Napínavé, depresivní, lehce   beznadějné, ovšem najdou se   i úsměvné scény. Celou   dobu jsem přála Jamesovi,   aby se mohl podívat na   oceán, projít se po pláži,   nechat na sebe svítit   sluníčko... A taky mě   frustrovalo, že byl chudák   buď ve vězení, v blázinci,   nebo na útěku. Brad Pitt tu   hrál slušného šílence,   odvedl parádní výkon;   doktorku jsem si zamilovala   hned. Po dokoukání mě tak   problesklo hlavou, že díky   bohu že je to jen film a ve   skutečném světě není   rozšířený žádný   virus... počkat, ehmmm. :-D   No dobrá, alespoň tedy není   tak děsně smrtící.

Krásná kamera a výprava,   charismatický herec v hlavní   roli, ale to je tak všechno,   co se mi líbilo. Když jsem   četla, že "dominantní   muž", čekala jsem   alespoň nějaké BDSM scény,   v rámci opravdového BDSM.   Nebylo tam nic z toho, zato   jsem tam viděla pár   trestných činů - vraždy,   únos, vyhrožování. Ne a   ne, to se mi nelíbí. Opravdu   se nemůžu chvět   vzrušením, když chlápek   drží zavřenou ženskou   proti její vůli, navíc   když ta ženská je   nevychovaná a protivná jak   činže - nechápu, co na ni   viděl, ani moc hezká nebyla.   Teda nebyla ošklivá,   alespoň do doby, než se   přebarvila na blond, pak už   to byla jen tuctová nanynka,   hraničící s ošklivostí.   Filmem jsem se po půl hodině   sledování pak už jen   proklikala, nechala jsem to   běžet hlavně při   sexuálních scénách, které   aspoň byly povedené a   vášnivé. Jinak bohužel   dějově nic moc.

Skvělý námět na film,   ovšem na mě je to možná   někdy až moc   "idiotské". Ukazuje   se zde do extrému vyhnaná   myšlenka, že se nejvíc   množí ti nejhloupější   lidi, kteří prostě ojedou   co můžou, bez ohledu na   následky, svou finanční   situaci a tak podobně.   Těžko říct, jestli to   někdy dojde takhle daleko,   ale myslím si, že ne,   protože kdo z těch blbců by   byl schopen opravit stroje v   případě poruchy, vyléčit   lidi v případě nemoci a   další? Nejhorší pro mě   byla scéna v aréně s auty k   závěru filmu, to jsem se   nudila. Nicméně úplný   závěr hezký, takže   výsledný dojem mám dobrý.

Někdy i zajímavé
Záleží na tématu, ale   každý si najde to své, co   ho zajímá. Asi to není na   každodenní sledování, ale   čas od času se podívat je   fajn. Mám ráda takovéhle   pořady.

Stále nevěřím,
že to není nahrané :-D   Protože se mi nechce věřit,   že by někdo dobrovolně šel   rozpitvat své soukromí do   TV. I když pro peníze by   dost lidí udělalo i horší   věci. Dvě hvězdy za to, že   nějakým osamělým   důchodcům či ležícím v   nemocnici to může zkrátit   dlouhou chvíli a zapomenout   na vlastní problémy.

Jako dítě jsem na pořad moc   ráda koukala, tak jsem si ze   zvědavosti pustila nedávno   jeden díl. Nevydržela jsem   ani ten jeden celý. Je to   uspěchaná blbost, kdy jen   posloucháte, jak v týmech na   sebe pokřikujou,   popohánějí taxikáře, nebo   jsou naštvaní, když dorazí   na letiště jako druzí,   přičemž ale ještě stejně   čekají na letadlo... Docela   vtipné, co jsou dospělí   schopni udělat pro peníze,   jak se honí, jo, to jsem se   pobavila. :D To cestování je   tam jen jako doplněk (stejně   si vůbec nic z těch cest   neužijou, jen honem honem   dál), jinak by se klidně   mohli takhle honit na menším   kousku země a aspoň by   nezabírali místo v   letadlech, ušetřila by se   paliva v autech, která jsou   jim k dispozici a tak   podobně.

Místy takové utahané až   nudné, prvních 20 minut mě   to opravdu nebavilo, říkala   jsem si, že je to asi na mě   moc starý film. :-D Nicméně   pak jsem se zakoukala a už   nešlo přestat. Zajímalo   mě, co má znamenat ten   symbol kopce, bavilo mě   sledovat vyvádění otce,   evakuaci kvůli   "zamoření"   vzduchu, cestu k té hoře i   hudebně efektní podívanou   ke konci. :-) Do toho   roztomilý Barry a sem tam   nějaký ten fórek. Oceňuji   také to, že to nebylo pojato   jako super akční hromadné   unášení nebo dokonce   vyvražďování.

Začala jsem sledovat jako   teenager, viděla do konce až   po 13 letech jako už   dospělá (a pustila jsem si   to od úplného začátku).
Za ty 3 měsíce, co mi   trvalo to celé dokoukat, jsem   se u některých dílů   zasmála, jindy pobrečela,   občas se i bála... nudu jsem   myslím neprožívala ani   jednou, snad jen některé   věci mi připadaly trochu   nelogické, nebo přitažené   za vlasy, ale bylo jich málo.  
Za tu dobu jsem ke   všem postavám pociťovala   střídavě sympatie, vztek,   náklonnost i nechuť, jako v   běžném životě. Hlavní   postavy jsou pro mě skoro až   něco jako "nejlepší   přátelé" (jelikož je   "znám" opravdu   hodně dlouho). Líbilo se mi,   že každý z nich za těch   sedm let zažil i krušné a   temné chvíle, ale vždy se z   nich za pomocí těch   ostatních nějak dostal a   překonal to. :)
Co se   mi ale úplně nezamlouvalo   bylo to, že dávali až   příliš velký důraz na to,   kdo má a nemá duši, přitom   několik těch největších   hajzlů duši mělo... a taky   se mi ještě příliš   nezamlouvalo takové to   typické pro devadesátkové   thrillery - že je někde   člověk samotný, třeba v   šatně ve škole, začne   hrát temná strašidelná   hudba a šup, objeví se   nějaký démon (nebo jiná   scéna, ale stejného typu).   Bylo to tam na můj vkus dost   často, i když naštěstí v   pozdějších sériích to   ustoupilo.
Ve výsledku   je to prostě velmi dobře   propracovaný seriál, skvěle   vyvážený humor, napětí,   romantika, akce, smutné   scény... Patři tedy k mým   top seriálům a vždy to tak   trochu bude srdeční   záležitost smíšená i s   nostalgií. :) (Jako teenager   jsem toužila být taky   přemožitelka :D )

Velice zajímavý a poučný   dokument, který mi v lecčem   změnil pohled na svět; v   něčem mi doplnil a   rozšířil mně již známé   věci. V jednom momentu mi   sice při sledování nebylo   nejlíp - a to, když tam   ukazovali malou holčičku s   poškozeným mozkem, co jí to   způsobuje, ale nakonec díky   práci neurochirurgů dopadla   dobře. :) A pán, který po x   desetiletích mohl spatřit   svět mě ohromil, ale i lehce   znepokojil; že vidění   světa je vlastně také   naučená věc. Doporučuji   všemi svými neuronovými   spoji. :)

Film jsem viděla asi do   poloviny, ale už cca ve   čtvrtině jsem se začala   nudit. Plus mi také nesedlo   Erinino otřesné chování.   Takhle nějak si představuju,   že by se chovala vysloužilá   prostitutka s permanentním   PMS, to mi byla milionkrát   sympatičtější Julie v roli   Vivian, kde se přes profesi   chovala i celkem mile :)   Třeba se k filmu někdy   vrátím, ale v nejbližší   době nejspíš ne. P.S.:   Nechápu, proč se film řadí   mezi psychologické.

Poprvé jsem viděla jako   16letá a i po deseti letech   se mi to stále líbí. :) Ve   filmu jsou skvěle   zakomponované stereotypy o   jednotlivých národech a   zemích, to je potřeba   opravdu brát s nadsázkou.   Skvělé fóry, má to spád,   i po těch letech se znova   zasměju... takže za mě   paráda. Akorát hvězda dolů   za trochu přehnanou scénu ve   Vatikánu (s "novým   Papežem"), jinak je to   super komedie.

Téma druhé světové války   mě nesmírně zajímá,   přesto jsem měla zatím   mezery co se týče filmů   přímo o koncentračních   táborech, tento je tedy můj   první (alespoň co si   pamatuji) a velmi se mi   líbil. Ano, nejspíš tu   nebyly vykresleny všechny   hrůzy, jaké se v podobných   zařízeních děly, ale to   přeci nevadí. Film se   zaměřoval spíše na   sledování živoření těch   "privilegovanějších&qu   ot;, kterým bylo za dobré   chování umožněno i mít   uvolnění ve formě styku s   dívkou, za což jsem ráda,   že zde ukázali, neboť to   není asi až tak známá   věc. Ukázali zde taky, že i   na takovém místě se lidé   měli stále potřebu bavit,   navazovat přátelství... A   také díky odvaze některých   máme dodnes možnost vidět   na fotografiích, jaké to tam   opravdu bylo. Za mě tedy   super film - nechybělo   napětí, akce, i nějaké to   uvolnění ve formě zábavy   (divadlo), i brutalita,   násilí, zoufalství, ale i   naděje. Hlavní hrdina   neskutečný sympaťák, jeho   přátelé též.

Jeden z mých   nejoblíbenějších   seriálů. Dvakrát jsem ho   viděla kompletně od 1. do 7.   řady, ale pokaždé, když   běží v televizi a já mam   čas, ráda se podívám   znovu.

Moje dětství, jako malá   jsem na to koukala pořád.   Ještě nyní jako dospělá   se ráda podívám kdykoliv   znova, je to vždy nádherné   se ponořit znovu do   pohádkového světa. Z celé   série je to jedna z   nejvěrnějších adaptací,   ačkoliv pár věcí tam bylo   asi z časových důvodů   vynecháno... Nicméně to   nebrání tomu, aby si to   člověk neužil i tak a   pochopil to. :-)

Hodnotím přísně jakožto   skalní fanoušek. Ve filmu   bylo totiž spousty nesmyslů,   žáci si vesele kouzlili mimo   školu a to vypálení   Doupěte mělo být jako co?!   Naopak zase některé   přidané scény byly vtipné   a milé, dračí koule neměly   chybu :D
Také nemohu   nechat bez povšimnutí   některé komentáře zde.   Pubertální věci, čili   vztahy a podobně jsou   vzhledem k věku hlavních   hrdinů zcela namístě. A   pokud někdo, kdo přečetl   tak jednu knihu, hodnotí, že   příběh byl napsaný kvůli   efektům, není absolutně   možné jeho názor brát   vážně. Kniha rozhodně   není o vybuchujících   efektech není, autorka je   dost inteligentní na to, aby   věděla, že se to do knihy   tolik nevyplatí dávat. Ty   efekty tam přidali   filmaři.
Chválím   tajemnou atmosféru (i když   někdy by tu zelenou mohli   ubrat), vyrovnání vtipu,   napětí a akce. Plus jako   Potterhead se na filmy mohu   koukat pořád, zabere to   alespoň méně času než   pořád dokola číst knihy.   :D

Hlavní hrdinka byla ta   nejvíc sympatická k*áva,   jakou jsem kdy viděla. :D   Všechno, co vyčítala   bratrovi, dělala vlastně ona   sama. Je to nafoukaná,   nevychovaná, rozmazlená,   nevděčná, pyšná,   asociální a pokrytecká   mrcha, přesto vám je   něčím blízká a tak nějak   ji (se zavřením obou očí)   máte i rádi. Ačkoliv jí   přejete, aby jí někdo   pořádně profackoval a   seřval. Dost často jsem taky   přemýšlela, jestli netrpí   poruchou osobnosti nebo   nějakou duševní chorobou   (hraniční porucha až   psychopatie). Film vlastně   ani nepůsobil jako film,   herecké výkony jsou velice   přirozené, takže přes moje   rozporuplné pocity dávám   vysoké hodnocení.

První série velice   zajímavá, hezky vyvážené   sexuální i násilné scény.   Jak to v dalších řadách   (viděla jsem asi do poloviny   3.) začíná být čím dál   víc násilné a sex ustupuje,   není to nic pro mě... Jako   chápu, že to má být z   nějakého "fantasy   středověku", takže asi   násilí je jaksi na místě,   nicméně věřím, že i   tehdy existovalo něco jiného   než jen sex a násilí...   takže mohli udělat i   odlehčenější díly.   Respektive nemuseli, ale potom   nemá cenu pro mě, abych se   na to dále dívala.

Pomalejší děj by mi   nevadil, nicméně herecké   výkony už ano. Připadalo mi   to strašně toporné a   nepřirozené, herci text   odříkávali strojeně,   navíc si všichni byli dost   podobní, takže jsem si ani k   nikomu nevybudovala vztah.   Popravdě ani nevím, kdo z   té party byl vyslán   prozkoumat tu tajemnou loď -   to mimochodem byla také   jediná pasáž z filmu,   která mě bavila, škoda že   to zkoumání lodi tak   zkazili. Jinak to byla vcelku   nuda. Depresivní atmosféra a   příšerná "hudba"   tomu také nepřidaly (ale   zase pravda je, že alespoň   byla elektronická, což   tvůrci odhadli dobře a   podobně zní i jedna z   prvních elektro kapel   Kraftwerk, která mimochodem   přišla o více než dekádu   později než byl film   natočen - takže by se to   dalo považovat snad za   úplně první elektro hudbu   vůbec). Konec byl velice   zajímavý, ale skončilo to   vlastně úplně v tom   nejlepším, kdy to začalo   být zase zajímavé. Asi se   počítalo s nějakým   pokračováním.

První (cca) polovina filmu   byla nádherná, napínavá a   zajímavá podívaná. Pak ale   začalo být příliš   citového náporu i na mě, a   to jinak ráda prožívám   emoce s postavami, ale zde to   bylo tak nějak moc, až mě   to spíš otravovalo. A   chápu, že třeba malá holka   mohla být na otce naštvaná,   že odjel, ale v dospělosti   mohla najít trochu více   pochopení a normálně s ním   komunikovat. Murph si moje   sympatie příliš nezískala.   Takže vizuálně dobrý, ale   méně je někdy více (v   tlačení na emoce a slzavé   oči).

Na první pohled dívka jako   každá jiná, navenek   pohledná (alespoň herečka   tedy), avšak uvnitř   extrémně ublížená,   uzavřená do sebe a neustále   v pozici oběti. Brala si   všechno příliš osobně -   byla to tedy skutečně   nějaká bezcitná   psychopatka? Připadalo mi   totiž, že po celou dobu   toužila po tom, aby ji někdo   miloval, bohužel dělala   všechno špatně (asociální   chování, nezdravení,   nepoděkovala,   nekomunikovala). To najetí do   lidí tomu jen nasadilo   korunu, pak už se asi i   zbláznila (nebo byla   duševně chorá celou dobu?),   pravdu ale asi ví jen ona.
Velice zajímavě podaný   film. Přestože se zde   nacházelo hodně hluchých   míst, nenudila jsem se. Jen   jednou, na začátku, jsem   měla chuť to vypnout, ale   pak jsem si vlastně zvykla na   tu ničím nepřikrášlenou   atmosféru - žádná   dramatická, ani romantická   hudba. Erotické scény byly   velice vkusné a příjemné   na koukání. Jen to   "vyvrcholení", to   "díky" čemu je   Hepnarová známá, proběhlo   dosti uspěchaně vzhledem k   celkovému tempu filmu... Jsem   ráda, že to nebylo nijak   přehnaně dramatické, ale   mohlo tam být ukázáno   třeba delší ježdění po   městě, jak si vlastně   vybírá, kam to napálí...   To by dodalo skvělé   psychologické dokreslení   jinak už bravurně zahrané   "hlavní   hrdince".
Obdivuju   taky to, že přestože ve   filmu nehrála žádná hudba   (až na výjimky), nebylo to   nijak depresivní. V podstatě   jako byste sledovali takový   výcuc ze života nějakého   člověka. Opravdu se to   tvůrcům i hercům velmi   povedlo.

Bylo to milé, oddechové a   nenáročné, akorát jsem se   zas tolik nezasmála a místy   se i nudila. To nacvičované   divadelní představení   nakonec i nedopadlo špatně,   což jsem byla mile   překvapená, protože obvykle   nemám ráda, když se ve   filmu hraje ještě nějaké   divadlo, případně se hodně   zpívá. Takže fajn   oddechovka na všední večer.

Jako malá holčička jsem   tento film milovala, viděla   jsem ho několikrát, probudil   ve mně zájem o dinosaury -   měla jsem i knihu, pamatovala   jsem si jejich názvy... Když   jsem teď film viděla po   hodně letech, nostalgie mě   samozřejmě zasáhla, ne že   ne. :-) Navíc jsem si všimla   jistých věcí, které jsem   jako dítě nevnímala. Z   těch pozitivních bych   vypíchla humor a hlášky,   povídání o tom, že   klonování dinosaurů může   být nebezpečné (s tím jsem   naprosto souhlasila, jako   dítěti mi to přišlo   zbytečné malování   "čerta na zeď").   No a z těch negativních to   bylo například to, že T-Rex   vás nevidí, pokud se   nehýbete... To je blbost, jak   by potom mohl vůbec chodit,   aniž by nevrážel do všech   statických předmětů okolo?   :D Tuto věc jsem měla   zafixovanou dlouho - myslím   ale, že jsem nebyla   jediná... A pak jsem taky   úplně nepochopila motivy   toho "hlavního   technika". Další věc   je, že to někdy bylo až moc   "náhodně   nenáhodné" (nebo   "nenáhodně   náhodné?") - respektive   že se tam až moc věcí   pokazilo zrovna v tu   nejhorší chvíli... No ale   zase to bylo napínavé, to   jo... Plus k tomu ten   nádherný soundtrack od Johna   Williamse, z něhož mám   husinu a dojímá mě. Jo,   užila jsem si to, a nejen z   čisté nostalgie. :-)

Zajímavý dokument, v němž   sledujeme postupný úpadek   krásné mladé holčiny v   sešlou trosku, která   absolutně ztratila jakoukoliv   vůli k životu, jediným   jejím smyslem jsou drogy.   Dokument přesto nijak   nesoudí, jen máme možnost   přihlížet a obrázek si   udělat sami. Nejsilnější   byl pro mě asi moment, kdy   ten Roman sprostě nadával do   k*ned a p*č doktorkám na   gynekologii, fakt jsem se   bála, proto obdivuji štáb,   že to s nimi vydrželi, já   bych asi buďto utekla hodně   daleko v tu chvíli, nebo bych   si najmula tak 5 goril. :D I   když zase mám takový pocit,   že nikdo z aktérů by si   vůči nim nic nedovolil... Co   by mě nejvíc zajímalo je,   kde Katka a další brali   peníze na drogy a cigára, i   když odpověď asi znám;   také případně jak žije   dnes ta její holčička... Co   bych tedy dokumentu vytkla je   to, že mohli Katku a její   partnery víc vyzpovídat, aby   vysvětlili jejich   myšlenkové pochody. Taky   jsem občas měla problémy   rozumět v některých   scénách, protože okolní   zvuky byly hlasitější.

Jaké by to bylo, kdybyste   mohli přeskočit všechny   nepříjemné věci ve svém   životě, jen v nich jen   "na autopilota" a   užívat si ty příjemné?   Zprvu určitě super. Stejně   ale jako hlavní hrdina byste   nejspíš zjistili, že byste   kvůli tomu taky mohli   zmeškat půlku svého   života, protože ty   "špatné" věci   patři k životu, stejně jako   ty dobré. Film má velice   pěkné poselství, dokáže   rozesmát i dojmout (já si   aspoň solidně pobrečela i   se hezky zasmála). Takže za   mě super.

1 hvězda za naprosto trapný   konec
*spoiler" že   ten psychopat byl opět skoro   nesmrtelný. Bohužel si toto   přísné hodnocení vybral   tento film, neboť se to furt   opakuje a je to spíš   zoufalý než napínavý.   Škoda... jinak to totiž   nebylo až tak hrozné a   nebýt toho konce, tak tomu   dám víc hvězd.

Příjemný oddechový   seriál. Nevyrůstala jsem na   něm, jako dítě mě to   popravdě moc nebavilo,   viděla jsem to až v   dospělém věku a líbilo se   mi to. Někdy tam sice na můj   vkus bylo až příliš   kýčovité to finální   morální ponaučení, ale   dalo se to překousnout.   Bavily mě strkanice mezi   sourozenci, hlavně Dana vs.   J.D. :-D Cody byl zezačátku   taky dobrej, ale v   pozdějších sériích už   mě neskutečně štval, byla   jsem ráda, když už tam pak   nebyl.
Jinak ale   každá postava měla něco do   sebe a byla svým způsobem   jedinečná a ve výsledku   jsem měla ráda všechny. :-)

Film se mi jako celek líbil,   věnovala jsem pozornost celou   dobu. Jennifer je prostě   krásná a mám jí ráda už   od Posla ztracených duší a   Před svatbou ne. Manžel mi   připadal takový nijaký   oproti ní.
*Pozor   spoiler*
Rozhodla se z   vlastní vůle dělat práci,   co dělala. Nevím, jestli je   to "lepší než dělat   servírku", ale v čem je   to horší? Nebyla to přeci   nějaká špinavá šlápota   na ulici, dalo by se říci,   že prováděla erotické   masáže. Snažila se   zachránit svou rodinu, nebo   měla raději skončit na   ulici a děti v domově?   Naopak co mně připadalo   horší bylo to, že na konci   napráskala jména těch   klientů, i když to se dá   také pochopit, nechtěla   sedět 2 roky v lochu.   Manželky na konci reagovaly   kupodivu normálně, ne jako   šílené blbky. Chtěly si   vzít poučení, nechat si   poradit, a za to jsem je   velice obdivovala.
*konec spoileru*
Jen   chci ještě dodat, že kde je   poptávka, tam je nabídka.   Takže nechápu, proč   všichni vždy koukají blbě   na ty prostitutky, ale co ty   chlapi? Na ty koukají v   pohodě...
Lidi,   nesuďte tak přísně a   nebuďte pokrytečtí. ;)

Po 10 minutách jsem si   říkala "Co to sakra   je", pak jsem to teda   proklikala a těchto momentů   bylo víc. Za všechny   zmíním jen asi "kinder   vajíčka", těhotnou   psycho-učitelku a až   fanatické opěvování   vynálezce vlaku. Zase jen   příliš velké zaměření   na bojování mezi sebou,   místo spolupráce... Na to   začínám být po podobném   proklikání se seriálem   "The 100" poněkud   alergická.

Skvělé herecké obsazení   třech hlavních postav -   George je neskutečně   charismatický, elegantní a   velice pohledný muž, tato   role mu tudíž sedla jak   p*del na hrnec. Anna mi byla   též velice sympatická a   roztomilé bylo, jak byla   taková přehnaně   "školometská". :-D   Vera kultivovaná a   elegantní... To se povedlo.   Příběh se svižně   odvíjel, a přestože to   nebyla komedie k popukání   smíchy, vůbec jsem se   nenudila. Co se stalo ke   konci, mě opravdu zasáhlo,   úplně jsem to nečekala.

Celkem dobré zpracování   knížky, místy trochu   zdlouhavé, ale ve výsledku   zajímavé dílo. Jeremy Irons   je krásný chlap, zde mu na   kráse ubírá tedy role,   kterou představuje - naivní   a zamilovaný blbec sebou   nechá zametat od malého   spratka.