Verneuilovi jsou početná rodina ze země Galského kohouta – otec, matka a čtyři dcery. Tři z nich jsou již delší dobu zadané a právě se vdávají – jedna za muslima, druhá za žida a třetí si bere Číňana. Pro rodiče-katolíky opravdu není snadné to vstřebat a ne zrovna slušné narážky na původ nových členů rodiny zapříčiní, že se mezi sebou rozhádají jak švagři, tak ségry. Milující matce však začnou dcery chybět, a tak se rozhodne uspořádat setkání, které snad dopadne lépe než to předchozí. A skutečně – v podstatě všichni se spřátelí (dokonce i muslim se židem) a všechno vypadá výborně. Jenže čtvrtá dcera si už taky někoho našla …

Francouzská kinematografie šla nejen podle mě v posledních letech kvalitativně hodně dolů. Od po všech stránkách vynikajících Štastných a veselých se prostě nenašel film, který by jim mohl konkurovat. Přesto jsou jimi tuzemská kina stále poměrně hojně zásobována, což se nechápe snadno. Pak totož klidně můžete narazit na „skvost“ jako je tento. Fér by to bylo pouze v případě, kdyby i české počiny byly v této západoevropské zemi uváděny stejně často, ale nejsou. I proto, že témata, postřehy a jejich zpracování prakticky nejsou přenosná do zahraničí. V Co jsme komu udělali? se rovněž najdou odkazy na záležitosti, kterým mimo Francii bude rozumět málokdo, ale je jich naprosté minimum.

Pochybnosti vyvolával také fakt, že tahle komedie byla srovnávána s Nedotknutelnými, které sice můžeme označit za pěkné, leč dosti přehodnocované. Naštěstí Co jsme komu udělali? představují docela jinou podívanou. Ačkoliv film nijak nezapírá, že mu jde o komerční úspěch, podává aktuální téma rasismu a náboženství formou, která určitě přinutí každého, aby se nad tím vším pořádně zamyslel. Jsem přesvědčený o tom, že aby se tak stalo, bylo zapotřebí těch několik odvážných vtípků ve filmu nechat. Možná, že pro někoho budou kontroverzní, avšak patrně z toho důvodu, že trefně odrážejí pravdivou realitu.

Nechci být příliš konkrétní, ale ještě prozradím, že se podíváme i do Afriky. Ostatně ve Francii najdeme přistěhovalce snad úplně odevšad, a také díky tomu je v Co jsme komu udělali? o zábavu postaráno, neboť si ty charakterově rozdílné, ovšem přesto velice sympatické postavy dokážou udělat legraci i samy ze sebe. A kdyby začátek nebyl tak uspěchaný, nemuseli bychom si k nim hledat cestu o něco delší dobu než bývá obvyklé. Rovněž pozdější kličku ve stylu hollywoodských romatických komedií si tvůrci mohli odpustit, ale jinak na sebe mohou být za tento laskavý, příjemný počin určitě pyšní.

Co jsme komu udělali? je totiž vynikající univerzální (tj. všem srozumitelná) komedie, která jedinečným způsobem ukazuje absurditu pramenící z toho, že když je někdo jiného náboženského vyznání nebo má jinou barvu kůže, nemůže to být kamarád či kamarádka. Všechno navíc podporuje výborné obsazení, přestože většina herců a hereček bude zřejmě našincům neznámá. Výjimku tvoří snad jenom Christian Clavier, ale třeba o takové Elodie Fontan určitě ještě uslyšíme. Co jsme komu udělali? je zkrátka dílko, které navrací mojí důvěru ve francouzský film, ačkoliv mi něco říká, že se jedná spíše o výjimku. Ale i kdyby tomu tak bylo, pořád se jedná o výjimku, která se jen tak neomrzí.

FOTO: CinemArt