Moje malá princezna [TV seriál]

Několik tureckých seriálů už za sebou mám,   nicméně tento považuji za jednoznačně   nejlepší, jenž jsem z této destinace shlédl a   jeden z nejlepších seriálů celkově. Dokonce   mě zaujal natolik, že jsem jej shlédl v   rekordním čase pouhých čtyř dnů a nocí   téměř bez spánku. V žádném případě se   nejedná o klasickou telenovelu, je to čisté   sociální drama s mnohými humornými prvky,   dojemnými scénami a bohatým dějem se svižným   tempem. Vycpávkových scén je tu naprosté   minimum, zejména pozdější epizody   dramatičnost silně vyostřují. Základní   příběh tvoří postupné sbližování otce s   právě nalezenou osmiletou dcerou, tudíž je zde   kladen veliký důraz na patriarchát. Sice v   průběhu seriálu pomalu vzniká i láska mezi   zlodějíčkem Demirem a veterinářkou Candan,   ale v rámci důležitosti jde o sekundární a   poměrně upozaděnou zápletku. Mnohé situace   mě hluboce dojaly a nebojím se to přiznat,   dokonce i rozbrečely, což se mi u seriálů   natočených po roce 2000 takřka nestává. Bavil   jsem se nad vynalézavými nápady Demira a   Uğura, především v době, kdy byli na útěku   a aby mohli tajně navštívit Öykü v dětském   domově a bezpečně se pohybovat po Istanbulu,   byli nuceni vystřídat několik přestrojení od   klaunů přes starce, německé turisty až po   ženy. Úsměvné též byly situace, kdy Demir   žárlil na pozornost, kterou Öykü věnovala   Mertcanovi nebo jak nešikovně se Uğur dvořil   učitelce Sevgi. Naopak mě hluboce dojímal   nezáviděníhodný osud Öykü, čím vším si   musela projít od opuštěním nevlastní tetou   přes zastrašování a únos Cemalem a Jiletem a   později Ahmetem a Reşatem, manipulaci citově   oploštělou matkou alkoholičkou, šikanováním   spolužačkou Ilaydou, požár domu až po   dočasnou amnézii a opakované kolapsy   způsobené Niemann-Pickovou chorobou.   Každopádně představitelka Öykü Beren   Gökyıldız podala skvělý herecký výkon a i   slovenský dabing je na velmi vysoké úrovni.   Poslední epizody mají klidnější tempo pomalu   uzavírající všechny dějové linky. Jediné,   co mi v závěru schází, že se Candan   nedozvěděla, že to Murat jí na kliniku   podstrčil zakázané léky. Pro toto všechno   nemohu jinak, než Kızım udělit zasloužených   10 * a 95%.