„Máme radost, že se nám i v letošním roce podařilo zajistit bohatý filmový program a svoji účast na 38. Letní filmové škole Uherské Hradiště potvrdila celá řada vzácných zahraničních i domácích osobností. Návštěvníci se tak opět mohou těšit na zajímavá filmová setkání nejen během tradičních masterclass,“ říká k programu Radana Korená, ředitelka festivalu.

„Letní filmová škola skvěle propojuje obě části projektu RWE – energie českého filmu, kterým podporujeme českou kinematografii. Zaměřujeme se jak na pomoc současným a budoucím filmovým profesionálům, tak na popularizaci a rozvoj českého filmu. V Uherském Hradišti se potkávají tvůrci s filmovými diváky a my jsme rádi, že můžeme být přitom,“ říká Jiří Bezděk, regionální tiskový mluvčí RWE.

F jako Pravda

Absurdní slovní hříčka F jako Pravda je názvem pro cyklus sestavený s filmů, které nespojuje národní příslušnost ani společenské téma, ale nejvýraznější vlastnost filmového média – schopnost manipulace s realitou. Hlavním cílem tedy bude vyvolat například otázky o míře autenticity ve filmu, hledání důvodů proč je divák ochoten uvěřit filmové realitě na plátně a lze vůbec dosáhnout uspokojivé objektivity prostřednictvím filmového záznamu. Nepůjde o to nalézt odpovědi, ale podnítit úvahy nad samozřejmými aspekty kinematografie, které si možná už ani neuvědomujeme. K tomu nám poslouží letmý pohled na několik málo ukázek výrazných uměleckých přístupů jako jsou mystifikační dokument Orsona Wellese F jako falzifikát, pornografický příběh Jeana-Luca Godarda Číslo dvě, výborný paradokument Petera Greenewaye Falové nebo originální libanonská dokufikce Chci to vidět s Catherine Deneveuvovou v hlavní roli. Cílem je poukázat na rozmanitost přístupů k realitě v kinematografii, protože její síla nespočívá jen v banálním vypravování příběhů. Což si ostatně dokážeme na v České republice unikátní a první veřejné projekci dokumentárních filmů Georgese Mélièse a hraných dokumentů bratří Lumièrů. Kromě řady jiných budou v rámci programu bořeny mýty, jako ten slavnější o známém Příjezdu vlaku na nádraží v La Ciotat, který diváky ani nevyděsil, ale ani nebyl součástí prvních projekcí v roce 1895. Promítnuty budou například všechny verze Východu z továrny nebo Pokropeného kropiče a přes dvacet dalších filmů Augusta a Louise Lumièrových.

Současný ruský film

Průřez aktuální situací v ruské kinematografii, v níž se odráží její tematicky a stylisticky různorodý vývoj od období perestrojky a sovětské klasiky. Kromě evropskému festivalovému publiku dobře známých režisérů, jako je například Andrej Zvjagincev (Jelena), sekce nabíde “černuchu” Alexeje Barabanova (Topič), paradokumentární styl “etnografických příběhů” z exotických končín, odhalujících v boji proti nečekanému osudu podstatu lidské přirozenosti (Alexej Popogrebskij: Jak jsem strávil tohle léto), i univerzálně platné adaptace příběhů ze sovětského režimu, které zastupuje snímek Murada Ibragimbekova I nebylo lepšího bratra. Nezapomene i na skutečnost, že v současném ruském filmu jsou nadále přítomni světově uznávaní klasici jako Alexander Sokurov (Faust) a kultový žánr science-fiction (Terč Alexandra Zeldoviče). Sekce kromě velkoměstského pohybu nabídne i naturalisticky intimní pohled do života provincie (Lovec Bakura Bakuradze), či filmový debut, komicky odlehčený snímek mladého divadelního režiséra Vasilija Barchatova Atomový Ivan, mladicky potvrzujúci fakt, že tvorba této země, kterou se na evropských festivalech zaobírá filmová kritika, pouze epigonsky nevariuje ikonicky známou tvorbu Fjodora M. Dostojevského a Andreje Tarkovského.

Retrospektiva Agnieszky Hollandové

Oscarová nominace nejnovějšího filmu Agnieszky Hollandové V temnotě potvrdila světovou úroveň této polské filmařky. Režisérka, scenáristka, ale i příležitostná herečka začínala svoji filmovou kariéru na pražské FAMU. Do širšího povědomí se pak zapsala v 70. letech jako jedna z nejvýraznějších osobností nového polského filmu. Od počátku 80. let pak pracuje většinou na koprodukčních projektech v Evropě nebo v USA. Na letošním ročníku Letní filmové školy však představíme nejzásadnější snímky z počátku filmové dráhy „první dámy“ polské kinematografie.

Novinky Visegrádu

Novinky Visegrádu již tradičně nabídnou ty nejlepší a nejzajímavější filmy, které v uplynulém roce vznikly jak u nás, tak v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Ve světové premiéře bude v Uherském Hradišti uvedena novinka scenáristy Josefa Urbana a režiséra Jiřího Chlumského 7 dní hříchů s Ondřejem Vetchým, Vicou Kerekes a Jiřím Schmitzerem v hlavních rolích, která velmi nekompromisním způsobem popisuje události, k nimž bezprostředně po skončení 2. světové války docházelo v Sudetech. V distribuční předpremiéře uvedou scenárista Marek Epstein a režisér Vladimír Michálek snímek Posel s Matějem Hádkem v titulní roli mladého muže, který si nechce zadávat s pokrytectvím doby, ale ze všeho nejvíc tím ubližuje sobě a svým nejbližším. Jen krátce po svém uvedení na karlovarském festivalu bude i na LFŠ uvedena provokativní novinka režiséra Marka Najbrta Polski film, v němž čtveřice populárních herců (Pavel Liška, Marek Daniel, Tomáš Matonoha, Josef Polášek) velmi originálním způsobem vzpomíná (nejen) na svoje studentská léta.

V polské sekci bude vedle filmu V temnotě Agnieszky Hollandové uvedena válečná romance Růžena, která může českému divákovi připomenout slavný snímek Františka Vláčila Adelheid. Výmyk režiséra Grega Zgliňského vypráví příběh dvou bratrů žijících na předměstí Lodže, jejichž život zásadně změní agresivní útok na neznámou dívku, jehož se stanou svědky. S radostnou lehkostí a nakažlivou ironií natočil režisér Leszek Dawid snímek Jmenuji se Ki o mladé matce s dítětem, která všechny nečekané zákruty svého pestrého života zvládá se sympatickým nadhledem.

Slovenské sekci dominuje slovensko-česká a festivalovými vavříny ověnčená koprodukce Dům s Miroslavem Krobotem v hlavní roli despotického otce. K vidění bude i drama ze slovensko-maďarského příhraničí Meruňkový ostrov, drama Konfident, v němž Jiří Mádl uzavře smlouvu s ďáblem, přesněji řečeno se Státní bezpečností, či první snímek otevřeně se zabývající homosexuální tématikou Andělé.

Maďarské kinematografii se letos věnuje sekce Fokus, v novinkách Visegrádu bude uveden snímek Je to jen vítr, který natočil Benedek Fliegauf a získal za něj na letošním Berlinale Stříbrného medvěda. Vypráví jeden den ze života romské rodiny žijící ve strachu z útoku neonacistů.

Sekce Heydrichiáda

Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, vyhlazení obcí Lidice a Ležáky, mimořádně tvrdé represálie fašistů vůči civilnímu obyvatelstvu… Události staré přesně 70 let představují jednu z nejvýraznějších a nejbolavějších kapitol moderních českých dějin. Jak o nich informoval svět a jak se pohled na ně měnil v průběhu následujících desetiletí?

V rámci sekce Heydrichiáda nabídneme návštěvníkům LFŠ jak dobové týdeníky, tak unikátní hraný gruzínský snímek Nepolapitelný Jan (1943), kombinující atentát na Heydricha s osudy proslulého českého bojovníka proti nacismu Jana Smudka (který se stal předobrazem Victora Lászla v legendární Casablance), dále u nás prakticky neznámé britské dokudrama Tichá ves (1943) přibližující ostrovním divákům osobitým způsobem osud Lidic, či americký thriller I katové umírají! (1943) režiséra Fritze Langa nominovaný na dva Oscary.

Chybět nebudou ani klasické české snímky jako Atentát od Jiřího Sequense, Vyšší princip od Jiřího Krejčíka, Romeo, Julie a tma režiséra  Jiřího Weisse  či komunistickou ideologií těžce obtěžkané Sokolovo režiséra Otakara Vávry. Pohled na význam a postavení Heydricha v hierarchii nacistického Německa doplní americko-britský koprodukční snímek Konference ve Wannsee s Kennethem Branaghem v roli Heydricha.

Vojenský historický ústav pak divákům poskytne i jedinečnou možnost vidět záběry, které v likvidovaných Lidicích natočili sami fašisté. Pestrou filmovou nabídku doplní i neméně zajímavý doprovodný program s besedami a přednáškami našich předních odborníků na dané téma.

Zvláštní uvedení

Zvláštní uvedení představí divákům např. unikátní kolekci krátkých filmů Jiřího Brdečky (jehož si připomeneme i výstavou Limonádový Joe), z pokladů filmových archivů představíme francouzský horor Georgese Franjua Oči bez tváře (1960) či českou Řeku Josefa Rovenského (1933), ale čeká nás i „výroční“ uvedení restaurované digitalizované verze filmu Slnko v sieti a padesáté narozeniny oslavíme s režisérem Martinem Šulíkem jeho snímkem Všetko čo mám rád (1992).

Hosté

Carlos Saura (*1932)

Vzácným hostem 38. Letní filmové školy bude jeden z nejvýznamnějších španělských režisérů Carlos Saura, který letos oslavil své osmdesáté narozeniny. Jeho filmy se objevovaly na programech filmových klubů již od 60. let, také proto mu bude udělena Výroční cena AČFK. O jeho významu ve světovém kontextu svědčí ceny z většiny důležitých světových festivalů jako jsou Berlín, Benátky, Cannes, San Sebastián nebo MFF Karlovy Vary. Na LFŠ budou uvedena možná méně známá díla, která ale patří mezi nejzdařilejší. Naprostou výjimkou v jeho filmografii je výpravný historicko-dobrodružný snímek El Dorado (1988) o dobývání Ameriky. Excelentní výkon Geraldiny Chaplinové, tehdejší partnerky Carlose Saury, zase spojuje psychologické drama Peppermint frappé (1967) a téměř surrealistické Doupě (1969)

Abbás Kiarostamí (*1940)

Letošní Letní filmovou školu navštíví legenda světové kinematografie a nejvýznamnější íránský filmový tvůrce Abbás Kiarostamí. Tento spisovatel, malíř a filmový režisér natočil za svoji kariéru více než 40 snímků, za které získal ta nejprestižnější světová ocenění (například Zlatou palmu z MFF v Cannes za film Chuť třešní). Jeho rané filmy vycházejí z poetiky každodennosti tzv. „íránského filmového zázraku“, ve svých pozdějších snímcích pak byl ovlivněn evropskou (především francouzskou) artovou tvorbou a mnoho jeho děl se ocitlo na pomezí hraného a experimentálního filmu (Deset, Shirin). Kiarostamí představí na LFŠ výběrovou retrospektivu deseti svých klíčových titulů (Chuť třešní, Pod olivovníky, Vítr nás odvane, Věrná kopie) a s diváky festivalu se setká také během masterclass.

Výroční ceny Asociace českých filmových klubů

Tradiční součástí programu jsou také Výroční cenu AČFK, které v tomto roce obdrží István Szabó za celoživotní přínos maďarské kinematografii a za dlouhodobé a autorsky výjimečné mapování komplikované a krvavé historie středoevropského prostoru, ve kterém žijeme. Abbás Kiarostamí za klíčovou roli v přiblížení íránské kinematografie světu, za výjimečný humanismus a schopnost soucítění s tím nejobyčejnějším hrdinou, za exotickou a přece blízkou poezii obrazů malovaných filmovou kamerou. Carlos Saura za kreativní zobrazení času v lidské psychice, Martin Šulík za humanismus, citlivost, provokativní spiritualitu a přemýšlivost svých filmů a Marcel Římák za dlouholetou práci ve Filmovém klubu Veselí nad Moravou, zejména za pravidelnou organizaci seminářů ruského a asijského filmu.

Více aktuálních informací z 38. Letní filmové školy Uherské Hradiště naleznete na www.lfs.cz.