FDb.cz - filmová databáze

Agnieszka Holland je slavná režisérka a scenáristka polského původu, absolventka pražské FAMU, autorka filmů Evropa, Evropa, Jánošík: Pravdivá historie, Julie na cestě domů, Úplné zatmění, Olivier, Olivier, Tajemná zahrada a mnoha dalších. Hned její v Polsku natočená prvotina Provinční herci získala v roce 1980 na filmovém festivalu v Cannes Cenu poroty. Agnieszka Holland posléze emigrovala do Francie, natáčela v USA i v Německu (nominována na Oscara byla za německou produkci Hořká sklizeň Bittere Ernte o osudech židovských žen za II. světové války. Další nominaci na ceny Americké akademie si připsala za film Evropa, Evropa, za který získala také Zlatý globus). Na Slovensku natočila historickou fresku Jánošík: Pravdivá historie, kterou režírovala spolu se svou dcerou Kasiou Adamik. Hrdinou autorčiny novinky V temnotách, o jejímž unikátním uvedení na závěr Febiofestu se jedná, je skutečně existující muž, jenž za války pomáhal Židům v okupovaném Lvově. V současnosti Agnieszka Holland natáčí v produkci HBO třídílné drama Hořící keř o Janu Palachovi. Ve filmu podle scénáře Štěpána Hulíka budou hrát např. Karel Roden, Jan Budař nebo Tatiana Pauhofová. Agnieszka Holland převezme na Febiofestu Kristiána za přínos světové kinematografii.

Původní profesí herec Andrej Zvjagincev debutoval jako režisér hypnoticky nasnímaným rodinným dramatem Návrat, s nímž vyhrál festival v Benátkách, a začal být hned srovnáván s Andrejem Tarkovským. V podobném stylu, plném pomlk i neobvyklých zvuků dokreslujících sporé dialogy, natočil i Vyhoštění, adaptaci Saroyanova románu. I třetím filmem Jelena potvrzuje, že dramatické rodinné vztahy jsou jeho parketou, tentokrát se koncentruje na postavy a společensko-politický kontext postsovětského Ruska.

Slawomir Idziak je světově neproslulejší kameraman polského původu! Spolupracovník Krzystofa Zanussiho, Ridleyho Scotta, Krzystofa Kieślowského nebo Michaela Winterbottoma je tvůrcem uměleckých i mainstreamových titulů. Je autorem obrazové stránky filmů jako Harry Potter a Fénixův řád nebo Černý jestřáb sestřelen (za tento film byl nominován na Oscara a cenu BAFTA). Na Febiofestu představí svou práci ve 3D – snímek Varšavská bitva 1920.

Veit Helmer se od výtvarně originálního celovečerního debutu Tuvalu (1999) postupně sune směrem k rozevlátým, až pohádkovým fantazijním hříčkám. Po Absurdistánu (2008) vytvořil snímek Bajkonur, označovaný jako romance, komedie i dobrodružný příběh. Na Febiofestu ho uvede v rámci sekce Panorama světového filmu.

Profil v rámci sekce Proti proudu je věnován Rubenu Östlundovi, jehož poslední film o šikaně Hra (Play) patřil k nejvíce diskutovaným filmům na světových festivalech. Östlund uvede na Febiofestu jak debut Mongoloid s kytarou, tak další film V moci davu (2008), kde zobrazuje z mnoha úhlů téma chování jedince ve skupině, i svůj dosavadní vrchol Hra.

Stálicí experimentální sekce Proti proudu se už dříve stal kanadský režisér Denis Côté. Držitel Zlatého leoparda z MFF Locarno a dalších festivalových cen letos v rámci svého miniportrétu osobně představí na Febiofestu hned tři filmy, Bestiář, Radisson a Všechno, co hledá. Vytváří působivé mikrosvěty, rezignuje na tradiční příběh a natáčí černobíle i barevně.

Nanni Moretti získal za rodinné drama Synův pokoj Zlatou palmu na festivalu v Cannes, kde bude letos předsedou poroty. Febiofest uvede jeho novinku Máme papeže! komedii o volbě papeže. Diváci budou moci zároveň zhlédnout také rané, prakticky neznámé filmy jako Mše skončila, Apríl nebo Bianca, včetně kultovních snímků La Palombella Rosa a Drahý deníčku. Nanni Moretti převezme Kristiána za přínos svět. kinematografii.

Galerii držitelů Kristiána letos rozšíří Sandrine Bonnaire. Maurice Pialat ji v 16 letech objevil v konkurzu do snímku   Našim láskám  , na výsluní se etablovala filmem Bez střechy a bez zákona Agnes Vardové. Ve výběru 6 filmů, které Febiofest uvádí, se představí i v jiných žánrových polohách: v thrilleru Clauda Chabrola Slavnost, v romantické komedii Philippa Lioreta Slečna a také jako dokumentaristka: film Jmenuje se Sabine je portrétem její vlastní autismem postižené sestry Sabine.

Zuzana Kronerová je představitelka filmů Juraje Jakubiska i Bohdana Slámy, držitelka Českého lva, filmová a divadelní herečka. První příležitost před kamerou dostala ve snímku Nevera po slovensky. Za roli ve snímku Bohdana Slámy Divoké včely získala Českého lva a od té doby se objevuje v každé jeho produkci. Portrét představí tuto tvárnou herečku i v začátcích její kariéry ve filmech Fénix Dušana Trančíka a také ve snímku Brehy nehy, jenž natočil pro Slovenskou televizi v roce 1982 Fero Fenič.

Německý režisér Andreas Dresen se v 90. letech podílel významnou měrou na obrodě německého filmu, jako jediný původem z NDR. Se svými opusy Sedmé nebe o lásce v pokročilém věku nebo Láska na grilu posbíral řadu festivalových cen a oslovil diváky v mnoha zemích. Mnozí kritici považují za vrchol jeho dosavadní tvorby aktuální snímek Konečná uprostřed cesty, který bude na Febiofestu uveden v distribuční předpremiéře.

Lech Majewski patří k těm nejbarvitějším osobnostem současného světového umění, je to filmař – režisér, scenárista a producent, ale také básník, skladatel a především výtvarník. Jeho jméno je spjato s mezinárodními produkcemi jako   Basquiat  , Prisoner of Rio nebo The Black Rider. Ve filmu si vydobyl uznání především snímky Wojaczek a Angelus. Za naprosto unikátní lze označit Majewského nejnovější opus Mlýn a kříž.

Na Febiofest navíc přijede i Krzystof Siwczyk, který zahrál prokletého básníka Rafała Wojaczka.

Pawel Pawlikowski začínal v dokumentárním filmu, debutoval snímkem Lucifer Over Lancashire (1987). V roce 2000 úspěšně vstoupil do světa hraného filmu Posledním útočištěm, příběhem ruské imigrantky, za který získal cenu BAFTA pro nejlepší debut. Snímek Moje léto lásky dosáhl ještě výš – na cenu BAFTA pro nejlepší britský film. Festival promítne i Pawlikowského nejnovější počin Žena z pátého patra s vynikající mysteriózní atmosférou. Snímek s Kristin Scott Thomasovou a Ethanem Hawkem v hlavních rolích vychází z thrilleru Douglase Kennedyho.

Bohatou sestavu hostů čeká letos Febiofest také v případě soutěžní sekce Nová Evropa.

Snímky rumunského režiséra Cătălina Mitulescu se v mnohém liší od filmů takzvané „rumunské nové vlny“, přesto se s  debutem Jak jsem přežil konec světa, i s druhým dílem Loverboy, jenž na Febiofestu osobně uvede do soutěže o Grand Prix, dokázal probojovat na festival v Cannes.

Snímkem Jmenuji se Ki debutuje Polák Leszek Dawid, který bude divákům k dispozici také na diskusi.

V Klidném životě (r. Sebastian Meisse) sledujeme, co se všechno ukrývá pod povrchem zdánlivě spořádané rakouské rodiny. Filmy byl již s úspěchem promítán v San Sebastianu a režisér ho nyní uvede i na Febiofestu.

O francouzském snímku Konec ticha režiséra Rolanda Edzarda bude příležitost diskutovat s režisérem na projekcích i tiskové konferenci.

Mladí italští tvůrci Massimiliano a Gianluca De Serio budou s diváky mluvit o osudech rumunských přistěhovalců, které zobrazili, ve snímku Sedm projevů milosrdenství.

Özcan Alper se ve snímku Budoucnost trvá věčně dotýká palčivého kurdského tématu a je připraven na toto téma mluvit i s českými diváky. 

Finka Zaida Bergrothová (na snímku) přiváží do Česka na Febiofest příběh Hodný syn.

Debut Příliš mladá noc natočil v české produkci původem slovinský filmař Olmo Omerzu, který je jednou z nadějí naší kinematografie. I jeho se budou moct vyptávat čeští diváci a novináři na Febiofestu.