Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 6.11.2012
Takový výjimečný film by si zasluhoval mnohem víc cen než jen tu za plakát. Napadá mě třeba cena za nejlepší kameru desetiletí, za nejlepší širokoúhlý film dvacetiletí, cena za uplatnění fantazie ve filmovém umění, cena za zdravou provokativnost anebo ocenění zvláštní mužské poroty za přínos pro maskulinismus. Tento film je však zřejmě natolik výjimečný, že se vymknul pozornosti dokonce i u odborníků - z čehož je vidět, že ani ti ničemu ze svého oboru nerozumějí.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 30.1.2011
Je zvláštností českého filmu, že si libuje v naturalistických záběrech týrání nebo zabíjení zvířat, zabijaček atp. Toto by se nemělo považovat za projev kulturnosti - alespoň Já to za takové nepovažuji. Jinde by si to nedovolili, snad jen v jiných zemích se stejně nízkou kulturou jako je česká. Je to škoda, protože až na tu "ohavnou žranici z masa zdechlin" (Kladivo na čarodějnice) jedná se o vynikající film, natočený se smyslem pro jemný vtip a detail.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 2.11.2015
Jeden roztomilý vrah a jeden roztomilý policajt. Každý na jiné straně zákona, ale jak si nakonec rozuměli! Dojemný konec povídky. Francouzský spisovatel Anatole France by k tomu asi pravil, že "Macbeth a Chopart, řečený Roztomilý, jsou králi scén. Záliba ve zločinných legendách je člověku vrozena." Mně jsou takové legendy protivné. Co z toho vyplývá?
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 30.4.2011
Film má všechny nejlepší Allenovy atributy: originální nápady, mnoho vtipných hlášek, skvěle vystavěný příběh a výborné herce, z nichž Judy Davisová v úloze Lucy jasně jako vždy vyniká nad všechny.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 9.9.2015
Kdo nosí klobouk práskače? Pořádně nevíte. Je to hodně nepřehledná přehlídka lumpů, práskačů a policajtů, z nichž pořádně nevíte, kdo je kdo a jakou právě úlohu hraje. Je to mrazivě krutá historka z podsvětí. Výborně natočeno s velkým důrazem na výtvarnou stránku věci.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 16.11.2016
Muž je od přírody rozsévač - a ženy jsou jako holubice, vyzobávající jeho setbu, perouce se o ni... a o něj, bráníce mu v ní pokračovat jinde. V těchto druzích milostných zápletek se ovšem ztrácím jako v nepřehledném bludišti a už už hledám rychle cestu ven. Všecky rádoby vtipné průpovědi na toto "věčné" téma postrádají nejenže jakéhokoli smyslu, jsou však i pohříchu těmi z nejnemoudřejších aforismů.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 18.2.2011
Skvělá a napínavá podívaná, krásný a divoký prales... Fandil jsem tomu lovci lidí. Pro někoho, kdo plane spravedlivou záští k celému lidstvu, je vskutku příjemné vidět, byť jen ve smyšleném filmovém příběhu, jak je člověk loven. Konečně se našel někdo, třebaže z cizí planety, kdo je silnější, krutější a chytřejší člověka - a dá mu to poznat. Zamrzí tudíž, že je predátor nakonec poražen. Jedinou útěchou ve zklamání je snad jen to, že ho neporazil žádný lidský degén, ale člověk po všech stránkách silný, vzor nadčlověka. Ve skutečném životě to, lidužel, bývá přesně naopak.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 5.6.2013
Emotivní snímek připomíná svým tematickým zaměřením a tragickým vyústěním příběhu starší český film Adelheid (s Petrem Čepkem v hlavní roli); a obávám se, že přes vnější přitažlivé efekty (jako je výrazná přítomnost nahoty a erotiky) nedosahuje zdaleka té hloubky, syrovosti a procítěnosti jako naše obyčejná černobílá Adelheid. Předčítači, myslím, pomohlo houfné zastoupení německých herců, z dabované verze (jsem odpůrcem dabingu!) nemohu však, lidužel, náležitě posoudit, zda to pomohlo i určitému, řekněme autentičtějšímu zabarvení dialogů. Nepříjemný americký zápach zanechaly tedy zejména plačtivé scény, soudní přelíčení a zbytečně nastavovaný závěr filmu. Otázku německé válečné tzv. viny nevyřešil samozřejmě vůbec (jak by mohl?), nicméně aspoň ji uvedl v pochybnost, zda to byla "vina" nejen kolektivní, ale i vina snad až příliš poslušných jedinců. "Co byste dělal vy, na mém místě?" zeptala se soudce bývalá dozorkyně z koncentračního tábora. Dobrá otázka - která však zůstala bez odpovědi.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 22.1.2011
Co ze všeho nejvíc zmrazilo McMurphyho, bylo šokující zjištění, že většina chovanců blázince přišla z vlastní vůle a tudíž mohou kdykoli odejít. Druhá věc, jíž se zhrozil, byla potom ta, že je to zdravotnický personál, kdo nakonec rozhoduje o délce pobytu v tomto „léčebném zařízení“. Že to nedává smysl? Nu, co se divíte: je to přece blázinec! Tato skvělá alegorie na podstatu a fungování lidské společnosti je názorným příkladem a ukázkou toho, co se všeobecně rozumí pod pojmem „dobrovolnost“. Že je to jen takzvaně „odsud potud“ a žádný průchoďák ani anarchistický squat. Pacienti psychiatrického oddělení požívají sice přiznané rádoby „svobody“ pohybu, ale zároveň jsou i nuceni dodržovat přísný řád, který nelze jen tak lehce změnit, i kvůli závažnému a nepřehlédnutelnému faktu, že polovina „nemocných“ jsou beznadějní oligofrenici, kteří „nevědí, která bije“ neboli co se kolem nich a s nimi děje. Utéci by se třeba i dalo, ale je vůbec kam? Vždyť tam venku za těmi neútěšně bílými stěnami a zamřížovanými okny probíhají stejné procesy a panují stejná (ne-li horší) nevybíravá pravidla. Pacienti z psychiatrie by mohli svobodně pláchnout, jenže člověk je tak posedlý potřebou podléhat nějakému řádu, bez něhož je sám naprosto bezradný a bezmocný, že se ochotně a „dobrovolně“ nechá raději šikanovat nějakým ekvivalentem sadistické sestry a poslušně polyká v pravidelném rituálu ponížení své barevné oblbováky v pilulkách. Hlavní je se uklidnit a nenarušovat řád. Vzal by si z toho člověk až ponaučení, kdyby mohl a kdyby toho byl vůbec schopen: Svobodný jedinec nakonec podlehne, protože se příliš váže na hloupé, potrhlé a bezcharakterní magory, kteří jej tak akorát zradí a zdrží v odchodu do „Kanady“. Co je však tato „Kanada“ a kde leží? Mně je to jasné už dávno. Ale vám? – „Kanada“ je prostě divočina, liduprázdná divočina. Jedině tam, kde nejsou lidé, se dá ještě žít a dožít svobodně. Ale pro normálního člověka by takovýto přechod do divočiny znamenal úplně odlišný druh existence, než na jakou je zvyklý a v jaké vyrůstal a byl vychován. A tak filmový příběh nakonec končí přece jen šťastně, když jedině silný a mocný a nekompromisní přírodní člověk-indián, symbol nezdolné přírody, který dosud zachovával pohrdlivé mlčení, hravě rozmetá síťované okno blázince a uteče na svobodu.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 15.2.2011
Opět jeden scénář s trapným a notně již obehraným klišé o tom, jak chudáčkovi policajtovi zabili ženušku. Opravdu velmi "dojemné". Čím to, že charaktery kladných hrdinů jsou tak neuvěřitelně povrchní, zatímco zločinci jsou naopak vždy zajímavější a co do charakteru rovnější, pravdivější a dokonce i svým způsobem čestnější?
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 22.2.2016
Průměrný pistolnický western nepřekračující kovbojskou mentalitu. Špatný je kromě jiného zvuk: výstřely zní dutě jako v tunelu, a ne jako pod širým nebem. Takovéto slavné a známé filmy nemohou mě naprosto splést. Velmi často když na ně zaměříte kritický pohled, zjistíte, že si slávu buď nezasluhují, nebo že už je ta sláva dávno ta tam.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 10.1.2011
Dobrý prostředek na strašení věřících - a na druhé straně zase příjemná pohádka na dobrou noc pro vyznavače zla.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 29.11.2012
Největší legrace byla jen s tím psem, ten se mně líbil: páníček přišel v nových šatech, on ho kriticky očmuchal, zjistil, že mu to nevoní a že na nich jinak není nic zajímavého ani nic k sežrání, zívl a šel si drbat zablešený kožich do kouta. Komedie pouze z kategorie těch "úsměvných" čili trapných.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 6.8.2010
Ve filmu přímo vyniká svým obdivuhodným výkonem začínající, teprve šestnáctiletá Stella Májová. Zvládá bravurně všechny herecké polohy (nezapomenutelná je např. scéna, kdy leze do domu oknem, za nímž číhají po obou stranách babička s vychovatelkou); částečně i díky své roli zcela zastínila Natašu Gollovou.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 18.2.2015
Malé zlodějíčky, kteří na rozdíl od Jánošíka brali všechno, všem a všude, vždycky přelstí velcí zloději, protože ti v těch zlodějnách umějí chodit tak obratně a tak se naoko tvářit poctivě, že jim nikdo nemůže nic dokázat. Holt příště musejí být Vašátko a Makovec chytřejší...
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 24.11.2013
Nekonečně protahovaná muka, aby se dosáhlo požadované délky na míru celovečerního filmu; hlavně scéna v Moravské bůdě je pro svou délku a bezobsažnost utrpením pro diváka (nebo alespoň pro mne); strašné cikánsko-moravské břinkačky, z nichž brní uši, navíc okrojovaná tanečnice (ta vlevo v záběru) se při svém čísle zapotácela, ztratila rovnováhu a málem upadla - správný režisér by si této chyby všiml a takto nepodařenou sekvenci by nechal opakovat. Hnusný je už celkový námět "veselohry": práce a páření a "vňoučata" - odporné, místy až trapné... Na svou roli si později Adina Mandlová vzpomněla, když i ona se stala v civilním životě obětí stejné pomluvy: že prý totiž randí s jakýmsi nacistickým pohlavárem (tuším, že šlo snad o samotného K. H. Franka). No a ministr obchodu, který zastává názor, že poctivost má být odměňována - to je možné snad jen ve filmu nebo v televizním jazykovém kursu, ale nikoli ve skutečném životě...
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 5.2.2011
Výborný!
Tohle je opravdu přízračný svět, lépe řečeno svět přízraků, a ne skutečných živých lidí. Svět, v němž všichni znuděně a jakoby automaticky vykonávají cosi nesmyslného, čemu říkají "obyčejný život". Všichni apaticky žerou jakési nezdravé srágory, stojí za pulty obchodů a šťourají se tužkou v uchu, ve video obchodě nemají pojem o Fellinim a pletou si ho s pornem, bluesový klasik je nucen dělat předskokana jakési ryčné kutálce, umělecké snažení se omezuje jen na bezduché předvádění se, originalita není vítaná ani v umění, ani v práci, a když se přece nějak projeví, stíhá ji za to vyhazov, opovržení a zákazy. Mládež se baví hovorem o vaření lidských kostí nebo plánováním a budováním kariéry, a jen někdo z nich se naivně domnívá, že podryje systém zevnitř tím, že vystuduje ekonomickou školu. Všichni jsou magoři, ale všichni alespoň zapadají. A kdo se vzpírá tomuto světu přízraků, toho nakonec všichni opustí a on (v tomto případě ona) zůstane sám (sama).
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 14.12.2011
Kdybych mohl, udělil bych tomuto filmu bodů dvacet namísto deseti. Řekl bych, že je to ještě lepší verze jiného Buňuelova filmu: Nenápadného půvabu buržoazie. Vystupují zde skoro titíž herci, dokonce i táž Molierova busta se tu mihla. V provokativnosti, v snovosti a ve zdánlivé "nepochopitelnosti" nemohl Luis Buňuel snad vystoupat výš. Ve filmu jako obvykle neuniknou pozornému čtenáři Buňuelových pamětí jeho vlastní názory, preference a posedlosti. Na příkladech ztracené holčičky, která se neztratila, na vraždícím básníku, který byl odsouzen k smrti, ale svobodný opouští soudní budovu a ještě rozdává autogramy obdivovatelkám, nebo na příkladu večírku, kde všichni hosté sedí na záchodových mísách a kvůli jídlu a pití odcházejí nenápadně do separátní místnůstky - na těchto příkladech Buňuel ukazuje, že mravy a zákony jsou relativní a často úplně zvrácené a absurdní, a že se jimi společnost řídí jen setrvačnou silou zvyku, pod jehož vlivem si nevšímá věcí jinak zcela očividných. Skvělé dílo.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 13.3.2012
Třebaže se Česká televize při uvádění tohoto "krváku" mohla posrat strachem, zdali tím nezpůsobí neotrlému divákovi nervový šok a mladistvým duševní újmu a předem se za to omlouvala, Já považuji Historky z podsvětí za mimořádně zábavnou komedii s vynikajícími dialogy a originálními nápady. Z toho je vidět, jak úzkoprsost mnoha lidem zabraňuje poodhalit roušku primitivní doslovnosti a skvěle se bavit.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 1.5.2012
Vynikající scénář má jednu dosti podstatnou vadu: představuje reálnou historickou postavu "božského markýze" ve zcela nereálných historických skutečnostech, které se v ničem neshodují s jeho historicky doloženým životopisem. Také ten nový správce ústavu jako kdyby z oka vypadl Moliérovu Arnolfovi, pánu z Pařezova z komedie Škola pro ženy. Krátce: film pojednává sice o jakémsi markýzi de Sade, ale nedrží se skutečného životního osudu markýze toho jména. Měl-li bych být ještě otevřenější, řekl bych, že je to celé vylhané (snad s výjimkou jeho skutečné krátké internace v charentonském blázinci). Poctivější by bylo ústřední postavu pojmenovat jinak; ale neznámé jméno by zřejmě netáhlo diváky k pokladnám kin tolik, jako slavné jméno markýze de Sade, že?
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 24.10.2011
Nikde žádní lidé, jen nebeští ptáci a další zvířata. Pěkně se na to koukalo, skýtavši to pravé odpočinutí od neustálého pohledu na lidi... Ale - přesto se celá tato bajka nevyhla - jako vždy - humanistickému vyznění, třebaže tu měl zápasit jedinec proti společnosti, nakonec vlastně úsilně nebojoval za neomezenou svobodu pro sebe, leč v prospěch Hejna, jež jej vyvrhlo. - Celý film by se dal nazvat také prodlouženým hudebním videem. Místo folkových písniček by se k tomu však možná lépe hodila hudba poněkud vznosnější, vznešenější a monumentálnější - dejme tomu majestátní tóny Richarda Wagnera nebo Ludwiga van Beethovena.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 5.11.2017
Nevýhodou všech těchhle jednostranně zkreslujících slátanin je to, že uhádneš předem, jak to dopadne. Tady bylo například hned od začátku nade vši pochybnost jasné, že vraždy nemůže mít na svědomí žádný z cikánů, nýbrž že bude do nich nějakým způsobem nejspíš zapleten ten nerudný rasistický architekt nebo někdo z jeho okolí. A samozřejmě, že to tak nakonec dopadlo! Vždyť kdo by mohl byť i jen podezřívat ony sice vznětlivé, avšak jinak spořádaně žijící cikány, kterým dal prý socialismus svobodu (což je přinejmenším úsměvné) a kteří se tolik nadřeli při výstavbě svých vlastních úhledných domečků. To bylo opravdu báječné. Ale chtěl bych se zeptat: Prosím vás, kde jsou ty malebné cikánské domky, před nimiž si pokojně hrají malá čistá cikáňata, abych se na tu výjimečnou zvláštnost zajel podívat? --- Konečně se důvodně domnívám, že tvůrci si vzali za vzor americké detektivky, kde bílý muž a příslušník barevné menšiny spolu běžně tvoří sourodou dvojici, přičemž ten barevný je pravidelně chytřejší, důmyslnější a uvážlivější. Zkrátka český film je vždy špatný, když napodobuje cizí vzory.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 30.7.2012
V dokumentu se krátce mihla i českojazyčná Misantropova čítárna, kde se nacházejí výpisky z programových prohlášení některých zde zmíněných radikálních skupin, jako jsou:
Euthanasijská církev (Church Of Euthanasia)
Gaia Liberation Front
Hnutí za dobrovolné vyhynutí lidstva (VHEMT)
anebo
výpisky z Unabomberova Manifestu (o němž v tomto filmu sice žádná zmínka nepadla, nicméně i on, Unabomber, začal rozesílat dopisové bomby na základě radikálního environmentalismu).
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 4.3.2011
Rambo je nejlepší: je sám proti přesile nepřátelského světa, moc toho nenamluví, bolest mu nevadí, vlast ho zradila... - a přesto je silný, vítězí a dál se drží svých názorů. Vlast ho zradila... - připomíná to osudy Shakespearova Koriolana a antickou tragédii vůbec. Jen škoda, že si v lese neulovil nějakého policajta a neopekl si ho nad ohněm, místo chudáka divokého prasete.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 4.3.2011
Rambo bojuje zase v lese a zase prakticky sám proti obrovské přesile. Jeho talismanem pro štěstí je velký vojenský nůž. Druhý díl je o stupínek horší než první, ale stále výborný.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 6.3.2011
V závěrečné sekvenci říká plukovník Trautman Rambovi: "Johne, Johne, co to s námi je? Nějak jsme změkli, nemyslíš?" A Rambo odpovídá: "Ale jenom trochu, jenom trochu."
Tento dialog, myslím, nejlépe charakterizuje celý třetí díl Ramba: měkčí, ale jen trochu - a stále to stojí za hodnocení osmi hvězdičkami.
Na další díly už ale vážně nejsem zvědavý! Neodhodlal bych se je koupit, stejně jako bych se neodhodlal čumět na to někde na komerční televizi, kde se filmy vůbec nevysílají; to je omyl: tam je to jen jeden reklamní blok občas přerušovaný filmem.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 1.11.2020
Dobrý vlastenecký film; ale lidé tam jaksi nedobově píší levou rukou, nádražní rozhlas hlásí odjezdy vlaků a herec se nejméně jedenkrát přebreptne.
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 12.10.2011
Tyhle veleslavné, veleúspěšné a velevážené filmy u mne prostě nefungují. Zklamání jako vždy. Typická hollywoodská směsice nesmyslného násilí a falešného patosu. Potrava pro masy. Určeno snad jen k uctívání hvězd. A to mě nezajímá.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 28.4.2013
Ty americké filmy jsou pořád na jedno brdo: tajní agenti CIA, špióni, Rusové, spousta efektních výbuchů, přestřelek a rvaček... - a ze všeho nakonec vyleze nějaký prázdný nesmysl, který nemá hlavu ani patu, v podobě slabomyslného krváku a dojáku. Amerika je pro mne zemí naprosto bez kultury. Měla to být komedie, ale moc jsem se nesmál.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 3.9.2010
Filmy, které se snaží dělat něco jinak, vymyslet něco nového a uspět s tím u širšího publika, je třeba vyzdvihnout. Obraz by však mohl být místo černobílého třeba šedobílý, víc zesvětlený. Děj není příliš originální. Otázky, jež nastoluje, jsou banální a humánní. "Lidské, příliš lidské," řekl by asi Nietzsche. Přesto, nebo právě proto, se podařilo vystihnout tomu odpovídající ponurou atmosféru světa bez zářivých barev, bez přírody, bez jiných emocí než zničujících. Na filmu mě upoutala ze všeho nejvíc hudba a propracovaný zvuk vůbec.