústředního tématu, ty jsou možné, jen když si lidé myslí, že se blíží konec světa. Pakliže je svět zachráněn, staré pořádky se vracejí a za všechno se musí zase platit jako dřív. Angelika se těší, že na kometě si bude moci dělat, co se jí zlíbí, ale je první, kdo znemožní volnou lásku. Také se domnívá, že je dobře, že tam jsou s nimi ještě nějací další lidé, protože bez nich by prý byla nuda. Jenomže ti lidé jsou stejně špatní jako na Zemi, takže bez nich by to sice byla nuda, ale zato svobodná a bezpečná nuda. Podobné téma zpracovává Ray Bradbury v Marťanské kronice: teprve až budou vyvražděni všichni lidé, bude vesmírný trosečník opravdu svobodný.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 9.6.2011
Dobrý film se pozná podle toho, že ho můžete vidět ještě jednou. Takový tento film není. Není to ani komedie, neboť se u něho nezasmějete. A na hudební film je tam příliš málo muziky, ještě k tomu špatné. Film bych označil spíše jako drama, nanejvýš melodrama. Ale ještě jinak - a případněji, výstižněji - jako "současná americká humanistická sračka". Tolik patetických, sentimentálních žvástů, tolik laskavých úsměvů, tolik shovívavých a chápavých pohledů se zkrátka v jednom filmu nedá snést. Zase jednou jedna zoufalá snaha nalhat si, že člověk má nějaké city, marná snaha ukázat člověka jako cituplnou bytost. Opravdové emoce se však takto hloupě nevyjadřují. Osoby dramatu hovoří jako nějaké schematické postavičky v jazykovém televizním kursu! Film pojednává ovšem hlavně o hudbě. Jenže bere hudbu právě z té stránky, která ji nejvíc kazí, to znamená z pohledu žurnalistiky, kritiky, fanoušků a fanynek ("grouppies") a z pohledu popularity. Celý film tak vlastně kopíruje společnost hudebního průmyslu, která dělá všechno ne z lásky k hudbě, nýbrž z touhy být nejlepší, což by samo o sobě nebylo ještě tak zvrácené, kdyby nechtěla mít svůj vrchol také vrcholně zaplacen! Tím však nutí také své oddané fanoušky, aby sami sebe co nejlépe a nejdráže prodávali, což je na tom to nejzvrácenější. "Dřív jsem slyšel ve všem hudbu..." přiznává se v jedné upřímné chvíli muzikant. "Ale teď už ji neslyším." Samozřejmě - chtělo by se dodat - teď už má totiž uši jen pro cinkot drobných mincí a pro jásot fanynek.
Prvních pět deset minut vypadalo nadějně, ale zbývající dvě hodiny byly nudné, bez překvapení, bez světlých momentů, bez nápadů, prázdné.
A když muzikant prohlásil, že studoval dějiny hudby, takže ví, že nejlepší hudba byla vždy také nejpopulárnější, věděl jsem zase Já, že už se v tomto filmu ničeho lepšího nedočkám. To jsem se zase nechal něčím nachytat!
Nejodpornější sekvence byla ta, v níž se rockeři cestou letadlem dostanou do prudké bouře a při vědomí neodvratné smrti se začnou ne snad modlit, to ne, to by bylo na drsné rockery příliš zbabělé a změkčilé, nicméně začnou alespoň provozovat jakousi obdobu křesťanské poslední zpovědi umírajícího na smrtelné posteli a zpovídají se náhle jeden po druhém přede všemi ze svých tajemství. A když se podle očekávání šťastně dostanou na zem, zavládne u někoho z nich ulehčení, u jiných trapné ticho z toho, že zbytečně na sebe prozradili, co by jinak nikomu nikdy nepověděli, u dalších se dokonce projevilo zklamání, že přežili. Já jsem byl v té chvíli zklamán také a užuž jsem sahal po vypínači.
Nudný film končí předpokládaným a povinným happy endem: všichni se smíří a obejmou v plačtivém dojetí. Mne však takovéto konce nutí k vyměšování z úplně jiných míst než jsou slzné kanálky.
Jeden bodík uděluji filmu pouze za skvělou Frances McDormand v roli matky a za mou odvahu vydržet až do konce.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 12.2.2011
Seagal není příliš výrazný herecký talent; a když zestárne, ztloustne a jeho obličej vykazuje přemíru podkožního tuku a vůbec je celkově méně pohyblivější, pak už ani jeho fenomenální bojové umění nemá ten správný říz, nechá se dublovat i v těch nejbezpečnějších scénách, vše je pouze uměle sestříháno... - pak nezbude z jeho bývalé slávy nic. Mnohem lepším dojmem působí ve filmu Nia Peeples v roli 49 Šestky; ta se mi líbila ze všech herců nejvíc. Jinak to je typická akční pitomost, nad kterou se nesmí moc přemýšlet, jinak si našinec nevychutná všechny ty zlosyny, kteří ubližují nevinným lidičkám, v čele s paní předsedkyní Nejvyššího soudu. Film mám lidužel nahraný i s otřesným českým dabingem. Zvláště mi vadí i jinde tolik rozšířená nesprávná španělská výslovnost, tady u správce věznice "El fuega", který hovoří španělsky, ale s italskou výslovností ve slovech "gracias" a "casa". Pro někoho, kdo španělštinu ovládá, je utrpením to poslouchat. Metalový soundtrack je ucházející.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 9.2.2012
Zpátky na venkov, do úplně primitivních poměrů, do života v přírodě, na samotách u lesů, do spolužití se zvířaty; tak je to správné, tak je to spolu i krásné. Mít svůj kout, kde si můžeme říct spolu s hrdiny filmové komedie: "Ale je tady krásně..." Nejpřesvědčivější a nejpřirozenější herecký výkon podaly jednoznačně husy, kráva jménem Jitka, "nenažraná" koza ("Kanálie jedna!" - "Chuděrka, měla asi hlad."), psi, kohout a slípky.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 18.8.2015
Nepovedená veselohra nekonečně nastavovaná do požadované délky pro celovečerní film mnoha hluchými nudnými scénkami, aby konečně po půldruhé hodině doklopýtala přece jen k dlouho všelijak odkládané, leč nevyhnutelné a očekávané svatbě. Nevěsta Heda trucovala kvůli alespoň nějaké dějové zápletce asi půl minutky. Její duševní přerod byl tak rychlý, jako šestatřicetihodinový přerod Shakespearova Othella, jímž proto francouzský spisovatel Stendhal pohrdal. Co by asi řekl o chvilkovém přerodu mladé Hedičky? V jednom záběru bylo zívání herce Peška, který představoval pana Voříška, básníka a majitele konfekce, skládajícího své konfekční verše, tak neodolatelně opravdové, až bylo nakažlivé, načež jsem začal zívat také. Konec přišel jako vysvobození.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 3.9.2010
Věčně nazlobený a mrzoutský pan Načeradec se mi líbí. Film připomíná něco mezi němou groteskou a surrealistickým experimentem. Některé nezvyklé sekvence míří svým záměrem zřejmě do vyšších uměleckých sfér. Pro tuctového diváka, který je málo vnímavý k trochu víc složitějším detailům a který se chce pouze dobře pobavit, není tento film právě nejvhodnější.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 16.2.2011
Film začíná dnes už téměř modelovým scénářem: muž ztratí kvůli nějaké chybičce zaměstnání a jeho žena se s ním samozřejmě okamžitě rozvede a žije s jiným. Zcela samozřejmě. Kde je potom ta přísaha manželské věrnosti ("v dobrém i zlém, dokud nás smrt nerozdělí...")? Tolik jen pro zajímavost na úvod.
Tento velmi slaboduchý a špatně natočený film nakonec znovu zachraňují (jako i jinde) vtipné a cynické hlášky zločinců, jinak je to jen další pitomost na pohádkové téma "jak hloupý požárník skolil zlého desetihlavého draka a zachránil princeznu". Prostředí hokejového zápasu, s hloupou masovou psychózou sportovních fanoušků, hloupými komentátory a vychytralými politiky, kteří se dávají vidět před lůzou, se k této stupiditě výborně hodí a skvěle ji doplňuje, viz negramotnou odpověď hokejisty na otázku: "Jste republikáni, nebo demokrati?" - "Ani jedno. Kanaďani." Ha, ha, ha. Moc "vtipné". Stejně tak jako blbé.
Podpásovou ránou na náš intelekt je nejen to, že sám samojediný jakýsi údržbář zlikviduje celou partu po zuby vyzbrojených profesionálních zabijáků, ale i to, že tajný agent FBI přejde najednou v půlce filmu na stranu zločinců. Velmi nepravděpodobné. A takových míst je tam spousta. Dobro 0 %, zlo 100 %.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 6.2.2011
Pěkná byla sekvence ve výtahu, v níž Electra tajně zničí barevným sprejem kožich té protivné fifleny před ní.