Když vás má široká veřejnost zaškatulkovaného, sotva ji budete přesvědčovat o tom, že jste schopní se z této škatulky vymanit a i v jiném odvětví, resp. v tomto případě žánru, vytvořit dílo, které stojí za zhlédnutí. Přesně to je potíž Andreho Allena – bývalého stand-up komika a komediálního herce, jehož franšíza o policejním medvědovi Hammym se těší nesmírné oblibě. Teď však do kin míří film Vzpoura, ve kterém ztvárňuje Duttyho Boukmana, jednoho z vůdců revoluce, která na přelomu 18. a 19. století propukla na Haiti. Do toho se má oženit s Erikou Longovou, hvězdou reality show a novinářka Chelsea Brownová z New York Times s ním stráví de facto celý den, aby jej mohla vyzpovídat.

Při pohledu na hereckou filmografii Chrise Rocka najdeme celkem dost nenáročných děl, které rozhodně nemají daleko k Hammymu. Není pochyb, že Pět nejlepších jsou dílem částečně (!) autobiografickým a sebereflektivním. Na druhé straně i satirickým a pravdivým. Také třeba proto, že někteří jsou schopní kvůli slávě udělat cokoliv, což ale není případ hlavní postavy, která naopak spadá do kategorie ušlechtilých celebrit, které si svou cestu k úspěchu poctivě vydupaly a se svým současným postavením mohou nakládat dle libosti, nikoliv však ryze kontroverzně.

Film se zároveň nebojí nazývat věci pravými jmény, ale činí tak v čistě komediální rovině, což je nutné mít na paměti i při stand-up vystoupeních, které mnohdy směřují až za hranu slušnosti. Ale to byl, je a zřejmě taky nadále bude styl Chrise Rocka, jenž některé scény koncipoval právě tak, že by to, o co v nich jde, klidně mohlo být využito coby téma vystoupení těchto jevištních bavičů, jejichž napodobovatele najdeme i u nás. Jako režisér navíc celý projekt ukočíroval velmi dobře, přestože to evidentně vyžadovalo zcela jasnou vizi. I kvůli tomu, že se v některých scénách (viz ta, ve které se jde do chudší čtvrti podívat za svými příbuznými) viditělně improvizovalo.

Už ani nevím, kdy naposledy jsem viděl film, ve kterém by naprosto dominovali afroameričtí herci (v čele s Chrisem Rockem a skvělou Rosario Dawson). Z tohoto pohledu představuje Pět nejlepších docela zajímavou studii, se kterou vlastně souvisí název filmu a ve které pochopitelně nebudou chybět rasové narážky. Pořád se ale bavíme o satiře, a ta má, jak známo, zesměšňovat některé nedokonalosti. Zvláštní, že počiny typu Birdmana získávají čtyři Oscary, zatímco nikoliv prvoplánová, (dů)vtipnější a komplexnější díla á la Pět nejlepších, jež jsou ke všemu také velice zručně natočena a také se odehrávají v New Yorku (s výjimkou kratičké, ale přesto peprné odbočky do Texasu), se málem ani nedostanou do kin. O tom nechť si každý udělá obrázek sám.

Pět nejlepších nabízí na DVD i poměrně bohaté množství bonusových materiálů. Předně zhruba dvacetiminutový a hodně zajímavý film o filmu, v němž se objeví mimo jiné fragmenty z Rockových začátků. Následuje další, tentokráte desetiminutové „making of“, pak dojde na stand-up vystoupení, která se do filmu nedostala a k dispozici jsou i vynechané scény a komentář režiséra, přičemž jen u toho jediného nenajdeme české titulky. Asi by bylo ještě dobré zmínit, že Pět nejlepších NEMÁ český dabing, pouze otitulkovanou verzi, což lze označit za velice moudré rozhodnutí. Kéž by to někoho napadlo i v případě Až na krev a některých dalších titulů, samozřejmě včetně těch komediálních.

FOTO: cinema.de