Smrtící válečníci [TV seriál]

Čoby keby
Tak možno ten námet je dobrý, a je to asi   brané ako zábava, ale celé to vyznie nakoniec   ako úlet. Ok, beriem to ako zábavné   rozprávanie, čo by sa stalo, keby na seba   narazili dve partie ostrých chalanov, ktorí by   sa normálne nemali šancu stretnúť a iná   partia, neviem, či sedí úplne slovo   "odborníkov", to s pomocou počítača   vyhodnotí, kto nakoniec prežije. Celé to   prehnané nadšenie, divoké testy, kde by asi   dnešní animal army asi mali s korzami prasiatok   problém, vypichnutie detailov, ktoré zaručene   mali rozhodnúť a nakoniec kontroverzné   rozhodovanie počítača prispelo k tomu, že to   nemožno až tak brať vážne, ale iba ako   zábavu. Ja som z toho až taký nadšený nebol,   historicky dosť amatérske a nakoniec drzo poviem   môj skromný názor, že najväčšiu výhodu má   ten kto sa bráni a hlavne bráni doma

Takový návrat do dětství. Dokument ve kterém   je pro každého něco, fakta, efekty, akce. Mě   osobně nejvíce zaujala technická stránka   věci, jak už měřitelné fyzikální parametry   při užití jednotlivých zbraní, tak i jejich   praktická demonstrace. Uvedení do historických   souvislostí a vysvětlování událostí, bylo   sice povrchní, ale k základnímu seznámení se   s protivníky, dostačující. Ukázky bojového   umění, v podání odborníků, na slušné   úrovni a závěrečná hraná vzájemná   konfrontace kvalitně natočená (po technické   stránce). Potud dobré. Nevím podle jakého   klíče byli protivníci vybíráni, ale kolikrát   to bylo na hranici regulérnosti, jako třeba,   postavit středověkého rytíře proti střelným   zbraním atd. Samotné vyhodnocování bylo   značně diskutabilní. V dokumentu se obšírně   zabývali pouze účinností zbraní a z jejich   vzájemného porovnávání vzešel vítěz. Zda   počítačový program, který nasimuloval tisíc   soubojů, používal i kritéria jiná, nebylo   vůbec zmíněno. Např. vliv prostředí   (gladiátor by se svou sítí těžko uspěl ve   stísněném prostoru nebo hustém porostu),   taktika boje (ninja by se nepostavil tváří v   tvář soupeři, ale zabíjel by zákeřně ze   zálohy, nebo vyjmout z úspěšné taktické   formace několik jedinců a tím popřít jejich   účel), zřejmě by se měli brát v úvahu i   fyzické dispozice, obratnost, výcvik, zkušenost   atd. I porovnávání efektivity zbraní jdoucích   proti sobě nemají žádnou vypovídající   hodnotu. Ono je vcelku jedno zda je protivník   zneškodněn totálním rozdrcením lebky nebo   přesným vpichem několikacentimetrové jehlice.   Výsledek je stejný. V konfrontaci   patnáctikilové palice s lehkou zbraní, vyhrála   palice, protože její účinek byl více   zničující, ale už se nebral v úvahu čas   potřebný k nápřahu, setrvačnost pohybu při   nezdařeném útoku, což by zřejmě protivník,   ve skutečném boji, využil ve svůj prospěch.   Pochybnosti při porovnávání a vyhodnocování   by se našly téměř u všeho. Nejvíce mně   ovšem vadili moderátoři tohoto pořadu,   zejména ten hlavní. Jejich obdivné výkřiky a   výbuchy nadšení při jakékoliv formě   destrukce nebyly vůbec vhodné a namístě.   Přece jenom se jednalo, byť v simulaci, o   zabíjení. Takže nahoře uvedené (skutečná   fakta) v pohodě, zbytek jenom „zábavná"   show.