Smrtící válečníci [TV seriál]

Takový návrat do dětství.   Dokument ve kterém je pro   každého něco, fakta,   efekty, akce. Mě osobně   nejvíce zaujala technická   stránka věci, jak už   měřitelné fyzikální   parametry při užití   jednotlivých zbraní, tak i   jejich praktická demonstrace.   Uvedení do historických   souvislostí a vysvětlování   událostí, bylo sice   povrchní, ale k základnímu   seznámení se s protivníky,   dostačující. Ukázky   bojového umění, v podání   odborníků, na slušné   úrovni a závěrečná hraná   vzájemná konfrontace   kvalitně natočená (po   technické stránce). Potud   dobré. Nevím podle jakého   klíče byli protivníci   vybíráni, ale kolikrát to   bylo na hranici regulérnosti,   jako třeba, postavit   středověkého rytíře proti   střelným zbraním atd.   Samotné vyhodnocování bylo   značně diskutabilní. V   dokumentu se obšírně   zabývali pouze účinností   zbraní a z jejich   vzájemného porovnávání   vzešel vítěz. Zda   počítačový program, který   nasimuloval tisíc soubojů,   používal i kritéria jiná,   nebylo vůbec zmíněno.   Např. vliv prostředí   (gladiátor by se svou sítí   těžko uspěl ve stísněném   prostoru nebo hustém   porostu), taktika boje (ninja   by se nepostavil tváří v   tvář soupeři, ale zabíjel   by zákeřně ze zálohy, nebo   vyjmout z úspěšné   taktické formace několik   jedinců a tím popřít   jejich účel), zřejmě by se   měli brát v úvahu i   fyzické dispozice, obratnost,   výcvik, zkušenost atd. I   porovnávání efektivity   zbraní jdoucích proti sobě   nemají žádnou   vypovídající hodnotu. Ono   je vcelku jedno zda je   protivník zneškodněn   totálním rozdrcením lebky   nebo přesným vpichem   několikacentimetrové   jehlice. Výsledek je stejný.   V konfrontaci patnáctikilové   palice s lehkou zbraní,   vyhrála palice, protože   její účinek byl více   zničující, ale už se   nebral v úvahu čas   potřebný k nápřahu,   setrvačnost pohybu při   nezdařeném útoku, což by   zřejmě protivník, ve   skutečném boji, využil ve   svůj prospěch. Pochybnosti   při porovnávání a   vyhodnocování by se našly   téměř u všeho. Nejvíce   mně ovšem vadili   moderátoři tohoto pořadu,   zejména ten hlavní. Jejich   obdivné výkřiky a výbuchy   nadšení při jakékoliv   formě destrukce nebyly vůbec   vhodné a namístě. Přece   jenom se jednalo, byť v   simulaci, o zabíjení. Takže   nahoře uvedené (skutečná   fakta) v pohodě, zbytek jenom   „zábavná" show.

Čoby keby
Tak možno ten námet je   dobrý, a je to asi brané ako   zábava, ale celé to vyznie   nakoniec ako úlet. Ok, beriem   to ako zábavné rozprávanie,   čo by sa stalo, keby na seba   narazili dve partie ostrých   chalanov, ktorí by sa   normálne nemali šancu   stretnúť a iná partia,   neviem, či sedí úplne slovo   "odborníkov", to s   pomocou počítača   vyhodnotí, kto nakoniec   prežije. Celé to prehnané   nadšenie, divoké testy, kde   by asi dnešní animal army   asi mali s korzami prasiatok   problém, vypichnutie   detailov, ktoré zaručene   mali rozhodnúť a nakoniec   kontroverzné rozhodovanie   počítača prispelo k tomu,   že to nemožno až tak brať   vážne, ale iba ako zábavu.   Ja som z toho až taký   nadšený nebol, historicky   dosť amatérske a nakoniec   drzo poviem môj skromný   názor, že najväčšiu   výhodu má ten kto sa bráni   a hlavne bráni doma