Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 24.11.2012
Pamatuji si, že v éře prvních kazetových videopřehrávačů, kdy jich bylo mezi lidmi ještě málo a byly vzácné, promítala se často na soukromých večírcích právě Barbarella. Tehdy mohl být snad účinek jejích vynalézavých kostýmů, nezvyklých masek a eroticko-kosmických dobrodružství mocný; ale dnes už jsem se pro nudu a pitomost na tento film ani nedodíval až do konce.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 12.4.2011
Jako hlupák žil, jako hlupák také zemřel. Tak je o jednoho hlupáka na světě míň. Nežeň se a nežárli, nermuť se pro zrádné srdce nevěrné ženy. Jedno z výjimečných děl české předválečné kinematografie, které není ani plytkou romantickou komedií, ani upracovaným manifestem měšťáckých ctností. Krásný baladický příběh s komickými prvky, končící tragicky. Líbili se mi všichni herci, zvláště pak horečnatý pathos Smolíkův, pitoreskní role Levobočka nebo Chrastítka a samozřejmě půvabné mladé herečky.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 6.1.2013
Příběh hraběnky Alžběty Báthoryové je vyprávěním o tak silné lásce a vášni, že se vzpírá všem lidským měřítkům. Je to příběh o přirozených právech vznešených a nad vše lidské povznesených tvorů, jako byla ona. Příběh tragický a krvavý, ale takové už velké a vznosné příběhy bývají. Mezi lidmi lásku nenašla, jen podlost lidí, zklamání v pomíjivém životě a odkvétající mládí a svěžest. Pro silnou, svobodnou a hrdou aristokratku, která si dělala co chtěla a která si nenechala poroučet, byli její poddaní nic než ovce, s nimiž si mohla dělat, co libo. To jsou (či byla) přirozená práva. Tento film ji sice odvážně staví v rozporu s tradičním výkladem do přívětivějšího světla a pokouší se vykládat její tragický příběh jako výsledek mocenského komplotu (ostatně vysoce pravděpodobného), ale domnívám se, že to její přízvisko "Blutgräffin" (Krvavá hraběnka) jí už stejně nikdo neodpáře.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 19.3.2012
Slušná pastva pro oči; duch si však pohříchu zdaleka nepřijde tolik na své. K závěru už přebujelost výbuchů, karambolů a požárů mírně unavuje. Prominul bych některé drobnější chybičky, jako např. že nabourané vozy jsou odmršťovány dřív než dojde k srážce, nebo že někteří tučňáci mají nadživotní rozměry - ale co nestrávím, je závěrečné blbé vánoční přáníčko "všem lidem dobré vůle a hlavně ženám".
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 2.3.2011
Líbil se mi Jakeův skleníkový dům uprostřed zeleně na Havaji. Také thajská příroda je ve filmu úchvatná. Jinak opět hory akčních klišé, jako je únos nevinného, záchrana vzdor riskantnosti a praktické nemožnosti něco takového provést, dojemné retrospektivy, ztráta ženy, ztráta přítele, modlení a kouzla atd. atd. Nuda.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 11.3.2012
Jedině bez střechy a bez zákona je možné být svobodný. Maximálně se střechou stanu. Ten se dá sbalit a odnést na libovolné místo. Se lpěním na rodné hroudě se jeden stává snadným terčem všelijakých vyděračů, daňovými úředníky státu počínaje a sousedy konče.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 31.10.2012
Děj je sice naprosto pitomý a banální, ale zato je to tak fantasticky natočeno, až zrak přechází. Zvláště se mi líbí detailní studie tváří, v nichž se dramaticky rozehrávají poryvy rozervaných duší romantických hrdin. Zlatá filmová třicátá léta! Takové krásné záběry už později, např. v následujícím desetiletí, nejsou vídány a dnes už teprve ne.
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 30.1.2011
Hrůza
Celý film je o debilovi, který obtěžuje sousedy, vyráží jen nesrozumitelné, nesnesitelné skřeky, pitomě se šklebí, dělá pod sebe, hovna rozmazává po koberci (naštěstí je nežere), dává si do tlamy ženské tampony (naštěstí nepoužité), vytahuje ptáka při slavnostní večeři a hraje nintendo. Tatík si měl radši nechat udělat vasektomii, jak chtěla máma, než na ni vlezl a projevil jí "lásku". Lépe by byl udělal, kdyby projevil lásku ke světu a ty chámovody si opravdu nechal podvázat. Jenomže jeho plyšový medvídek mu to holt rozmluvil... Stačí - nebo mám pokračovat dál? Úpadek lidské rasy v obrazech. Vhodná příležitost pro humanisty, aby se ukázali, jak jsou chápaví, starostliví a tolerantní. Vrcholem je však to, že se z nich také stávají debilové. Lidé jsou vůbec mimořádně odporní živočichové... Jako nepřítel lidstva upřímně fandím a tleskám tomuto trendu. Koukat se však na to ve filmu právě pro takové debily, to je ovšem odpornost. Asi by se měla zavést cenzura filmů ne podle věku, jako dosud, nýbrž podle stupně inteligence, abychom se nemohli něčím podobným nechat příště napálit.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 27.2.2017
Hodně rozpačitá "satira". Naprosto skvělé se tu mísí s naprosto špatným. V jedné chvíli dokonce zaspal zvukař, nestihnuv včas zachytit zvuk dál od popředí... A hodně rozpačití jsou i herci: bloudívají očima ke kameře a jejich projevy jsou často přemrštěné. Nataša Gollová hraje nejméně potřetí touž úlohu po slávě toužící bláhové dívky. Postava nakladatele, který chce vydat "vlastnoruční" paměti vraha, bude o čtvrt století později použita v bláznivé parodii Čtyři vraždy stačí, drahoušku!...
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 29.7.2011
Nechutná propaganda!
Pořádný životopisný film neumí nikdo udělat, aniž by to nesklouzlo buď do bulváru, anebo do devótní hagiografie. Božská Ema má z obojího vrchovatě. Ke konci dostoupila schematičnost portrétu Emy Destinnové takového vrcholu nechutnosti, až jsem se skoro Já sám styděl za nestydaté autory této odporné slátaniny. Ema Destinnová by si zasloužila lepší poctu než tuto chatrnou slaboduchost urážející kritický vkus diváka.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 29.3.2013
Na Brak je nutno se dívat jako na zábavnou parodii a podle toho ji i přijímat s nadhledem (brát zcela vážně nelze koneckonců žádný film, zvláště ne ty vážné). Inspirace Tarantinem je více než zřejmá, včetně bohatého hudebního doprovodu, černého humoru a vulgárního slovníku ("brak" v češtině znamená v podstatě totéž, co "pulp fiction" v angličtině). Je to sice pouhá slátanina, ale výjimečně dobře natočená, a během filmu si můžete dokonce udělat malý znalostní kviz, na který slavný nebo známý film ta která sekvence odkazuje a jej paroduje. Vidím v tom všem tvůrčí radost a hravé zaujetí pro film jako takový. Příště by to možná chtělo přijít také s něčím původním.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 30.7.2012
Nejlepší inscenace Brouka v hlavě je ta z roku 1969 s Brodským a dalšími. Tato verze je o dost horší. Správná fraška musí mít větší spád, asi jako když vyprávíte anekdotu.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 17.9.2019
Nejvíc se mi líbily dvě scénky, obě se týkající malířství: v jedné si pozůstalí příbuzní všimnou, že obraz nebožtíka nad jeho rakví pláče jako zázračný obraz Panenky Marie Čenstochovské nebo jako v Lurdech, avšak jiný z přítomných v tom nevidí žádný zázrak, nýbrž docela obyčejné fušerství malíře, který obraz jistě namaloval nějakým sajrajtem a teď to teče. Darebák!
Druhá scénka mne dojala svým neobvyklým vyjádřením prostého vlastenectví prostého člověka. Zatímco po záboru českého pohraničí nacistickým Německem litoval bohatý podnikatel, pan domácí a městský radní v jedné osobě, že mu Němci zabrali jeho venkovský statek, chudý nemajetný malíř oproti němu v slzách oplakával celou tu uloupenou zem, v které pramení všechny naše krásné české řeky. A já jsem se málem rozplakal také. To byl ten nejkrásnější projev vlastenectví, jaký jsem kdy slyšel. A znovu je mimo jiné v tomhle seriálu k vidění uskutečňováno jedno mé toužebné přání: zatírání nenáviděných cizojazyčných nápisů. Toho bych se rád dožil.
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 20.2.2012
Na dobu, kdy je mladý muž, coby voják, zbaven veškerých práv a svobod a je vystaven šikanování a drilu, může bez hořkosti a v dobrém vzpomínat jen velmi sprostá a nízká otrocká duše. A brát tyto ponižující okolnosti jako komedii se mi zdá být dokonce zvrhlé a jistým způsobem i oplzlé a velmi nemravné. Ale promiňte, můj duch je na takovou "zábavu" asi příliš eminentní.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 3.1.2012
"Můžeme se tvářit jako cynici, ale když se náhle setkáme s něčím opravdu krásným, čistým a nevinným, maska cynismu padá." Tento citát asi nejlépe charakterizuje tento dojímavý film. Ale vystihuje jej i výjev po vypjaté náboženské pouti, kdy Cabiria zdánlivě "opile" volá: "Nezměnilo nás to, jsme stále stejní!"
Felliniho šťastnou Múzou je jistě výrazná herečka Giulietta Masina, zde v ústřední úloze prostomyslné šlapky, která tře veselou bídu (trochu svým projevem připomíná naši Jiřinu Bohdalovou).
A scénou s varietním kouzelníkem-hypnotizérem se zřejmě nechal inspirovat Woody Allen ve své komedii Prokletí žlutozeleného škorpiona.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 25.9.2015
Jedna z mnoha fádních tuctových veseloher bez výraznějšího obsahu. Kopie je ještě k tomu nahraná i s častými poruchami, kdy filmový pás skákal v promítačce nahoru a dolů - neuvěřitelný šlendrián! Už z tohoto ledabylého přístupu k tomuto "veledílu" je patrno, že se zřejmě nejedná o žádný kulturní poklad.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 23.11.2011
Puberťačka rozpoutá pravou apokalypsu kvůli tomu, že se jí nevydaří maturitní ples. Může být něco pitomějšího? Proč se někdo stejně tak nerozběsní z nějakého závažnějšího důvodu, např. pro nějakou velkou společenskou nespravedlnost, pro ničení životního prostředí, pro zabíjení zvířat...? Navíc neuvěřitelně slabě natočeno.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 19.10.2011
Výborní herci, vynikající, živá, pohyblivá kamera, docela dobře napsané dialogy. S Casablankou, co do kvality řemeslné výroby, nesnesou např. české filmy ze stejné doby vůbec srovnání. I z dnešního hlediska je Casablanca stále mistrným řemeslným dílem. Vskutku dobré, poctivé řemeslo, avšak žádné velké umění. Amíci zde kromě toho opět projevují svou všeobecně nízkou úroveň kulturního (i historického) rozhledu: Čechoslovák unikl z koncentráku (?) a má maďarské jméno László, zatímco Bulhar se naopak jmenuje hezky česky Jan... Nedoporučuji shlédat tento film příliš často, neboť čím častěji to jeden vidí, tím víc dalších takových pitomostí v něm objevuje. DVD edice je sice de luxe, tj. překrásně graficky vyvedená, tím horším dojmem potom ale působí neuvěřitelně kreténský překlep ve slově "hollywoodskýý". České titulky obsahují také jeden až dva překlepy, a také bych příště pojmenoval kapesního zloděje spíše "chmatákem" než "vydřiduchem".
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 9.4.2011
Další povedená série allenovských vtípků o slávě, sebevzhlíživosti, o umění a o sexu, jež se umně, leč zcela organicky proplétají s narážkami na politiku a společnost. Nechybějí opět ani všichni ti vděční pitoreskní neurotičtí intelektuálové, třebaže sám velký režisér zde tentokrát nehraje; jeho herci však hrají za něj a v mnohém ho připomínají nejen slovy, ale i gestikulací a pohybem těla. Na filmech Woody Allena se mi líbí také to, že veškerý komparz mu tam působí naprosto přirozeně, to jest že umí hrát, nebo spíše, že jej umí režisér správně vést. Na tom se pozná perfekcionista: každý detail filmu má lidově řečeno "zmáknutý". Je potěšením dívat se na takové filmy.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 19.4.2012
Viděl jsem pouze díl o Tahiti, ale ten byl naprosto úchvatný, vynikající. Žádné takové ty obvyklé televizní nejapné plky, ale pěkný, objevný a poučný film, snažící se o nové pohledy - nádherný. Jestli jsou takové i ostatní části, pak klobouk dolů. Nevím, jak ostatní, Já jsem však křičel: "Letím tam! Letím tam! Proč už tam jen neletím?"
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 14.8.2014
Asi to bude někomu připadat zvláštní - na což jsem ostatně zvyklý, Já sám jsem zvláštní -, ale z velkých jmen slavných komiků němé éry mám Charlieho Chaplina nejméně rád. Myslím, že to dělá to jeho časté hraní na nízké city. Právě v Cirkuse jich je, lidužel, přehršel...
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 28.3.2011
Napínavé a strhující dobrodružné drama, jehož ozdobou jsou úchvatné vysokohorské štíty a neméně tak i vtipné hlášky cynických zločinců, mrazivé jako led a pro přízemní duchy těžko udýchatelné jako horský vzduch sám.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 13.12.2015
Celkem obvyklá akční podívaná dodržující až do omrzení všechna pravidla žánru: správňácký hrdina-milující otec rodiny, zlí padouchové, výbuchy, střílení, blbí drsňáci a srdceryvné scénky, při nichž jedno oko nezůstane suché - až na to moje moudré oko, již znavené a nabažené takových laciných klišé bez překvapení. Všechna pravidla žánru zůstala, žel, dodržena s pravidelností a předvídatelností dnů a nocí. Raději mám filmy, které pravidla žánru porušují.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 24.8.2015
Omlazovací salón v jednom pražském interhotelu je světová senzace. Má jen jednu nevýhodu: ozářený subjekt nesmí v žádném případě přijít do styku s kyselinou fytovou, zvlášť ne v kombinaci se železem. Jinými slovy: nesmí špenát. Ale jako na potvoru mají právě v tomtéž hotelu na jídelníčku výborný špenát...
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 9.6.2011
Kromě Rowana Atkinsona excelují také herci ve vedlejších rolích. Já osobně mohu například oči nechat na karikatuře anglické královny Alžběty I. v podání fenomenální Mirandy Richardson! Její rozpustilá "královnička" s chováním oprsklého fracka je prostě vynikající.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 9.6.2011
Rowan Atkinson je sice nejpopulárnější díky postavičce téměř němého pana Beana, ale je ještě mnohem lepší, když nás baví svým slovním humorem v sérii o Černé zmiji. Pro vyznavače především intelektuálního, satirického humoru nemůže snad ani existovat nic lepšího.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 2.3.2011
Velmi slaboučká a bezduchá zpackanina. Různých filmových chyb a jiných prohřešků proti filmovým pravidlům, neřkuli vůči vyššímu vkusu, se tu vyskytuje takové množství, že to skoro vypadá jako parodie. Ke koukání jsou tu pouze skvělá bojová čísla, když si odmyslíte nešikovnost střihače.
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 26.10.2011
Další z potvořených životopisných filmů. Ještě jsem snad neviděl jediný životopisný film, z kterého by se nakonec nevyklubal patetický plačtivý doják s přebujelými rodinnými a milostnými city, anebo bulvární slátanina - případně v typickém případě obojí. Některé epizody z Nashova života vypadaly více než nevěrohodně, až přepjatě, jakoby vymyšlené pro větší efekt; "žánrové obrázky" z Princetonu připomínaly v lecčems jiného tamějšího potrhlého profesora - Einsteina (jízda na kole ve smyčce apod.). No hrůza.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 26.1.2011
Film nikdy nemůže nahradit dobrý román. V porovnání se Zolovou předlohou Lidské bestie film notně bledne. Jednak byl děj hodně zkrácen a značně pozměněn, a za druhé je tu hlavní postava líčena oproti románu v příliš dobrém světle, příliš umírněně, jako v podstatě nešťastná, zlá, leč čestná bestie, lidská bestie. Původní Zolův román jej bez obalu líčí mnohem nesmiřitelněji prostě jako (odborným termínem) parafilika. A Zolův román je jemu podobnými postavami, lidskými bestiemi, přímo přeplněn (ostatně tak jako v životě)! Filmové zpracování je tedy pouhá nepodařená, mírná, neškodná, vybledlá napodobenina. Vracím se ke knížkám.
Jinak byl film až na pár chybiček docela dobře provedený. Všiml jsem si např. dobré kvality obrazu i zvuku. České filmy z té doby rozhodně tak kvalitním materiálem nedisponují, jsouce jaksi vůbec celé "ušmudlané", jak se o nich vyjadřoval Goebbels. Francie byla zřejmě kdysi velmocí i v umění filmovém.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 13.11.2012
Zvolil předem prohraný boj. Karel Čapek zemřel z lásky ke svému národu; mohl jej opustit a tak se zachránit, ale jeho národ zemřel, a tak on zemřel s ním. - Tyto vlastenecké agitky nemám vůbec rád, a hodnotím je proto přesně tak nízko, jak si zasluhují. Je to ta nejnižší forma tvorby, není to ani umění, podobně jako třeba reklamní šoty, jež mají všechny také tento klamavý propagandistický ráz. A navíc ještě nesnáším takovéto biografické filmy, které se zvrhávají až v jakési obrázky ze života svatých.