Jeden svět

Recenze: Zloba – Královna černé magie

Vydáno dne 23.10.2014
Příjemná rodinná fantasy, která právě vyšla na DVD/Blu-ray, přičemž se dá sehnat i za opravdu mimořádně přijatelnou cenu. 
S titulní hrdinkou a později taky nepřítelkyní v jedné osobě se tentokrát setkáváme ještě v dětském věku. Tehdy byla ještě Zlobilkou s úžasnými křídly a žila ve své říši plné nejroztodivnějších stvoření. Hned za hranicemi se však nacházelo lidské království, od kterého se dalo čekat prakticky cokoliv (povětšinou agresivního a nečestného). Pokud jste jedním z těch stvoření, nedoporučuje se vám vstoupit mezi lidi. A naopak, pokud jste člověk, nedoporučuje se vám zamířit do těch pohádkových vřesovišť/Blat. Jenže chlapec jménem Stefan jednoho krásného dne toto známé pravidlo poruší a to za účelem zlodějny!

Je načapán tvory, kteří jakoby sem zabloudili z díla J. R. R. Tolkiena (dalo by se říct, že jeho vliv, resp. vliv filmových adaptací jeho Pána prstenů a Hobita, je ve Zlobě – Královně černé magie patrný na více místech, stejně jako inspirace Cameronovým Avatarem), kteří by jej zřejmě zlikvidovali, kdyby se na scéně neobjevila Zlobilka a nenechala ho jít. Poté se ti dva pravidelně vídali, jenže Stefan začal mít ve věku teenagera postupně trochu jiné ambice a cíle. Znovu se setkali až po letech, avšak na toto setkání nebude Zloba ráda vzpomínat. Křídla jí byla odňata jakožto důkaz pro dosluhujícího krále, který se s ní kdysi nezdárně utkal v bitvě. „Kdo ji zabije, králem se stane“, prohlasil po porážce. Která asi nebyla tak docela fér, protože v bitvě bylo využito nadpřirozených bytostí. Ale to, milé děti, byl teprve začátek …

Na první pohled to tak asi nevypadá, ale vězte, že Zloba – Královna černé magie (v originále Maleficent) se inspiruje klasickou Šípkovou Růženkou, kterou znají všichni a všude. Sice se ten příběh snaží odvyprávět trochu jinak a nutno dodat, že se jí to velmi dobře daří, nicméně pokaždé, když už si divák řekne „tohle je vlastně celkem originální pohádka,“ přispěchá scenáristka Linda Woolverton okamžitě s „nápravou“ v podobě využití/zneužití nějakého známého prvku ze zmíněné klasické disneyovky. Mimochodem, tato žena je podepsána i pod jinými megahity této společnosti – od Krásky a zvířete přes Lvího krále až po Alenku v říši divů a její právě natáčené pokračování s plánovanou premiérou za necelé dva roky.

No, ono slovíčko ‚mimochodem‘ asi nebude zcela na místě, protože skutečnost, že Zlobu – Královnu černé magie psala právě žena, se na této pohádce, jež celosvětově vydělala téměř neuvěřitelných 758 milionů dolarů, poměrně dost promítla. Skoro všechny mužské postavy jsou tu vykresleny buď přímo jako záporné, nebo jako takové, které jsou ženským hrdinkám podřazené. Případný vzdor si taky raději setsakramentsky rychle rozmyslí. Ba co víc, a to je vůbec nejdůležitější, na rozdíl od ženských postav nedostanou druhou šanci, aby napravily, co (dokonce nevědomky) zpackaly. I přesto, že se k tomu nabízí vlastně hned několik maximálně vhodných momentů.

A jeden moment, který důvěrně známe z Šípkové Růženky, se tu odehraje právě v takovém feministickém duchu. Nicméně konkrétně v tomto případě se jedná o velice inovativní záležitost, která patří k nejemotivnějším momentům celého filmu, jestli nebude tím vůbec nejemotivnějším. Což o to, celé toto jednoznačně pro-ženské vyznění celkově vzato určitě není pádným důvodem ke snížení hodnocení. Nejen proto, že se rozhodně mnohem lépe kouká na Angelinu Jolie a roztomilou Elle Fanning, než na Sharlta Copleyho, který si tu navíc střihnul dalšího záporáka (Activate Kruger!). Angelina se do této role hodí lépe, než kterákoliv jiná herečka (možná s výjimkou Evy Green). O tom jsem přesvědčený. A to z více důvodů.

Zaprvé: je krásná a je na ní něco obtížně popsatelného, co ji odlišuje od naprosté většiny ostatních hereček. Zadruhé: všichni víme, že se jedná o velice silnou (tím nemyslím, že by byla tlustá) osobnost. Zatřetí: víme, jak mimořádně kladný má vztah k dětem. Tudíž scéna, ve které se mračí na novorozenou, nevinnou Růženku, poté ji řekne, že ji nesnáší a nazve ji, tuším, „zrůdičkou“, patří k těm nejnezapomenutelnějším. Neodmyslitelnou součástí této postavy je také její stylový kostým a „make-up“, který ale v divácích ani po lidské zradě a její velké zlobě nevyvolává dojem, že by mohla být schopna nějakých vyloženě násilných (v rámci rodinného filmu) činů. Vždyť o křtinách mohla klidně proměnit Růženku v červa, jak slibovala kupříkladu svému věrnému nohsledovi Diavalovi. A samozřejmě nelze nezmínit stylové, mohutné rohy, se kterými se představitelka této postavy dostává po pásce přes oko do další „elitní“, tentokráte „rohaté“ společnosti.

Co tedy pádným důvodem ke snížení hodnocení jest? Vedle pomalejších pasáží během Růženčina dospívání třeba následující fakt(y): kletba říká, že až bude Růžence šestnáct let, ďobne se o kolovrátek. Co udělá král? Nechá všechny kolovrátky sesbírat, zničit (zapálit), a pak je uzavře ve slepení. A dál? Ještě jako úplně maličkou nechá svou dcerku odvést do stavení v lese a pověří Střelku, Žmolku a Plevelku - tři mrňavé víly (stvoření, na která jsem od Legendární party alergický), aby se o ni staraly a přivedly ji zpět, až jí bude šestnáct let a jeden den. Že to ve finále zvorají (možná proto, že na sebe vezmou lidskou podobu Imeldy Staunton, Lesley Manville a Juno Temple) a přivedou ji zpět o den dříve, to je pochopitelně jiná věc. Ale proč ji tam, do lesa, neodvedou až den před těmi narozeninami? Místo toho ji rodiče celá ta léta neuvidí a jen se tím užírají! Ve Třech bratrech se nic takového nekoná! Navíc, proč některé postavy nejprve stárnou (včetně těch z vřesovišť/Blat) a po Růženčině narození už ne?

Tvůrci patrně do jisté míry spoléhali na to, že si diváci pod vlivem okouzlení těmi CGI efekty nebudou takové otázky vůbec klást. Nutno dodat, že efekty působí skoro pokaždé opravdu magicky! Však s nimi taky má debutující režisér Robert Stromberg přebohaté zkušenosti. Takže co se režie týče, sázka na filmaře původně jiné profese se tentokrát určitě vrchovatě vyplatila. Na rozdíl od takového Johna Wicka s akčními scénami, třebaže je pod ním podepsán kaskadér. Zloba – Královna černé magie se může obecně pyšnit velice, velice působivým vizuálem. Takovým, jaký bych já osobně od fantasy tohoto typu rozhodně očekával.

Zloba – Královna černé magie dokazuje, že s vhodným a v přípravě pečlivým režisérem, kvalitní výpravou, šikovným kameramanem a umě využitými efekty lze natočit povedenou moderní předělávku již známého díla. Ti, kdož stojí za prapodivnou Sněhurkou a lovcem či nemastným neslaným Mocným vládcem Oz, by se určitě měli na Zlobu – Královnu černé magie podívat, aby viděli, jak se má dělat pohádka, když máte k dispozici prakticky neomezený rozpočet (velká většina těch českých je ale stejně mnohem lepší, třebaže stojí jen zlomeček). Je vlastně dost paradoxní, že Stromberg se na filmu Sama RaimihoJamesem Frankem a trojicí půvabných hereček – Michelle Williams, Rachel Weisz, Mila Kunis – v hlavních rolích podílel jakožto architekt. Z této pozice dosud podpořil vznik třech bijáků. Ale není se příliš co divit, že pouze za tento si neodnesl Oscara. Na rozdíl od Alenky v říši divů a shodou šťastných okolností právě Avatara. A jakožto režisér pak debutoval filmem Maleficent, který obsahuje několik skutečně nádherných scén a který si tak jistě (i přes ty relativně drobné nedostatky) užijí jak děti, tak dospělí. 

FOTO: Falcon
Hodnocení autora: 8/108/108/108/108/108/108/108/108/108/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

DVD

Recenze: Záskok

Brzy vstoupí do kin Panenky na útěku v režii Ethana Coena, který ve čtyřiadevadesátém režíroval se svým... celý článek
 
Přidat na Seznam.cz