Oba filmy měly premiéru v lednu a oba se soustředí především na 30. a 40. léta. Zkáza krásou jde více do hloubky a samozřejmě má tu přidanou hodnotu, že nám o těchto svých příjemných i dramatických zážitcích vypráví sama Lída Baarová, za kterou Helena Třeštíková jezdila do Salzburgu. Zcela jasně tedy můžeme vidět, že byť čas dokáže ledacos, existují rány, které se nikdy nezahojí. Nevím, jestli je úplně fér, že mnozí Lídu Baarovou dodnes považují za kontroverzní osobnost. Nejen proto, že se zkrátka narodila tak, že se na vrcholu slávy ocitla ve složité době.

V březnu roku 2014 jsem měl možnost o Lídě Baarové krátce pohovořit se Stanislavem Motlem, známým novinářem, kterého zajímají nacističtí zločinci a osudy prvorepublikových hvězd, ale když je třeba – protože se k tomu nikdo jiný nemá – neváhá přespat v jihlavském podzemí, aby vyfotil tamní strašidlo s pážecím střihem. I on jezdil za Lídou Baarovou a její důvěru si prý získal tím, že se při prvním setkání vůbec neptal na Josepha Goebbelse. Netuším, jaký přístup zvolila režisérka tohoto dokumentu, ale Lída Baarová ji nezatajila snad vůbec nic.

Je tedy pádný důvod se domnívat, že člověk, který jí pomáhal útéct z Německa, ji za odměnu nechtěl „pohladit po ňadrech“, jak tvrdí Renčův film. A i další věci byly scenáristou Ivanem Hubačem evidentně upraveny. Rozhodě se ale nedá tvrdit, že pro větší dramatizaci. Ve Zkáze krásou se více dotkneme i pozdějšího působení v Itálii, tudíž včetně spolupráce s Federikem Fellinim, kterou si herečka velmi pochvalovala. Nechde se ale věřit, že by se v jejím životě od 60. let odehrálo tak málo zaznamenáníhodných událostí, jelikož Lída Baarová toho prožila na několik životů.

Proto by možná bývalo nebylo od věci zvoolit pro Zkázu krásou trochu jiný koncept. Mimo Lídino vyprávění (během kterého paní režisérka neopomene zdůraznit, že v pozdějším věku kouřila a pila), které doplňují ukázky z jejích filmů a další archivní záběry, jsou nám také předčítány pasáže ze dvou knih o ní, přičemž v těchto chvílích její hlas nezazní. Třeba by bývalo skvěle fungovalo, kdyby byl tento dokument obohacen o rozhovory s Otakarem Vávrou, Zitou Kabátovou, Milanem Wolfem či právě se Stanislavem Motlem, jenž údajně napsal dva scénáře k hranému filmu o Lídě Baarové. Třeba by nabídl ještě ucelenější pohled.

Zkáza krásou je vskutku zajímavý název pro film. A Lída Baarová žila v době, kdy byla krása opravdu spíše prokletím. Že jí mnozí zazlívali, že byla kariéristka? Takových hereček (i herců) bylo, je a vždycky bude. Vlastně na tom podle mě není nic špatného – každý může mít přeci různé priority. A jak sama řekla: „Nikdy jsem snad nikomu vědomě neublížila.“ V některých pasážích mluví spíše až namyšleně, jindy zase s rozechvělým hlasem vzpomíná na půl století starý moment a dokonce se rozpláče. Takže jaká byla doopravdy? To nám vlastně neprozradil ani jeden z těch dvou filmů. A patrně se to už nikdy nedozvíme. Ačkoli v případě Lídy Baarové nikdy neříkejme nikdy.

FOTO: Aerofilms